Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %. 

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o srpnovou makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. Základní scénář prognózy se zatím poměrně dobře naplňuje. S prognózou je konzistentní stabilita domácích tržních úrokových sazeb do poloviny příštího roku a poté jejich postupný nárůst. Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy v souhrnu jako nadále výrazná s tím, že aktuální epidemiologická situace zvyšuje nejistotu ohledně budoucího ekonomického vývoje.

Aktualizace zahraničních výhledů signalizuje, že propad hrubého domácího produktu v efektivní eurozóně bude v letošním roce ve srovnání s prognózou o něco mírnější. Očekávané tempo oživení ekonomického růstu v následujících dvou letech se ale v podstatě nemění. Výhled zahraničních produkčních cen byl pro letošní rok přehodnocen ve směru poněkud slabšího poklesu a pro příští rok naopak pozvolnějšího růstu. Očekávaný vývoj spotřebitelských cen se prakticky nezměnil. Výhled úrokové sazby 3M EURIBOR zůstává rovněž beze změny. Zahraniční úrokové sazby tak setrvávají v záporných hodnotách na celém horizontu prognózy.

Cena ropy bude ve zbytku letošního roku i v příštích dvou letech oproti předpokladům stávající prognózy mírně vyšší. Kurz eura vůči dolaru se na celém horizontu prognózy posouvá na silnější hodnoty.

Růst domácích spotřebitelských cen v dosavadním průběhu třetího čtvrtletí zhruba odpovídal prognóze, vývoj většiny hlavních složek inflace se však od prognózy více či méně odchyloval. Jádrová inflace se nacházela znatelně nad prognózou. Naopak ve směru nižší inflace oproti prognóze působil především o něco slabší růst cen potravin a menší cenový dopad březnového zvýšení spotřební daně na cigarety. V srpnu se k těmto faktorům přidal i poněkud výraznější než očekávaný propad cen pohonných hmot. Prognóza regulovaných cen se naopak naplnila. Stávající prognóza očekává, že se inflace přiblíží k dvouprocentnímu cíli na horizontu měnové politiky, tj. ve druhém pololetí příštího roku.

V důsledku koronavirové pandemie se ekonomická aktivita ve druhém čtvrtletí propadla meziročně o 11 % a mezičtvrtletně téměř o 9 %. Tento pokles byl ve srovnání s prognózou o jeden procentní bod mírnější. Nicméně s ohledem na bezprecedentní situaci, ve které se česká ekonomika nacházela během jarních měsíců, lze tuto odchylku považovat za nevýznamnou. Spotřeba domácností se vyvíjela zhruba v souladu s prognózou. Příspěvek čistého vývozu přibližně odpovídal očekávání, a to při mírnějším poklesu vývozu i dovozu. Hrubá tvorba kapitálu prohloubila svůj meziroční propad, ten byl však v důsledku vývoje fixních investic slabší, než prognóza předpovídala. Naopak pomaleji oproti prognóze rostla spotřeba vlády, jejíž dynamika překvapivě zvolnila. 

Meziroční propad průmyslové výroby a celkových tržeb v maloobchodě od května slábne. Maloobchodní tržby bez motoristického segmentu v červenci již dokonce mírně vzrostly. Na stavebnictví dopadl útlum se zpožděním, a proto je jeho zotavování podle nejnovějších dat zatím pouze pozvolné. 

Trh práce se začal v podmínkách bezprecedentního propadu ekonomické aktivity v průběhu druhého čtvrtletí v souladu s prognózou ochlazovat. Nárůst nezaměstnanosti během jarních měsíců v podstatě odpovídal očekávání. Celková zaměstnanost sice poklesla oproti prognóze výrazněji, ale mzdová dynamika v tržních i netržních odvětvích byla ve druhém čtvrtletí naopak mírně nad prognózou. Objem mezd a platů tak zhruba odpovídal predikci. Podle údajů za třetí čtvrtletí zatím překvapivě nedochází k dalšímu nárůstu míry nezaměstnanosti.

Po schválení společného stabilizačního fondu v rámci Evropské unie posílila koruna v průběhu prázdnin až téměř k 26 korunám za euro. Od počátku září však začala slábnout. Bylo tomu tak patrně vlivem viditelného zhoršování epidemiologické situace v České republice, jakož i v dalších zemích Evropy. Momentálně se její kurz k euru nachází na slabší úrovni, než prognóza předpovídala pro třetí čtvrtletí. V průměru za třetí čtvrtletí je ale kurz koruny oproti prognóze naopak mírně silnější.

V prostředí vysoké nejistoty se stávající prognóza zatím poměrně dobře naplňuje. Srpnová inflace byla oproti predikci jen nepatrně vyšší. Hloubka meziročního propadu hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí letošního roku zhruba odpovídala očekávání. Podíl nezaměstnaných osob zůstal v dosavadním průběhu třetího čtvrtletí poněkud pod prognózou. Růst průměrné mzdy se ve druhém čtvrtletí v souladu s očekáváním zastavil.

Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy jako stále výrazná. Aktuální epidemiologická situace přitom zvyšuje nejistotu ohledně budoucího ekonomického vývoje. Vzhledem k vysokým ekonomickým nákladům plošných restriktivních opatření z jarní fáze pandemie se nyní vlády jednotlivých zemí snaží stabilizovat současnou situaci pomocí cílených omezení, která mají zatím jen malé ekonomické dopady. Možnost opětovného zavedení rozsáhlejších karanténních opatření ale nelze s ohledem na aktuální vývoj zcela vyloučit. Druhá vlna pandemie tak představuje nejvýraznější riziko stávající prognózy, a to především ve směru nižší domácí ekonomické aktivity. Naproti tomu dodatečná rozpočtová opatření zvažovaná v současnosti vládou České republiky mohou v příštím roce působit na tuzemský hospodářský vývoj v opačném směru. Nejistotou zůstává skladba nabídkových a poptávkových faktorů stojících za vývojem domácí inflace.