Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 6. srpna 2020

Přítomni: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Aleš Michl

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací páté situační zprávy a nové makroekonomické prognózy. Podle ní celková inflace ve zbytku letošního roku setrvá nad horní hranicí tolerančního pásma. Na horizontu měnové politiky, tedy v druhé polovině příštího roku, se inflace vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle. S prognózou je konzistentní stabilita domácích tržních úrokových sazeb do poloviny příštího roku a poté jejich postupný nárůst.

Většina členů bankovní rady vyhodnotila rizika prognózy jako výrazná, avšak celkově nevychýlená ani jedním směrem. Panovala shoda, že není nutné měnit nastavení měnové politiky. M. Mora přitom řekl, že vidí rizika prognózy inflace jako spíše mírně protiinflační, neboť negativní poptávkové efekty mohou na horizontu měnové politiky vést k rychlejšímu poklesu inflace. Také T. Holub uvedl, že shledává celková rizika prognózy jako vychýlená mírně ve směru potřeby dalšího uvolnění měnové politiky, neboť stále není vyloučena druhá vlna pandemie, která by znamenala další negativní šok zasahující ekonomickou aktivitu. V současné době však není nutné dále snižovat měnověpolitické úrokové sazby, protože nehrozí pokles inflačních očekávání. 

Členové bankovní rady diskutovali o prognóze inflace, která se oproti minulé situační zprávě posunula pro nejbližších několik čtvrtletí výše. Podle O. Dědka tento vývoj poněkud mění původní představu o rychlém nástupu dezinflačních poptávkových tlaků. Většina členů souhlasila s tím, že pokračující svižný růst cen zřejmě odráží snahu firem kompenzovat si výpadek příjmů z období administrativního uzavření ekonomiky a související růst nákladů. Členové bankovní rady se také shodovali, že tento faktor je dočasný. V této souvislosti V. Benda řekl, že současná vysoká inflace do určité míry stále odráží přehřátí ekonomiky v období před koronavirovou pandemií. Na horizontu měnové politiky členové bankovní rady očekávají, že převáží pokles poptávky a inflace se vrátí shora do blízkosti dvouprocentního cíle.

Většina členů bankovní rady hodnotila aktuální vývoj měnového kurzu, který v nedávném období zpevnil, jako protiinflační faktor. Podle J. Rusnoka a M. Mory by se však neměl vliv kurzu přeceňovat, protože v současné době může být průsak kurzu do dalších makroekonomických veličin ve srovnání s obdobím před kurzovým závazkem omezený. T. Holub však upozornil, že nedávné zrychlení růstu cen obchodovatelných statků v rámci jádrové inflace zřejmě zčásti odráží předchozí oslabení koruny a její aktuální posílení může působit poměrně rychle v opačném směru.

V diskusi o domácí ekonomické aktivitě J. Rusnok uvedl, že různé sektory v ekonomice budou velmi pravděpodobně vykazovat různou dynamiku. To zvyšuje celkovou makroekonomickou nejistotu, na strukturálně nerovnoměrný vývoj však měnová politika reagovat nemůže. A. Michl uvedl, že krátkodobé indikátory, jakými jsou spotřeba elektrické energie, ukazují, že dna propadu ekonomické aktivity bylo dosaženo již v dubnu. Obdobné zahraniční indikátory ukazují, že i jiné země se již nacházejí za dnem propadu. Také O. Dědek zmínil, že i přes bezprecedentní pokles ekonomické aktivity nové údaje svědčí o mírnějším propadu oproti očekávání.

Členové bankovní rady dále diskutovali o fiskální politice. Většina členů uvedla, že expanzivní fiskální politika aktuálně přispívá ke stabilizaci české ekonomiky a pomáhá tak tlumit protiinflační tendence plynoucí z poklesu poptávky a celkové ekonomické aktivity.
J. Rusnok a T. Holub zmínili, že fiskální impulz může být v letech 2021 a 2022 vyšší, než očekává prognóza, což představuje proinflační riziko prognózy. J. Rusnok, M. Mora a T. Nidetzký dále řekli, že fiskální politika a přijatá rozpočtová stabilizační opatření prozatím omezují dopady krize na trh práce. Po odeznění těchto opatření je možné očekávat výraznější ochlazení na trhu práce a tedy protiinflační poptávkové tlaky.

Bankovní rada hodnotila i vývoj v zahraničí. M. Mora a T. Nidetzký zmínili přetrvávající rizika pro růst světové ekonomiky, jakými jsou neřízený brexit a protekcionistické tendence projevující se v napětí v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Čínou. Na druhou stranu expanzivní fiskální politika v Německu přispívá ke stabilizaci evropské a skrze obchodní vazby i české ekonomiky. V. Benda v diskusi o zahraničním vývoji uvedl, že riziko dlouhodobě nízkého růstu produktivity ve světové ekonomice je nezanedbatelné. Dlouhodobě nízký růst produktivity by představoval nákladový proinflační faktor, který by se promítl i v růstu domácích cen.

Po projednání situační zprávy bankovní rada České národní banky na svém jednání jednomyslně ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %.

Zapsal: Jan Brůha, sekce měnová