Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Rozhodnutí

Bankovní rada na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu.

Česká národní banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Přijaté rozhodnutí se opírá o zimní (únorovou) makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování.

Úrokové sazby ČNB se nachází na nejvyšší úrovni od roku 1999, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Reálné úrokové sazby při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu po řadě let vzrostly do zřetelně kladných úrovní. Měnové podmínky se v posledních měsících dále zpřísnily i vlivem zhodnocení koruny vůči euru.

Nejistota ohledně hospodářského výhledu a budoucích kroků velkých centrálních bank se oproti únorovému jednání zvýšila, a to i s ohledem na situaci na finančních trzích. Navzdory těmto nejistotám bude bankovní rada i na příštím zasedání rozhodovat o tom, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bankovní rada je stále připravena zvýšit sazby, zejména pokud vzroste riziko vzniku mzdově-inflační spirály. Z tohoto pohledu se nemusí naplnit očekávání trhu o tom, že sazby již dosáhly svého vrcholu. Očekávání trhu ohledně načasování prvního snížení sazeb ČNB hodnotíme jako předčasná.

Bankovní rada zároveň konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou umírněný mzdový vývoj a zodpovědná rozpočtová politika. Cesta k nižší inflaci tedy vede i přes snižování deficitu státního rozpočtu.

Bankovní rada současně potvrdila své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na cíli 2 %. To znamená, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu na relativně vysoké úrovni.

Ekonomický vývoj a jeho srovnání s prognózou

Česká ekonomika čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ v externím prostředí, i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky. Síla zahraničních nákladových tlaků i problémy v dodavatelských řetězcích postupně polevují. Vzhledem k mírné zimě a postupné diverzifikaci dodávek došlo navíc k poklesu cen plynu a elektřiny na energetických trzích na úrovně pozorované před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Tento pokles se ale ve spotřebitelských cenách projeví až se zpožděním.

Meziroční inflace byla v lednu 17,5 %, v souladu s prognózou. V únoru klesla na 16,7 % (predikce ČNB byla 16,5 %). V následujících měsících bude inflace dále klesat a na jednociferné hodnoty se dostane ve druhé polovině roku. Podle zimní prognózy by měla inflace klesnout příští rok do blízkosti 2% cíle. Jádrová inflace již klesá od podzimu 2022.

Poptávkové tlaky z domácí ekonomiky nadále slábnou. HDP ve čtvrtém kvartálu loňského roku poklesl mezičtvrtletně o 0,4 % a ekonomika se tak ocitla v mírné recesi. Spotřeba domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, je tlumena vysokými cenami energií a potravin, negativním sentimentem a zvýšenými úrokovými sazbami. V mezičtvrtletním vyjádření klesla reálná spotřeba domácností popáté v řadě. Pokles ve čtvrtém kvartálu loňského roku dosáhl 2,8 %, což je historicky nejhlubší propad, pokud odhlédneme od  období covidové pandemie. Pokles HDP a zejména spotřeby domácností byly přitom hlubší, než očekávala naše prognóza.

Velký útlum pozorujeme i na realitním a hypotečním trhu. Dvouciferný meziroční pokles objemu čistých nových hypoték pokračoval i na začátku roku (v lednu o 80 %), což postupně přispěje k dalšímu zmírnění jádrové inflace.

Firmy čelí zvýšeným nákladům na energie a suroviny, což brzdí růst investic. Problémy v dodavatelských řetězcích sice postupně polevují, nicméně nadále omezují výrobu v některých segmentech ekonomiky. Zahraniční poptávku budou rovněž tlumit přísnější finanční podmínky.

Na druhou stranu nezaměstnanost v Česku zůstává nízká. V lednu došlo k poměrně výraznému nárůstu nominálních mezd v průmyslu (o 11,9 % meziročně) a stavebnictví (o 14,9 %). Na květnovém jednání bankovní rada mzdový vývoj důkladně vyhodnotí na základě nových dat, jejich analýz a průzkumů.

Působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu bude proinflační, pokud se nebude snižovat deficit veřejných financí.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu jako výrazné a jdoucí oběma směry. Proinflačními riziky jsou rychlejší mzdový růst proti naší prognóze (která letos očekává růst mezd v celé ekonomice o 8,5 %) a expanzivnější fiskální politika. Významným rizikem ve stejném směru zůstává hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání. Naopak protiinflačním rizikem je výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Obousměrným rizikem je perzistence inflace a tedy rychlost jejího poklesu k inflačnímu cíli. Volatilita na globálních finančních trzích představuje obousměrnou nejistotu pro výhled nastavení měnové politiky zahraničních centrálních bank a pro míru utažení finančních podmínek. Obecnými nejistotami výhledu jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií.

Zákonný mandát

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.