Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %.
Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem v příštím roce. Aktuální ekonomický vývoj a jeho výhled jsou přitom zásadním způsobem ovlivněny probíhající pandemií koronaviru a postupně přijímanými protiepidemickými opatřeními jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Platí proto, že nová prognóza, včetně uvedené trajektorie úrokových sazeb, je silně podmíněna naplněním předpokladů týkajících se vývoje epidemické situace a opatření proti šíření nákazy.
Světová ekonomika letos zaznamenává bezprecedentní pokles vlivem pandemie koronaviru. Většina zemí eurozóny dosáhla dna ve druhém čtvrtletí. Jejich ekonomiky se během léta postupně zotavovaly z protiepidemických omezení a uzavírek, a to s podporou fiskální a měnové politiky. Druhá vlna pandemie v závěru letošního a na počátku příštího roku ale v mnoha zemích oživení zbrzdí a bude mít negativní dopady do spotřebitelské poptávky a ochoty firem investovat. Po odeznění druhé vlny očekává prognóza v průběhu příštího roku oživení zahraničního růstu. Ten bude podpořen i nadále uvolněnou fiskální politikou a postupným náběhem čerpání prostředků z fondu Evropské unie na podporu oživení a odolnosti. Předchozí propad ceny ropy a slabé poptávkové tlaky povedou k poklesu výrobních cen v eurozóně za celý letošní rok. Ve třetím čtvrtletí se vlivem nízké poptávky ve většině zemí eurozóny dostaly do poklesu i spotřebitelské ceny, a to i s přispěním posíleného eura vůči dolaru. Inflace v eurozóně se bude v průběhu následujících let zvyšovat jen pozvolna. Evropská centrální banka udržuje velmi uvolněné měnové podmínky. Krátkodobé eurové sazby tak zůstávají záporné na celém výhledu prognózy.
Cena ropy Brent se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila a její výhled je mírně rostoucí. Kurz eura vůči americkému dolaru bude nadále lehce posilovat.
Domácí ekonomická aktivita letos zažívá prudký propad způsobený koronavirovou nákazou. Po uvolnění většiny epidemiologických omezení z první vlny pandemie se během letních měsíců česká ekonomika znovu částečně nadechla. Silný úder druhé vlny pandemie a znovuzaváděná opatření proti šíření nákazy však vedou k opětovnému poklesu hospodářského výkonu v posledním čtvrtletí roku. Útlum se projevuje zejména v odvětvích služeb a obchodu, která jsou vládními protiepidemickými opatřeními postižena mnohem výrazněji než průmysl. Ten je oproti jarní vlně zasažen méně s ohledem na zatím omezené ekonomické dopady cílených protiepidemických opatření v zahraničí, funkční globální dodavatelsko-odběratelské řetězce a plně prostupné hranice. Celkově zhoršené vnímání ekonomické situace ze strany českých firem se však bude i nadále projevovat v poklesu soukromých investic. Negativní dopady koronavirové pandemie naopak zmírňuje zrychlený růst spotřeby vlády doplněný o stabilizační fiskální opatření. Ta částečně zmírňují propad spotřeby domácností. Odeznívání negativních ekonomických dopadů druhé vlny pandemie se předpokládá v průběhu první poloviny příštího roku, kdy se ekonomika vrátí k růstu v podmínkách zotavující se zahraniční poptávky. Výkon českého hospodářství ale předkrizové úrovně nedosáhne ani do konce roku 2022.
