Rizika prognózy inflace

6. situační zpráva 2023

Celkově se letní makroekonomická prognóza ČNB dobře naplňuje a inflace klesá dle očekávání. Ani nové výhledy zahraničních a domácích ekonomických veličin nezpochybňují dosažení 2% inflačního cíle ČNB na horizontu měnové politiky. S nově příchozími daty z domácí ekonomiky i ze zahraničí se ale zvyšuje pravděpodobnost, že růst české ekonomiky ještě nějakou dobu zůstane utlumený.

Nově dostupné informace od zpracování letní prognózy vyznívají podle sekce měnové v souhrnu ve směru lehce nižší celkové inflace na horizontu měnové politiky při o něco nižších úrokových sazbách oproti letní prognóze. Tlak na nižší sazby a inflaci vytváří jak aktualizovaný výhled domácí ekonomiky, zejména pak vývoj mezd, tak v podobné míře i nový výhled vnějšího prostředí. Dosavadní průběh domácí inflace je přibližně v souladu s prognózou a působí takřka neutrálně. Vliv vyšších počátečních úrokových sazeb, které se nacházejí jen mírně nad prognózou, je také zanedbatelný. Slabší pozorovaný kurz koruny vůči euru pak představuje hlavní proinflační faktor, který ostatní efekty částečně vyvažuje.

Ekonomové sekce měnové vnímají nad rámec toho následující rizika a nejistoty. Proinflačním rizikem je hrozba zvýšených inflačních očekávání a jejich dopad na mzdový vývoj a cenotvorbu v podnicích. Dalším proinflačním rizikem je možné rychlejší odeznění v současnosti vysoké míry úspor, s možným dřívějším zotavením spotřeby domácností a obnovením poptávkových tlaků. Naopak protiinflačním rizikem je výraznější než očekávaný útlum hospodářské aktivity v Německu. Domácí nejistotou zůstává fiskální politika v letošním i příštím roce. Přetrvávající nejistotou ze zahraničí je pak další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině. Zvýrazněnou nejistotu představuje ekonomický vývoj v Číně.