Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 27. června 2024
Přítomni: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Tomáš Holub, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací čtvrté situační zprávy opírající se o vyhodnocení informací získaných od zpracování jarní prognózy. S ní byl konzistentní další pokles tržních úrokových sazeb.
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu jako mírně proinflační, ale protože současné nastavení sazeb je dostatečně restriktivní, hlavní aktuální otázkou je, jakým tempem tuto restrikci uvolňovat. Rizikem ve směru vyšší inflace jsou zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Nadměrný růst platů ve veřejném sektoru by vedl i k riziku inflačního působení státního rozpočtu. Dalším proinflačním rizikem je vyšší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb a přerušení dezinflace u obchodovatelných statků, která doposud vyplývala zejména z odeznění problémů na straně nabídky. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Naopak rizikem ve směru nižší inflace je výraznější než očekávané zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé ekonomiky. Nejistotou výhledu zůstává budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.
A. Michl uvedl, že boj s inflací nekončí. I když bankovní rada dále sníží úrokové sazby, tak v reálném vyjádření zůstanou zřetelně kladné a budou tlumit inflaci. Zároveň ale dodal, že by bankovní rada měla na příštích jednáních diskutovat o možnostech zpomalit snižování sazeb nebo sazby na nějaký čas stabilizovat.
Také ostatní členové bankovní rady se shodovali v hodnocení, že i po dnešním snížení úrokových sazeb zůstane působení měnové politiky ČNB výrazně restriktivní, a to i přesto, že podle některých členů bankovní rady (K. Kubelková a J. Kubíček) se politicky neutrální sazba může nacházet nad předpoklady prognózy. O přísném působení úrokových sazeb svědčí mimo jiné pokles soukromých investic. J. Kubíček v této souvislosti zmínil, že navzdory snížení měnověpolitických úrokových sazeb došlo v posledních měsících vlivem vývoje v zahraničí k nárůstu dlouhodobých úrokových sazeb.
J. Frait uvedl, že koruna může být aktuálně podhodnocena, což naznačují příznivý vývoj běžného účtu platební balance nebo napjatá situace na trhu práce. Působení kurzové složky měnových podmínek tak podle něj může být uvolněnější, než by bylo žádoucí. K. Kubelková vyjádřila obavy, zda pokles domácích úrokových sazeb pod úroveň základních sazeb Fedu nepovede k výraznějšímu a delšímu oslabení kurzu koruny. Na druhou stranu přitom vnímala zesílení protiinflačního rizika v podobě možného zpomalení zahraniční i domácí poptávky. E. Zamrazilová zmínila význam kurzu koruny pro aktuální rozhodování. Při uvolnění měnové politiky v rozsahu výraznějším oproti výhledu trhu hrozí riziko dalšího oslabování kurzu koruny, případně i jeho vyšší volatilita.
Část diskuse bankovní rady se věnovala optimální reakci domácí měnové politiky na průběžně se měnící tržní výhledy zahraničních úrokových sazeb. Většina členů bankovní rady se shodovala v tom, že kolísavost tržních výhledů může být nechtěným důsledkem politik centrálních bank, které již delší dobu zdůrazňují potřebu reagovat primárně na nově přicházející data. Z tohoto důvodu T. Holub, J. Kubíček a J. Procházka preferovali více odhlížet od krátkodobého kolísání tržních výhledů a nových informací a soustředit se na střednědobou a vpředhledící orientaci měnové politiky. To podpořil i J. Frait, který v této souvislosti podotkl, že efekty přísnější měnové politiky se mohou dostavovat později než v minulosti, např. vlivem fiskálních podpor nebo implicitní záruky za finanční stabilitu a veřejný dluh ze strany klíčových centrálních bank.
V diskusi byla nadále akcentována skutečnost, že k poklesu inflace přispěly kolísavé složky inflace (zejména vývoj cen potravin), zatímco perzistentní složky inflace (jádrová inflace a v jejím rámci pak zejména růst cen služeb) zůstávají zvýšené. E. Zamrazilová toto považuje za hlavní proinflační riziko, a to i přesto, že již dochází ke zpomalování meziročního růstu cen služeb pro podniky. Podle J. Fraita neodráží aktuálně vysoká dynamika cen služeb pro domácnosti vysokou poptávku a je nejspíše dočasným jevem. J. Procházka konstatoval, že dochází k postupnému poklesu inflačních očekávání domácností s tím, jak se inflace navrátila do blízkosti 2% cíle. Dále uvedl, že koncem roku sice nelze vyloučit nárůst inflace ke třem procentům vlivem loňské nízké srovnávací základny, to by však nemělo být překážkou pro další snižování úrokových sazeb.
Část jednání byla věnována mzdovému vývoji. Podle T. Holuba je významnou informací oproti prognóze rychlejší růst mezd v tržních odvětvích pozorovaný v prvním čtvrtletí tohoto roku, protože by mohl přispívat k setrvačnosti cen služeb. Do budoucna je rizikem i vývoj platů ve veřejném sektoru. Možný vyšší růst platů zaměstnanců státu má podle K. Kubelkové potenciál prosáknout do vývoje mezd v soukromém sektoru. E. Zamrazilová zmínila, že s růstem platů ve veřejném sektoru souvisí i obavy z celkového rozvolnění konsolidačního úsilí vlády, a to zejména v příštím roce. Také další členové bankovní rady (J. Kubíček a J. Procházka) spatřovali riziko uvolněnějšího působení fiskální politiky v příštím, volebním roce.
Bankovní rada dále diskutovala překvapení v oblasti fixních investic. T. Holub uvedl, že není zřejmý směr jejich působení na inflaci. Krátkodobě mohou nižší investice působit protiinflačně skrze slabší domácí poptávku, ve střednědobém výhledu ale může převážit jejich negativní vliv na nabídkovou stranu ekonomiky a mohou tudíž působit naopak proinflačně, a to zejména pokud se investiční aktivita rychle neobnoví. E. Zamrazilová podotkla, že aktuální data o vývoji investic vidí jako informačně slabá, s tím, že další vývoj investic je spojen s velkou nejistotou.
Během jednání opakovaně zaznívalo, že další snížení úrokových sazeb nevytváří rizika pro finanční stabilitu. Nicméně situace na trhu nemovitostí je proinflačním rizikem, které je nutné do budoucna sledovat. Snížení měnověpolitické úrokové sazby o 0,5 procentního bodu naopak pomůže nefinančním podnikům, které se financují v korunách. E. Zamrazilovou a J. Procházku znepokojuje razantní růst nových úvěrů na spotřebu, který může být signálem obratu v sentimentu domácností optimistickým směrem.
Bankovní rada na svém jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 4,75 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,75 % a lombardní sazby na 5,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady: Aleš Michl, Jan Frait, Tomáš Holub, Jan Kubíček a Jan Procházka. Eva Zamrazilová a Karina Kubelková hlasovaly pro snížení sazeb o 0,25 procentního bodu.
Zapsal: Jan Filáček, sekce měnová