Inflace se na přelomu letošního a příštího roku sníží do tolerančního pásma. Zmírní se růst regulovaných cen zejména vlivem zvolnění růstu cen elektrické energie. Zároveň ke zpomalení celkového cenového růstu přispějí protiinflační poptávkové dopady druhé vlny koronavirové pandemie v podmínkách utlumené zahraniční a zejména domácí ekonomické aktivity. Nákladové tlaky však zůstanou ještě po nějakou dobu zvýšené. Vychládající trh práce a zpomalený růst mezd budou brzdit růst domácích nákladů, což ale bude vyváženo nedávným citelným oslabením kurzu koruny. V průběhu příštího roku bude inflace klesat zejména vlivem zmírnění růstu celkových nákladů. To bude částečně souviset i s očekávaným obnovením posilování koruny. V současnosti utlumené domácí cenové tlaky se během příštího roku opětovně zvýší. Důvodem bude postupné odeznívání dopadů pandemie, které povede k pozvolnému zotavování tuzemské ekonomické aktivity a s tím související stabilizaci trhu práce. Na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2021 a 2022, se inflace bude nacházet poblíž 2% cíle.
Měnověpolitická inflace splyne s celkovou inflací v polovině roku 2021, kdy plně odezní v současnosti již jen nepatrné primární dopady změn nepřímých daní.
Kurz koruny v předchozích týdnech citelně oslabil. Důvodem byl obrat ve vývoji globálního sentimentu v důsledku nástupu druhé vlny pandemie koronaviru v tuzemsku i v dalších evropských zemích. Předpokládané postupné zklidňování epidemické situace v Evropě i v České republice v příštím roce umožní obnovení pozvolného posilování kurzu. Dojde k tomu vlivem rozšiřujícího se úrokového diferenciálu v podmínkách oživení zahraniční poptávky a návazně i domácí ekonomické aktivity.
S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem v příštím roce. Donedávna silně proinflační působení domácí ekonomiky je v závěru letošního roku výrazně tlumeno zhoršenou epidemickou situací, která negativně ovlivní domácí ekonomiku i v nejbližších čtvrtletích. Předpokládané následné odeznívání negativních dopadů druhé vlny pandemie, související obnovení návratu domácí a zahraniční ekonomické aktivity směrem k předkrizovým úrovním a stabilizace inflace v blízkosti cíle umožní v průběhu příštího roku započít s postupným opouštěním výrazného uvolnění měnových podmínek.
Ve srovnání s minulou prognózou došlo ke snížení výhledu inflace pro několik nejbližších čtvrtletí. Její očekávaná hodnota na horizontu měnové politiky se však v zásadě nemění. Prognóza růstu domácí ekonomické aktivity se pro letošní rok přehodnocuje směrem k mírnějšímu propadu, a to vlivem lepšího než očekávaného vývoje během jara a léta. Ten převáží nad negativními dopady druhé vlny pandemie v závěru roku. Naproti tomu se v důsledku této druhé vlny výhled pro příští rok posouvá směrem k výrazně nižšímu růstu hrubého domácího produktu. Domácí úrokové sazby jsou v příštích dvou letech mírně vyšší. Kurz koruny k euru je v letošním i příštím roce o něco slabší.
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty základního scénáře nové prognózy jako výrazná. Významným protiinflačním rizikem je další možné zhoršení průběhu druhé vlny pandemie v tuzemsku a zejména v zahraničí, a to nad rámec základního scénáře. Případná další eskalace pandemie by v mnoha evropských zemích totiž mohla vést k ještě intenzivnějšímu zavádění přísných epidemiologických opatření s významnými ekonomickými dopady. Ty by mohly zahrnovat plošné a dlouhodobé uzavírky ekonomik, což by vedlo k dalšímu zhoršení sentimentu firem i domácností. Do určité míry opačné riziko je spojeno s vývojem domácí fiskální politiky v příštím roce. Nejistotou zůstává skladba nabídkových a poptávkových faktorů, které stojí v pozadí pozorovaného i do budoucna očekávaného domácího a zahraničního cenového vývoje. V poslední době také zesilují nejistoty v souvislosti s vnitropolitickým vývojem v USA a riziko odchodu Spojeného království z Evropské unie bez dohody. Ve světle těchto významných nejistot považuje bankovní rada za pravděpodobné ponechání úrokových sazeb na nízké úrovni po delší dobu, než předpokládá základní scénář prognózy.