Rizika prognózy inflace

4. situační zpráva 2023

Počínaje červnem ČNB upouští od publikace Grafu rizik inflační prognózy (GRIP) a přechází k publikování textového popisu rizik a nejistot tak, jak je vnímají ekonomové sekce měnové. Důvodem této změny je omezená srozumitelnost uvedeného grafu a relativně nízký počet jeho uživatelů mezi odbornou veřejností. Textový popis rizik poskytne cílové skupině podobnou informační hodnotu, aniž by vytvářel dojem zdánlivě vysoké přesnosti odhadu vlivu jednotlivých nových informací na prognózu inflace a úrokových sazeb.

Celkově se jarní makroekonomická prognóza ČNB prozatím poměrně dobře naplňuje, obzvláště přihlédneme-li k nejistému prostředí, v němž byla zpracována. Ani nové výhledy zahraničních a domácích ekonomických veličin ani změny v očekávaném nastavení hospodářských politik v tuzemsku i v eurozóně nezpochybňují dosažení 2% inflačního cíle ČNB v příštím roce při stávajícím nastavení její měnové politiky.

Nově dostupné informace od zpracování jarní prognózy vyznívají podle sekce měnové v souhrnu ve směru jen mírně vyšší celkové inflace na horizontu měnové politiky při o něco pozdějším poklesu tržních úrokových sazeb oproti jarní prognóze. Nejvýraznější tlak na vyšší trajektorii domácích sazeb vytváří nový výhled vnějšího prostředí. V podobné míře a stejným směrem působí také aktualizovaný výhled domácí inflace. V něm se dominantně projevuje vládní fiskální balíček obsahující významné změny nepřímých daní s celkově kladným dopadem do celkové inflace, které krátkodobě převáží nad restriktivním a protiinflačním dopadem balíčku rozpočtových konsolidačních opatření jako celku. Dosavadní vývoj tuzemské reálné ekonomiky je zhruba v souladu s prognózou a působí z hlediska rizik jarní prognózy takřka neutrálně. Vývoj kurzu koruny a úrokových sazeb pak prakticky odpovídá jarní prognóze a nepředstavuje riziko pro stávající prognózu.

Ekonomové sekce měnové vnímají nad rámec toho následující rizika a nejistoty. Proinflačním rizikem je hrozba zvýšených inflačních očekávání a jejich dopad na mzdový vývoj a cenotvorbu v podnicích. To by mohlo vést k setrvání inflace na vyšších hodnotách po delší dobu. Toto riziko se však s klesající inflací snižuje. Dalším proinflačním rizikem je možné rychlejší odeznění v současnosti vysoké míry úspor, s možným dřívějším zotavením spotřeby domácností a obnovením poptávkových tlaků. Nad rámec představeného vládního ozdravného balíčku, jehož dopady je možné nyní alespoň částečně kvalitativně odhadnout, je další směřování fiskální politiky v letošním i příštím roce zahaleno určitou nejistotou. Přetrvávající nejistotou ze zahraničí je pak další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině a jeho implikace pro vývoj cen potravinářských či energetických komodit.