Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 7,00 %, tedy o 1,25 procentního bodu. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby na 6,00 % a lombardní sazby na 8,00 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o jarní makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. Se základním scénářem jarní prognózy je konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb. Ve světle nových skutečností vyhodnotila bankovní rada na dnešním jednání rizika a nejistoty jarní prognózy jako výrazně proinflační a působící ve směru potřeby dalšího znatelného zpřísnění měnové politiky.

Růst globální ekonomiky brzdí válka na Ukrajině a protiepidemická opatření v Číně. Země platící eurem zatím odolávají nepříznivému geopolitickému vývoji, takže výhled hrubého domácího produktu v efektivní eurozóně se pro letošní rok posouvá lehce výše. Naopak výhled pro rok 2023 se mírně zhoršil. Do vyššího výhledu cen průmyslových výrobců se promítá složitá situace v dodávkách materiálů a komponent v kombinaci s cenou ropy, která je oproti jarní prognóze vyšší. Současně se přehodnocuje výše i spotřebitelská inflace. Během následujících měsíců se očekává několikeré zvýšení úrokových sazeb Evropské centrální banky, a proto se výhled zahraničních tržních sazeb posouvá mírně nahoru.

Aktuální cena ropy Brent i její výhled jsou ve srovnání s předpoklady stávající prognózy vyšší. Očekávaný kurz eura vůči dolaru je slabší na celém horizontu prognózy vlivem razantnějšího zpřísňování měnové politiky americkou centrální bankou.

Domácí inflace se během druhého čtvrtletí dále výrazně zvyšovala a v květnu dosáhla 16 %. Nacházela se zhruba o jeden procentní bod nad prognózou. Na tom se více než z poloviny podílela vyšší než očekávaná jádrová inflace z důvodu nečekaně silného růstu cen obchodovatelných i neobchodovatelných statků. Na dynamice cen služeb se přitom nejvýrazněji podílejí zejména imputované nájemné a ceny v restauracích a kavárnách. Dražší, než se očekávalo, byly v květnu také pohonné hmoty. Růst cen potravin a regulovaných cen byl ve srovnání s jarní prognózou rychlejší jen mírně. Podle jarní prognózy bude letos inflace dosahovat dvouciferných hodnot, ale v první polovině příštího roku se rychle sníží a na jeho konci se vrátí do blízkosti 2% cíle.

Meziroční růst hrubého domácího produktu byl v prvním čtvrtletí letošního roku oproti prognóze o jeden procentní bod rychlejší. Na odchylce od prognózy se téměř výhradně podílela silnější než očekávaná investiční aktivita. K tomu došlo navzdory rychlému zdražování kapitálových statků a nárůstu nejistoty v souvislosti s propuknutím války na Ukrajině. Nad prognózou se nacházela i dynamika vývozu a dovozu, přičemž příspěvek čistého vývozu zhruba odpovídal očekávání. Spotřeba domácností a zásoby se pak vyvíjely v souladu s predikcí. Dynamika spotřeby vlády naopak zaostala za očekáváním. Podle jarní prognózy by měla česká ekonomika během letošního roku výrazně zpomalit svůj růst a ve druhém pololetí dokonce meziročně mírně poklesnout. V příštím roce dojde k oživení ekonomického růstu.

Průmyslová produkce se v dubnu dále meziročně propadla, což však bylo převážně dáno vysokou srovnávací základnou loňského roku. Předstihové indikátory zatím nesignalizují výrazné oslabení aktivity v průmyslu. Růst stavební výroby v dubnu meziročně zvolnil, stejně jako růst tržeb v maloobchodě.

Napětí na domácím trhu práce se stále mírně zvyšuje. Podíl nezaměstnaných osob se v dubnu a květnu mírně snižoval, zatímco prognóza již očekávala jeho nárůst. To bylo způsobeno lepším uplatňováním uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce. Růst průměrné mzdy v tržních odvětvích zůstal v prvním čtvrtletí svižný, byť byl oproti prognóze o něco pomalejší.

Kurz koruny vůči euru je v dosavadním průběhu druhého čtvrtletí o 2,5 % slabší než v jarní prognóze. To je i přes narůstající kladný úrokový diferenciál dáno skokovým květnovým oslabením domácí měny, které odráželo změnu sentimentu na finančních trzích ohledně budoucího vývoje domácích úrokových sazeb. Dalšímu oslabování koruny brání intervence České národní banky na devizovém trhu.

Shrneme-li naplňování jarní prognózy, byly květnová inflace i ekonomický růst v prvním čtvrtletí o zhruba jeden procentní bod vyšší. Průměrná mzda v národním hospodářství v prvním čtvrtletí a podíl nezaměstnaných osob v dosavadním průběhu druhého čtvrtletí byly naopak nižší.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty jarní prognózy jako výrazně proinflační a působící ve směru potřeby dalšího znatelného zpřísnění měnové politiky. Proinflačně působí rychlejší růst cen doma i v zahraničí. To je dáno mimo jiné prudkým zdražením energií a komodit v souvislosti s obavami o zastavení dodávek z Ruska. Proinflačním rizikem je i slabší kurz koruny a hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání u 2% cíle ČNB. Dalším proinflačním rizikem je možnost méně restriktivního působení fiskální politiky v letošním a příštím roce. Nejistotami jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině a budoucí nastavení měnové politiky v zahraničí.

V této situaci bankovní rada přistoupila k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Reaguje tím na pokračující výrazný nárůst inflačních tlaků v české ekonomice. Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou České národní banky, přičemž jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky. Další kroky měnové politiky se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB nemění svoji strategii aktuálně prováděných devizových intervencí. Pro plnění svých měnověpolitických cílů a dalších úkolů má ČNB dostatečné devizové rezervy, a to i v mezinárodním srovnání.