Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 %, tedy o jeden procentní bod. Současně rozhodla ve stejném rozsahu o zvýšení diskontní sazby na 2,75 % a lombardní sazby na 4,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.
Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o podzimní makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. S podzimní prognózou je konzistentní strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku, a to v reakci na mimořádně silné inflační tlaky ze zahraniční i domácí ekonomiky. Jen část tohoto prognózovaného zvýšení úrokových sazeb byla přitom realizována listopadovým rozhodnutím bankovní rady. Bankovní rada navíc na dnešním jednání vyhodnotila rizika a nejistoty podzimní prognózy jako v souhrnu výrazně proinflační, a tudíž vyžadující rychlejší zpřísnění měnové politiky oproti stávající prognóze.
Výhled růstu zahraničních cen průmyslových výrobců pro letošní a příští rok se přehodnocuje výrazně vzhůru. Hlavním důvodem je skokové zdražení energetických komodit, tj. zemního plynu, uhlí a elektřiny, a to v kombinaci s přetrvávajícími problémy v dodávkách materiálů a komponent. Výhled na rychlejší růst zahraničních produkčních cen je však tažen i silnou poptávkou. Z podobných důvodů byla přehodnocena mírně nahoru také spotřebitelská inflace v eurozóně. Do zvýšení očekávaného hospodářského růstu eurozóny v letošním i příštím roce se promítá zejména výraznější letní zotavení ekonomik po jejich předchozím znovuotevření. Současně se zlepšil i výhled průmyslu pro závěr letošního roku. Predikce zahraničních úrokových sazeb se takřka nemění.
Cena ropy Brent zkorigovala svůj nárůst z konce října. V souhrnu se její výhled ve srovnání s předpoklady stávající prognózy mění jen mírně, když se na příští rok lehce snížil. Očekávaný kurz eura vůči dolaru je nepatrně slabší na celém horizontu prognózy.
Domácí inflace v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí dále zrychlovala a v listopadu 2021 dosáhla 6 %. Pohybovala se tak vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma 2% cíle České národní banky. V listopadu meziroční růst spotřebitelských cen překonal prognózu o přibližně jeden procentní bod. Za touto odchylkou stála především silně akcelerující jádrová inflace. Ve stejném směru působil ale i rychlejší růst regulovaných cen a dražší pohonné hmoty. Zrychloval i růst cen potravin, avšak ve srovnání s prognózou pomaleji. Celkově dynamičtější růst domácích spotřebitelských cen odrážel rychlejší zdražování zahraničních průmyslových výrobců v kombinaci s kurzem koruny, který byl oproti prognóze slabší. Vliv mělo také výraznější zdražení energií spojených s bydlením a vyšší růst nákladů českých domácností na vlastnické bydlení. Dosavadní vývoj inflace svědčí o nečekaně silných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky. Podle podzimní prognózy celková inflace ze současných vysokých hodnot v zimních měsících dále vzroste a v příštích několika čtvrtletích se bude nacházet vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma inflačního cíle. Inflace nicméně začne v průběhu příštího roku zvolňovat a na horizontu měnové politiky, tj. na přelomu let 2022 a 2023, se s přispěním pokračujícího výrazného zpřísňování měnových podmínek sníží do blízkosti 2% cíle.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí pokračovala v růstu, přičemž její zotavování bylo oproti stávající prognóze výraznější. Přispěla k tomu zejména spotřeba domácností, kterou podpořila vyšší než prognózovaná dynamika mezd. Přitom patrně došlo i k silnějšímu utrácení úspor. Prognózu překonal i růst spotřeby vlády. K oživení ekonomiky dle očekávání přispěla také tvorba hrubého kapitálu. V jejím dvouciferném růstu se však dominantně projevoval akcelerující příspěvek změny stavu zásob. Růst hrubého domácího produktu byl naopak brzděn propadem čistého vývozu, ve kterém se projevila horší vývozní výkonnost české ekonomiky. Ta odrážela vynucené omezení průmyslové výroby v důsledku problémů v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. Česká ekonomika podle stávající prognózy letos vzroste zhruba o 2 %, zatímco v příštích dvou letech její růst výrazně zrychlí. Na předpandemickou úroveň se ekonomická aktivita vrátí na konci roku 2022.
Průmysl byl začátkem podzimu i nadále sužován výpadky dodávek v rámci globálních dodavatelských řetězců. Nedostatkem materiálů trpěly zejména automobilový průmysl a na něj navazující odvětví. Průmyslová produkce tak v září a říjnu zaznamenala meziroční pokles. Maloobchodní tržby bez motoristického segmentu v říjnu naopak rostly solidním tempem, což signalizuje pokračující zotavování spotřeby domácností i v letošním posledním čtvrtletí. Růst stavební výroby v říjnu dále zrychlil.
Napětí na trhu práce se zvyšuje o něco výrazněji, než očekávala podzimní prognóza. Zaměstnanost začala růst již ve třetím čtvrtletí. Podíl nezaměstnaných osob v posledních měsících klesal v souladu s prognózou, avšak pokles obecné míry nezaměstnanosti byl oproti prognóze mírně rychlejší. Řada firem se potýká s nedostatkem personálu. Meziroční růst mezd v tržní sféře ve třetím čtvrtletí vlivem efektu srovnávací základny skokově zpomalil, byl přitom ale zřetelně nad prognózou.
Kurz koruny vůči euru byl v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí oproti prognóze slabší. Koruna po listopadovém zvýšení úrokových sazeb České národní banky posílila až k úrovni 25,20 korun za euro. Poté ale kurz přechodně oslabil vlivem negativního sentimentu finančních trhů v důsledku zhoršení epidemické situace a výskytu nové koronavirové varianty omikron. Výrazný nárůst kladného úrokového diferenciálu vůči eurozóně přitom pravděpodobně tlumil intenzitu dopadu negativního sentimentu na kurz. Česká měna bude podle stávající prognózy v průběhu příštího roku postupně zpevňovat k hladině 24 korun za euro.
Shrneme-li naplňování podzimní prognózy, pak ekonomický růst a dynamika průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí byly – stejně jako listopadová inflace – o zhruba jeden procentní bod nad očekáváním. Podíl nezaměstnaných osob se pak během podzimních měsíců držel na úrovni prognózy. Zároveň je možno již dnes konstatovat, že naše příští, zimní prognóza přinese znatelné zvýšení výhledu inflace zejména na kratším horizontu.
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty podzimní prognózy jako v souhrnu výrazně proinflační, a tudíž vyžadující rychlejší zpřísnění měnové politiky oproti stávající prognóze. Značným rizikem je zejména hrozba oslabení ukotvenosti inflačních očekávání v podmínkách dlouhodobého výrazného přestřelování 2% cíle České národní banky. Rizikem ve stejném směru je možnost rychlejšího a déletrvajícího růstu cen průmyslových výrobců v zahraničí. Dalším proinflačním rizikem je možné zeslabení reakce kurzu koruny na růst domácích úrokových sazeb.
V této situaci bankovní rada po důkladném zvážení všech aspektů přistoupila k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb. To podpoří návrat inflace směrem k 2% cíli České národní banky na horizontu měnové politiky. Inflační očekávání firem a domácností jsou již delší dobu konfrontována s výrazným přestřelováním 2% cíle a Česká národní banka nehodlá připustit jejich výraznější odpoutání od cíle. Bankovní rada je proto připravena v příštím roce pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby zajistila cenovou stabilitu v České republice.