Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %. Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o listopadovou makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem v průběhu příštího roku. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty prognózy v kontextu probíhající druhé vlny pandemie jako stále velmi výrazné.

Pokud jde o vývoj v zahraničí, bude propad hrubého domácího produktu v efektivní eurozóně v letošním roce ve srovnání s předpoklady stávající prognózy méně výrazný. Ekonomiky se z něj však budou dostávat delší dobu. To povede k pomalejšímu hospodářskému růstu v roce 2021. Růst HDP v roce 2022 je naopak přehodnocen mírně směrem nahoru. Výhled zahraničních průmyslových cen se pro letošní a příští rok zvyšuje, poté se naopak přehodnocuje směrem dolů. Očekávání ohledně růstu zahraničních spotřebitelských cen se výrazněji nemění, stejně jako výhled zahraničních úrokových sazeb 3M EURIBOR.

Cena ropy Brent v průběhu listopadu významně vzrostla. Její výhled se zvýšil nad předpoklady stávající prognózy jak pro zbytek letošního roku, tak pro roky následující. Očekávaný kurz eura vůči dolaru se naproti tomu téměř nezměnil.

Domácí inflace se na podzim podle očekávání snížila pod horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle, přičemž se v listopadu nacházela lehce pod prognózou. Jádrová inflace setrvala na zvýšené úrovni, dále však již nezrychlovala. Ceny potravin podle očekávání zvolňovaly svůj donedávna vysoký růst. Ten přitom v listopadu zpomalil o něco výrazněji, než prognóza předpovídala. Růst regulovaných cen v souvislosti s vývojem cen elektřiny dále zvolnil, a to o trochu více, než bylo očekáváno. Ceny pohonných hmot v souladu s prognózou nadále meziročně klesaly. Podle stávající prognózy bude inflace v průběhu příštího roku dále klesat a na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2021 a 2022, se vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle.

Uvolnění protiepidemických opatření během léta umožnilo částečné nadechnutí české ekonomiky. To vedlo k mezičtvrtletnímu růstu hrubého domácího produktu o téměř 7 % a ke zmírnění jeho meziročního propadu na -5 %. Zotavení domácí ekonomiky ve třetím čtvrtletí přitom bylo výraznější, než očekávala stávající prognóza. Za tím stál zejména vývoz odrážející především výraznější oživení zahraniční poptávky. Vývoj dovozu současně za vývozem zaostal. Důvodem byl mimo jiné nečekaně hluboký propad domácích soukromých investic, které jsou dovozně vysoce náročné. Prognóza spotřeby domácností se v prostředí obrovských nejistot zhruba naplnila. Naopak růst spotřeby vlády se překvapivě zastavil. Prognóza předpokládá postupné odeznívání negativních ekonomických dopadů druhé vlny pandemie až v průběhu první poloviny příštího roku, kdy se ekonomika vrátí k růstu v podmínkách zotavující se zahraniční poptávky. Výkon českého hospodářství ale předkrizové úrovně nedosáhne ani do konce roku 2022.

Nejnovější měsíční indikátory zatím neukazují na významné negativní dopady druhé vlny epidemie na domácí průmyslovou produkci, která se v říjnu navrátila k meziročnímu růstu. Naopak stavební výroba, která byla na jaře ve srovnání s průmyslem zasažena méně, zůstává i na podzim v meziročním poklesu. Tržby v maloobchodě celkem, tedy včetně motoristického segmentu, v posledních měsících zmírnily svůj propad. Tržby v maloobchodě bez motoristického segmentu pak zhruba stagnovaly. V listopadu a prosinci lze předpokládat opětovné zhoršení vývoje nejen v maloobchodě, ale i v řadě dalších odvětví.

Zchlazování trhu práce se ve třetím čtvrtletí v souladu s prognózou dočasně zastavilo. Nezaměstnanost vzrostla jen lehce a celková zaměstnanost se již dále nesnižovala, což odpovídalo prognóze. Meziroční růst mezd byl ve třetím čtvrtletí oproti prognóze mírně rychlejší. Obnovení mzdového růstu ve třetím čtvrtletí odráželo zejména odeznění statistických efektů spojených s první vlnou pandemie, které výrazně snížily vykazovanou mzdovou dynamiku ve druhém čtvrtletí.

Koruna vůči euru během listopadu posílila a korigovala své předchozí prudké oslabení spojené s nástupem druhé vlny pandemie. Kurz koruny je tak v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí oproti prognóze v průměru o necelých 50 haléřů za euro silnější.

Celkově lze konstatovat, že se vývoj klíčových domácích veličin od prognózy významně neodchyluje. Pozitivní zprávou je mírnější než očekávaný meziroční propad ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí letošního roku. Listopadová inflace byla oproti prognóze lehce nižší, stejně jako podíl nezaměstnaných osob v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí. Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla naopak rychleji, než očekávala prognóza.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty stávající prognózy v kontextu probíhající druhé vlny pandemie jako stále velmi výrazné. Začíná se přitom naplňovat riziko uvolněnější fiskální politiky v příštích letech, a to vzhledem k balíčku daňových změn projednávanému parlamentem. Riziko horšího pandemického vývoje, spojené s dlouhodobějšími a plošnějšími uzavírkami ekonomik našich obchodních partnerů i domácího průmyslu, se sice zatím v plném rozsahu nezhmotňuje, ale zhoršení situace nelze vyloučit. S blížícím se koncem roku současně zesiluje riziko odchodu Spojeného království z EU bez dohody. Obecnou nejistotu prognózy nadále představuje skladba nabídkových a poptávkových faktorů doma i v zahraničí a jejich dopad do cenového vývoje.