Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 75 bazických bodů na 1,50 %. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby na 0,50 % a lombardní sazby na 2,50 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o letní makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. S prognózou je konzistentní růst tržních úrokových sazeb od poloviny letošního roku. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty letní prognózy jako výrazně proinflační, a tudíž vyžadující rychlejší zvyšování úrokových sazeb ve srovnání se stávající prognózou. Tempo dalšího zpřísňování měnové politiky bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy.

Aktuální výhled zahraničních cen průmyslových výrobců je přehodnocen výrazně vzhůru, a to zejména pro nejbližší období. Stojí za tím přetrvávající problémy v dodávkách materiálů a komponent a celosvětově vysoká poptávka po produkci průmyslového sektoru. Spolu se zdražováním elektřiny a plynu na komoditních burzách to vede též ke zvýšení výhledu spotřebitelské inflace v letošním a příštím roce. Očekávané tempo růstu hrubého domácího produktu v efektivní eurozóně se pro letošní rok lehce zvyšuje. Výhled stále nízkých zahraničních úrokových sazeb se nemění.

Také výhled ceny ropy Brent i očekávaný kurz eura vůči dolaru zůstávají oproti předpokladům stávající prognózy prakticky beze změny.

Domácí inflace se v dosavadním průběhu třetího čtvrtletí pohybovala viditelně nad tříprocentní horní hranicí tolerančního pásma inflačního cíle ČNB. Již v červenci se inflace nacházela nad prognózou, v srpnu pak meziroční růst spotřebitelských cen dále silně zrychlil a prognózu překonal o jeden procentní bod. Za tím stálo především další neočekávané výrazné zvýšení jádrové inflace. Na něm se podílely v první řadě zesilující dynamika nákladů vlastnického bydlení a zdražování ve znovuotevřeném sektoru služeb. Zrychlil však i růst cen zboží včetně cen potravin. Ceny pohonných hmot v souladu s prognózou nadále výrazně meziročně rostly. Růst regulovaných cen sice zůstal slabý, na podzim však stávající prognóza očekává jeho skokové zvýšení spojené se zdražením elektřiny a zemního plynu pro domácnosti. Podle letní prognózy se inflace bude v příštím roce vracet směrem k dvouprocentnímu cíli, a to s přispěním letošního zpřísnění měnových podmínek. Tento výhled inflace však má – zejména pro nejbližších několik čtvrtletí – výrazná rizika směrem vzhůru. Nově dostupné informace totiž svědčí o nečekaně silných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky.

Česká ekonomika se ve druhém čtvrtletí navrátila k růstu. Přispělo k tomu zejména rozvolnění většiny pandemických omezení. Rychlost ekonomického zotavení přitom jen mírně zaostala za prognózou ČNB. Za touto odchylkou stál téměř výhradně nižší příspěvek čistého vývozu. Horší vývozní výkonnost vyplývá z přetížení globálních výrobních a dodavatelských řetězců, které vedlo k vynucenému omezení výroby českého průmyslu. Za prognózou o něco zaostala i vládní spotřeba, byť nadále solidně rostla. Výrazně nad prognózou se naopak nacházela spotřeba domácností a o něco výše skončila i tvorba hrubého kapitálu, a to téměř výhradně vlivem vyšší tvorby zásob. Česká ekonomika podle stávající prognózy letos vzroste o 3,5 % a v příštím roce její růst dále mírně zrychlí.

Růst průmyslové výroby v červenci dále zpomalil. Na tom se podílel nedostatek pracovníků i již zmíněné výpadky dodávek materiálů a komponent, které současně vedou k rychlému zdražování vstupů i výstupů průmyslové produkce. V červenci zpomalil i růst maloobchodních tržeb, jeho tempo se však i nadále drží na vysoké úrovni, a to navzdory mírnému poklesu tržeb v motoristickém segmentu. Růst stavební výroby zůstává utlumený.

Trh práce, nepříliš zchlazený během pandemie, začal v posledních měsících vykazovat evidentní známky obratu k opětovnému přehřívání. Nezaměstnanost se v posledních měsících snižuje oproti prognóze rychleji a znovuotevřený sektor služeb se často potýká s nedostatkem kvalifikovaného personálu. Mzdový růst ve druhém čtvrtletí za prognózou mírně zaostal, což bylo dáno o něco nižší dynamikou mezd v tržních odvětvích. Tu však částečně kompenzoval o něco vyšší než očekávaný růst mezd v netržních odvětvích.

Kurz koruny vůči euru se v průměru za období červenec až září nacházel téměř na prognóze. Počátkem září koruna začala pozvolna posilovat, a to vlivem očekávání trhu, že rozšiřování úrokového diferenciálu bude výraznější, než se dosud předpokládalo. Koruna bude podle stávající prognózy dále postupně zpevňovat a na přelomu letošního a příštího roku posílí pod 25 CZK/EUR.

Letní prognóza byla zpracována v prostředí nadále zvýšených nejistot a rizik. Shrneme-li její naplňování, pak ekonomický růst a dynamika průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí jen mírně zaostaly za prognózou. Podíl nezaměstnaných osob byl během letních měsíců oproti stávající prognóze lehce nižší. Naproti tomu srpnová inflace byla výrazně vyšší. V této souvislosti je možno již dnes konstatovat, že naše podzimní prognóza přinese znatelné zvýšení výhledu inflace zejména na kratším horizontu.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty letní prognózy jako výrazně proinflační, a tudíž vyžadující rychlejší zvyšování úrokových sazeb ve srovnání se stávající prognózou. Mezi proinflační rizika patří především vyšší než očekávaný růst spotřebitelských cen během letních prázdnin. Lze přitom očekávat pokračování nečekaně silného příspěvku nákladů vlastnického bydlení (tzv. imputovaného nájemného) k celkové inflaci v návaznosti na rychlý růst cen nemovitostí a stavebních prací. Ve stejném směru působí déletrvající poruchy globálních výrobních řetězců s dopady do výraznějšího zrychlování růstu cen v průmyslové výrobní sféře, než bylo doposud předpokládáno. To vše se odehrává v podmínkách opětovně se přehřívajícího domácího trhu práce. Spolu s tím výrazně roste spotřeba domácností při sílících obavách veřejnosti z růstu cen. V této situaci bankovní rada po důkladném zvážení všech aspektů přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu. Toto razantní zvýšení úrokových sazeb má za cíl podpořit návrat inflace směrem k cíli na horizontu měnové politiky stejně jako ukotvenost inflačních očekávání firem a domácností. Tato očekávání jsou již delší dobu konfrontována s přestřelováním 2% inflačního cíle. Česká národní banka nehodlá připustit jejich výraznější odpoutání od cíle. Tempo dalšího zpřísňování měnové politiky bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy.