Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 125 bazických bodů na 2,75 %. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby na 1,75 % a lombardní sazby na 3,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku. Ten je reakcí na aktuálně mimořádně silné inflační tlaky ze zahraniční i domácí ekonomiky. Zvýšení sazeb omezí průsak uvedených tlaků do cenového vývoje v delším období a zabezpečí návrat inflace do blízkosti 2% cíle na horizontu měnové politiky. Reakce České národní banky také podpoří ukotvenost inflačních očekávání na jejím cíli.

Globální ekonomika se nadále potýká s následky koronavirové pandemie. Ekonomický růst v zemích našich hlavních obchodních partnerů, který byl během léta svižný, ve zbytku roku zpomalí. Stane se tak zejména z důvodu pokračující přetíženosti globálních výrobních a dodavatelských řetězců a souvisejících problémů s dodávkami materiálů a komponent. Na tato omezení na nabídkové straně přitom naráží silná poptávka v eurozóně, což výrazně zvyšuje inflační tlaky zejména v průmyslové sféře. K těmto tlakům navíc přispívá zdražování ropy a dalších energetických komodit. To se spolu s vysokou dynamikou výrobních cen promítá i do zrychlování spotřebitelské inflace. Evropská centrální banka na svém nedávném zasedání avizovala, že od čtvrtého čtvrtletí letošního roku sníží nákupy aktiv v rámci svého pandemického programu. Výhled zahraničních úrokových sazeb i přesto zůstává na celém horizontu v záporných hodnotách. Lze přitom očekávat, že přetížení globálních výrobních řetězců se kolem poloviny příštího roku zmírní, což se projeví zrychlením růstu ekonomické aktivity a snížením cenových tlaků.

Výhled ceny ropy Brent se ve srovnání s minulou prognózou posunul znatelně výše kvůli omezení těžby ropy a silně rostoucí poptávce po ní. Zdražování ropy by přitom mělo na počátku příštího roku kulminovat. Kurz eura k americkému dolaru se oproti minulé prognóze příliš nemění a měl by jen nepatrně posilovat.

Česká ekonomika v letních měsících pokračovala v zotavování, které bylo započato na jaře, neboť příznivá situace v oblasti pandemie umožnila téměř neomezené fungování obchodu a služeb. V současnosti pozorované dílčí zpřísňování protiepidemických opatření nebude mít – podle předpokladů prognózy – hmatatelné ekonomické dopady. Obnovenému hospodářskému růstu bude nadále napomáhat zvyšující se spotřeba domácností. Ta těží mimo jiné z utrácení části vynucených úspor i ze svižného mzdového růstu na opětovně se přehřívajícím trhu práce. Investiční aktivita firem bude podpořena solidní zahraniční poptávkou a nedostatkem pracovníků. Porostou i vládní investice. Až do poloviny roku 2022 však bude výkon domácí ekonomiky tlumen záporným příspěvkem čistého vývozu. Ten bude zasažen pokračující přetížeností globálních výrobních a dodavatelských řetězců, na nichž je česká exportně a průmyslově orientovaná ekonomika výrazně závislá. Letos se hrubý domácí produkt v souhrnu zvýší zhruba o 2 %, zatímco v příštích dvou letech jeho růst výrazně zrychlí. Na předpandemickou úroveň se tuzemská ekonomická aktivita vrátí na konci roku 2022.

Celková inflace v závěru letošního roku dále výrazně vzroste a během zimy se s přispěním všech svých složek přiblíží 7 %. Na urychlení cenového růstu se bude podílet další zvýšení jádrové inflace, která odráží významné domácí cenové tlaky i silnou dynamiku cen výrobců v tuzemsku a v zahraničí. K tomu se přidává i zdražování potravin v návaznosti na růst cen zemědělských komodit na světových trzích. Vysoká zůstane též dynamika cen pohonných hmot. Regulované ceny počátkem roku 2022 výrazně vzrostou, a to vlivem zdražení elektřiny a zemního plynu pro domácnosti. V sílících domácích inflačních tlacích se v nejbližších čtvrtletích projeví zrychlení mzdového růstu. Celkové inflační tlaky se nicméně začnou v průběhu příštího roku zmírňovat  zejména vlivem odeznění růstu dovozních cen. To podpoří i posilující koruna. V průběhu příštího roku inflace s přispěním předchozího výrazného zvýšení úrokových sazeb postupně zvolní a na horizontu měnové politiky se sníží do blízkosti 2% cíle České národní banky.

Kurz koruny ve čtvrtém čtvrtletí posílí na průměrnou úroveň 25 korun za euro. To bude odrážet zejména rychle se rozšiřující kladný úrokový diferenciál vůči eurozóně. V příštím roce se do dalšího pozvolného posilování kurzu bude promítat obnovení růstu vývozu. V něm se projeví odeznění předchozího zakolísání domácího průmyslu i kompletace a vývoz dříve nedokončené výroby. Proti tomu bude v nevelkém rozsahu působit pozvolné zpřísňování měnové politiky Evropské centrální banky. V roce 2023 se bude kurz koruny pohybovat poblíž hladiny 24 korun za euro.

S podzimní prognózou je konzistentní strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku. Měnová politika reaguje na mimořádně silné cenové tlaky z domácí ekonomiky i ze zahraničí. Pokračující razantní zvyšování úrokových sazeb omezuje průsak uvedených tlaků do cenového vývoje v delším horizontu a upevňuje důvěru českých subjektů v dlouhodobou cenovou stabilitu v naší zemi.

Ve srovnání s minulou prognózou došlo ke znatelnému zvýšení výhledu inflace pro letošní a zejména příští rok. Ekonomický růst se v letošním a příštím roce přehodnocuje naopak směrem dolů, v roce 2023 zase poměrně výrazně nahoru. Výhled domácích úrokových sazeb je pro všechny tři roky vyšší, přičemž kurz koruny je v letech 2022 a 2023 pevnější.

Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika nové prognózy jako výrazné, ale v souhrnu nezpochybňující její vyznění. Rizikem prognózy v proinflačním směru je zejména délka poruch globálních výrobních a dodavatelských řetězců. Jejich případné delší trvání by mohlo způsobit dodatečné cenové tlaky ve světové i v domácí ekonomice, kde by proinflačně působil navíc slabší kurz koruny. Ten může být vzhledem ke svému vývoji v poslední době dodatečným proinflačním rizikem i sám o sobě. Rizikem ve stejném směru by mohlo být i zvýšení inflačních očekávání. Proinflačním rizikem je také možné výraznější než předpokládané zdražení energií a imputovaného nájemného. Naopak mírným protiinflačním rizikem je případná výraznější konsolidace veřejných rozpočtů novou vládou.

Vzhledem k prognóze se bankovní rada rozhodla zvýšit úrokové sazby o 1,25 procentního bodu. Toto razantní zvýšení úrokových sazeb má za cíl navrátit inflaci na horizontu měnové politiky, tj. za 12 až 18 měsíců, do blízkosti 2% cíle a podpořit ukotvenost inflačních očekávání firem a domácností. Tato očekávání jsou v poslední době konfrontována se silně zvýšenou inflací a Česká národní banka nehodlá připustit jejich výraznější odpoutání od 2% cíle. Bankovní rada je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s podzimní prognózou.