Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 75 bazických bodů na 0,25 %. Současně rozhodla o snížení lombardní sazby na 1,00 %. Diskontní sazba zůstala nezměněna na 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro snížení repo sazby o 50 bazických bodů.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je – po razantním březnovém snížení domácích tržních úrokových sazeb – konzistentní jejich další pokles ve druhém čtvrtletí 2020. Je potřeba zdůraznit, že okolnosti během zpracování prognózy byly vlivem probíhající koronavirové pandemie mimořádné. Nejistota ohledně vnějších i domácích předpokladů prognózy a jejich zachycení modelovým aparátem je tedy extrémně vysoká.

Dopady koronavirové pandemie a souvisejících opatření povedou letos ke znatelnému poklesu světového hospodářského výkonu. Ekonomická aktivita eurozóny se podle prognózy v prvním pololetí letošního roku výrazně propadne. Ve druhém pololetí se podle předpokladů bude situace postupně stabilizovat a v příštím roce se v zemích našich hlavních obchodních partnerů obnoví hospodářský růst. Silný pokles se letos očekává u zahraničních výrobních cen, a to v důsledku zmíněného propadu ekonomické aktivity i kolapsu cen ropy. Inflace spotřebitelských cen v eurozóně v letošním roce výrazně zpomalí. Evropská centrální banka přistoupila k masivním nákupům cenných papírů. Výhled krátkodobých úrokových sazeb v eurozóně přitom zůstává na celém horizontu prognózy v záporných hodnotách.

Cena ropy se v průběhu letošního prvního čtvrtletí propadla o téměř dvě třetiny. Dle prognózy dojde k její stabilizaci poblíž hladiny čtyřiceti dolarů za barel. Kurz eura vůči americkému dolaru bude lehce posilovat.

Vládní a firemní karanténní opatření vedla od března k odstávce významné části domácí ekonomiky. K postupnému uvolňování restrikcí a obnovování činnosti většiny odvětví dochází v průběhu druhého čtvrtletí. Nadále však budou přetrvávat negativní dopady utlumené zahraniční poptávky a výrazně nepříznivého vnímání ekonomické situace ze strany českých domácností i firem. Hrubý domácí produkt se proto v letošním roce výrazně sníží a ani přes postupné obnovení růstu nedosáhne ekonomická aktivita do konce příštího roku předpandemické úrovně. To bude dáno především vývojem fixních investic. Obnovování jejich růstu bude totiž tlumeno hlubokým poklesem zahraniční poptávky spojeným s výrazným zhoršením globálního ekonomického sentimentu. Prudký pokles lze čekat také u exportu. O něco lépe se bude po počátečním propadu vyvíjet spotřeba domácností. Ta bude podpořena sice snižující se, ale stále kladnou dynamikou mezd a masivními stabilizačními opatřeními fiskální politiky. Vládní výdaje přitom vedle programů na podporu likvidity domácností a firem zasažených pandemií porostou též vlivem již dříve schváleného zvýšení důchodů a platů v netržní sféře a pokračující investiční aktivity ve veřejném sektoru. Na trhu práce dojde v důsledku propadu ekonomiky již během prvního pololetí k jeho rychlému zchlazení, které bude přes obnovení hospodářského růstu pokračovat i v příštím roce. Zaměstnanost bude až téměř do konce příštího roku znatelně klesat. Míra nezaměstnanosti se bude rychle zvyšovat a vrcholu dosáhne na začátku příštího roku.

Inflace se v nejbližších měsících rychle vrátí do tolerančního pásma cíle. Hlavní příčinou budou v souhrnu protiinflační dopady koronavirové krize v podmínkách hlubokého propadu domácí ekonomiky. Citelně oslabené domácí cenové tlaky převáží nad dočasným proinflačním vlivem oslabeného kurzu koruny, a inflace tak koncem letošního roku klesne k dvouprocentnímu cíli. Ke snižování inflace přispěje i propad cen pohonných hmot, který je důsledkem kolapsu světových cen ropy, a též zvolnění růstu regulovaných cen. Dynamika cen potravin naopak letos zůstane vysoká. Pokles inflace bude v letošním i příštím roce brzděn také cenovými dopady změn nepřímých daní. Inflace se tak ve výsledku bude v příštím roce nacházet poblíž dvouprocentního cíle České národní banky.

Měnověpolitická inflace bude oproti celkové inflaci lehce nižší, protože primární dopady změn nepřímých daní budou mírně kladné.

Kurz koruny po propuknutí pandemie na konci prvního čtvrtletí znatelně oslabil. Vlivem zhoršeného zahraničního i domácího ekonomického výhledu a zúženého úrokového diferenciálu setrvá kurz na celém horizontu prognózy poblíž současných hodnot.

S prognózou je – po razantním březnovém snížení – konzistentní další pokles domácích tržních úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí 2020 následovaný jejich přibližnou stabilitou. Pokles sazeb odráží vedle výrazně zhoršeného zahraničního výhledu také dopady karanténních opatření na domácí ekonomiku. Tyto skutečnosti budou mít, jak již bylo řečeno, významné protiinflační dopady. Snižování sazeb je naopak tlumeno nedávným prudkým oslabením kurzu koruny, které přispívá k uvolnění celkových měnových podmínek.

Ve srovnání s minulou prognózou došlo k výraznému zhoršení výhledu domácí ekonomické aktivity v letošním roce. Předpověď inflace na horizontu měnové politiky se nemění. Nová prognóza implikuje pro letošní i příští rok výrazně nižší úrokové sazby a slabší kurz koruny k euru než minulý výhled.

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy v současné mimořádné situaci jako bezprecedentně vysoká a vyžadující ještě výraznější uvolnění měnových podmínek oproti základnímu scénáři prognózy. Rizika v aktuální situaci přirozeně souvisejí s průběhem pandemie a zejména s délkou a velikostí dopadů karanténních opatření na světovou i tuzemskou ekonomiku.

ČNB v současnosti nevidí potřebu bezprostředního zásahu na finančních trzích v podobě dodávání likvidity finančním institucím. Přesto v návaznosti na novelu zákona o ČNB připravuje z preventivních důvodů nástroj na dodávání likvidity některým nebankovním subjektům, které jsou držiteli licence vydané ČNB. Tyto instituce budou mít nově možnost získat likvidní prostředky formou krátkodobého úvěru od ČNB. Ten bude ze strany uvedených finančních institucí zajištěn stejnými cennými papíry, kterými v dodávacích repo operacích s ČNB standardně ručí úvěrové instituce, tedy zejména českými státními dluhopisy.

Vedle toho ČNB připravuje pro úvěrové instituce (banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva) rozšíření přijímaného zajištění (kolaterálu) ve stávajících dodávacích operacích, a to o hypoteční zástavní listy. Zavedeny budou rovněž dodávací operace s tříměsíční splatností pro úvěrové instituce.

Konkrétní parametry uvedených operací budou zveřejněny v nejbližších dnech na internetových stránkách ČNB. Pravidelné vyhlašování operací bankovní rada předpokládá od 18. května 2020. Bankovní rada současně předpokládá, že příslušné instituce uzavřou nezbytnou smluvní dokumentaci s ČNB nebo upraví své bilance tak, aby si byly samy schopny plně pokrýt své likviditní potřeby.

ČNB tyto nové nástroje chápe jako další z řady měnověpolitických a makroobezřetnostních opatření, která přispívají k vytvoření takového prostředí na finančním trhu, jež umožní tuzemským finančním institucím a s nimi celému českému hospodářství lépe zvládnout současnou ekonomickou situaci.

ČNB v rámci výkonu dohledu nad finančním trhem nadále flexibilně přistupuje k tomu, jak mají jednotlivé dohlížené instituce plnit některé regulatorní povinnosti. Děje se tak v souladu s přístupem evropských dohledových agentur. Cílem je snížit regulatorní zátěž a vytvořit tak jednotlivým finančním institucím prostor pro flexibilnější reakci na vývoj celkové ekonomické situace.

Tyto kroky umožňují především úvěrovým institucím, aby i při zachování svého obezřetného přístupu k řízení rizik využily své dobré kapitálové pozice pro podporu a financování reálné ekonomiky. Tento vyvážený přístup úvěrových institucí k financování svých klientů může přispět ke snížení propadu reálné ekonomiky a ve svém důsledku tak i k nižším úvěrovým ztrátám, kterým mohou úvěrové instituce v rámci této krize čelit.