Rizika prognózy inflace

4. situační zpráva 2024

Aktualizace jarní prognózy vede od poloviny letošního roku k nepatrně pomalejšímu cenovému růstu při o něco vyšší trajektorii úrokových sazeb. V ní se dominantně promítá vyšší trajektorie zahraničních sazeb, která převáží nad protiinflačním působením silnější koruny. Nové výhledy zahraničních a domácích ekonomických veličin nezpochybňují udržení inflace v blízkosti 2% cíle ČNB na celém horizontu prognózy.

Pozorovaná inflace byla ve druhém čtvrtletí, zejména vlivem dubnového pozorování, lehce nad prognózou. Za tím stály především vyšší ceny potravin. Naopak méně výrazné zdražení pohonných hmot vlivem levnější ropy odchylku od prognózy snižovalo. Od poloviny letošního roku je přitom růst spotřebitelských cen přehodnocen nepatrně níže. V tom se projevuje především oproti jarní prognóze dřívější zlevnění cen energií pro domácnosti společností ČEZ.

Ekonomové sekce měnové vnímají nad rámec těchto simulací následující rizika a nejistoty. Proinflačním rizikem je vyšší setrvačnost růstu cen služeb, do kterých se promítá obnovující se poptávka, zvýšená mzdová dynamika, ale také některá opatření konsolidačního balíčku. V návaznosti na oživující realitní trh je proinflačním rizikem možný výraznější růst cen nemovitostí s dopadem do dynamiky imputovaného nájemného. Ve stejném směru může působit také vyšší než očekávaný růst cen potravin vyvolaný poškozením úrody ovoce a zeleniny v tuzemsku i dalších evropských zemích jarními mrazy. Dalším proinflačním rizikem je možné zvyšování náhrad zaměstnancům sektoru vládních institucí. Naopak rizikem ve směru nižší inflace je slabší než očekávaná investiční poptávka soukromého i veřejného sektoru.