Rizika prognózy inflace

8. situační zpráva 2023

Celkově se podzimní makroekonomická prognóza poměrně dobře naplňuje a inflace se vyvíjí přibližně v souladu s očekáváním ČNB. Aktualizovaný krátkodobý výhled inflace se však posouvá mírně výše s přispěním zpřesněného odhadu administrativních vlivů v nákladech bydlení od začátku roku 2024. Nové výhledy zahraničních a domácích ekonomických veličin nicméně nezpochybňují dosažení 2% inflačního cíle ČNB na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2025. 

Nově příchozí údaje z domácí ekonomiky i ze zahraničí od zpracování podzimní prognózy naznačují, že česká ekonomika zůstane déle utlumená. Současně tyto údaje vyznívají podle sekce měnové v souhrnu ve směru lehce nižší celkové inflace na horizontu měnové politiky. V nejbližších několika čtvrtletích ale bude cenový růst oproti prognóze rychlejší vlivem vyšší dynamiky regulovaných cen, zejména cen energií a dalších nákladů souvisejících s bydlením. Postupně však nad krátkodobými proinflačními nákladovými a administrativními faktory převáží celkově horší výhled vnějšího prostředí i slabší kondice domácího hospodářství. To v delším horizontu působí na nižší inflaci i na nižší trajektorii úrokových sazeb oproti podzimní prognóze.

Ekonomové sekce měnové vnímají nad rámec těchto simulací následující rizika a nejistoty. Proinflačním rizikem je hrozba vyššího lednového přecenění v prostředí zvýšených inflačních očekávání. Další proinflační riziko souvisí s hluboce deficitním hospodařením sektoru vládních institucí v posledních letech s možným přesahem do cenového vývoje v roce 2024. Nejistoty jsou spojeny s působením fiskální politiky v roce 2023 i v roce 2024, průsakem cen energií do cen konečné produkce a s budoucím vývojem míry úspor.