Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 29. září 2022

Přítomni: Aleš Michl, Marek Mora, Eva Zamrazilová, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Jan Frait, Karina Kubelková.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací šesté situační zprávy přinášející vyhodnocení informací získaných od zpracování letní prognózy. S ní byla konzistentní nejprve přibližná stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným poklesem v příštím roce.

Ve světle nových skutečností převažoval názor, že rizika a nejistoty letní prognózy jsou výrazné a jdoucí oběma směry. Členové bankovní rady konstatovali, že česká ekonomika se nachází v období mimořádné nejistoty. Dle O. Dědka a K. Kubelkové nutí současná obrovská míra nejistoty k pečlivému vyhodnocování každodenních informací a předstihových indikátorů. Podle jejich mínění nově příchozí data hovoří ve prospěch politiky stabilních sazeb.

Členové bankovní rady opakovaně uváděli, že péče o cenovou stabilitu je hlavním úkolem centrální banky. A. Michl zdůraznil, že je potřeba neustále vysvětlovat veřejnosti odhodlání ČNB pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na 2% cíli. To znamená, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu vyšší, než byly v předchozích deseti letech. Mezi členy bankovní rady převažovala shoda, že inflace se patrně již nachází blízko vrcholu. K jejímu poklesu přispěje blížící se globální recese a rovněž polevující napětí v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. Směrem proinflačním, resp. ve směru potřeby zvýšit domácí úrokové sazby, však dle T. Holuba a M. Mory vyznívají mimo jiné výhledy zahraničních výrobních cen a zpřísňování měnové politiky zahraničních centrálních bank. Snižující se úrokový diferenciál přitom může krátkodobě přinést tlak na oslabování kurzu koruny, a proto je žádoucí zvýšení úrokových sazeb. Podle uvedených dvou členů by se tím navíc ukončily spekulace trhů o neochotě bankovní rady v novém složení používat úrokové sazby jako měnověpolitický nástroj. Oba navrhli, že jsou v zájmu dosažení shody připraveni podpořit zvýšení sazeb i v menším rozsahu, než preferují oni osobně.

Ostatní členové bankovní rady považovali nastavení úrokových sazeb za adekvátní současné situaci. Předchozí razantní zvýšení úrokových sazeb zkrotilo růst množství peněz v oběhu a omezilo zájem o nové úvěry, také se daří tlumit dynamiku cen nemovitostí. Podle E. Zamrazilové je pravděpodobné, že sazby zůstanou zvýšené po delší dobu; nelze je snižovat, dokud nebude inflace jasně mířit k cíli. J. Frait zmínil, že ex ante reálné sazby se při zohlednění inflačních očekávání finančních trhů dají považovat za kladné. V posledních týdnech navíc citelně vzrostly dlouhodobé výnosy, což představuje významné zpřísnění finančních podmínek. Nevylučoval však, že v prostředí avizovaného zpřísňování zahraničních měnových politik a při případných tlacích na korunu bude potřeba úrokové sazby zvýšit. S ohledem na globálně recesní situaci a náznaky finančních poruch v řadě zemí to považuje za krajní možnost. M. Mora a T. Holub řekli, že koordinace fiskální a měnové politiky by byla žádoucí a celospolečensky prospěšná, nicméně politická realita jasně tlačí na dodatečné veřejné výdaje a fiskální politika bude v letošním i příštím roce více expanzivní, než se dosud předpokládalo. Podle M. Mory je tomuto vývoji třeba čelit zpřísněním měnové politiky.

Za jedno z proinflačních rizik byl označen rychlejší růst fundamentálních mezd v tržních odvětvích oproti prognóze na jaře letošního roku. V kombinaci s nově přislíbeným zvýšením platů ve státní sféře plošně o 10 % a požadavky odborů na výrazné zvýšení minimální mzdy to T. Holub považuje za jasné známky, že dochází k sekundárním dopadům vysoké inflace do mzdového vývoje s rizikem vzniku mzdově-cenové spirály. Apeloval, že ČNB by měla vyslat jasný signál odhodlanosti proti ní bojovat. K. Kubelková riziko mzdově-inflační spirály nevnímá tak silně, neboť požadavky odborů ohledně navýšení minimální mzdy nebyly v minulosti nikdy uspokojeny v plné míře, což platí i pro požadavky na růst platů ve veřejném sektoru. Podle A. Michla jsou umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních důležité. Jakékoliv nové informace signalizující případná rizika pro poptávkovou inflaci budou pečlivě vyhodnocovány. Pokud by se uvedené riziko naplňovalo, pak budou zpřísněny měnové podmínky. Pro E. Zamrazilovou je toto riziko stále relevantní. O. Dědek je přesvědčen, že výrazný pokles reálných mezd a tvrdé dopady energetické krize na podniky i domácnosti nevytváří prostor pro roztáčení mzdově-cenové spirály.

Část debaty byla věnována ukotvenosti inflačních očekávání. E. Zamrazilová uvedla, že jejich neukotvenost by se projevovala zvýšenou poptávkou domácností po zboží, u kterého spotřebitelé čekají zdražování, k čemuž však nedochází. Naopak, domácnosti pociťují obavy ze zhoršené finanční situace a propouštění, což omezuje jejich ochotu utrácet. Také K. Kubelková nepozoruje, že by lidé masivně investovali do bezpečných aktiv, která jsou obvykle vnímána jako ochrana před inflací. Podle M. Mory se v prostředí velmi vysoké inflace nad 2% cílem ekonomika nachází již více než rok, což má vliv na kredibilitu centrální banky, resp. na inflační očekávání. Měnová politika by proto měla ukotvovat inflační očekávání, neboli jasně sdělovat veřejnosti, že ČNB je připravena udělat cokoli, aby se inflace rychle vrátila k cíli.

Bankovní rada dále diskutovala o některých protiinflačních rizicích. Vedle vzrůstající pravděpodobnosti recese v zahraničí byla zmiňována opatření, která omezí růst cen energií na domácí či evropské úrovni, a výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky.

Bankovní rada České národní banky na závěr svého jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Oldřich Dědek, Jan Frait a Karina Kubelková. Dva členové, Marek Mora a Tomáš Holub, hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Česká národní banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Zapsal: Jan Syrovátka, sekce měnová