Rizika prognózy inflace

6. situační zpráva 2024

Aktualizace výhledu vede k mírně rychlejšímu cenovému růstu v tomto roce a v první polovině roku příštího ve srovnání s letní prognózou. Naopak na horizontu měnové politiky leží aktuální výhled inflace nepatrně níže. S letní prognózou byl konzistentní mírný pokles krátkodobých tržních úrokových sazeb. Také aktualizovaný výhled implikuje pokračující pokles tržních úrokových sazeb, který je však oproti letní prognóze v nejbližších čtvrtletích rychlejší zejména v důsledku přehodnocení očekávaného vývoje úrokových sazeb ECB směrem dolů.

Pozorovaná inflace byla ve třetím čtvrtletí mírně nad prognózou. Za tím stály především vyšší ceny potravin, v menší míře také regulované ceny a jádrová inflace. V opačném směru působil nečekaně silný pokles cen pohonných hmot. Od poloviny příštího roku je růst spotřebitelských cen přehodnocen nepatrně níže.

Ekonomové sekce měnové vnímají nad rámec těchto simulací následující rizika a nejistoty. Dominantním protiinflačním rizikem je prohloubení ekonomických potíží Německa, které může uváznout ve stagnaci podstatně déle, než předpokládá letní prognóza. V návaznosti na současné oživování realitního trhu, které pravděpodobně ještě bude nabývat na intenzitě, je proinflačním rizikem výraznější než očekávaný růst cen nemovitostí. Dalším proinflačním rizikem je vyšší setrvačnost růstu cen služeb, ve kterých se projevuje obnovující se poptávka domácností v této oblasti, rychlý mzdový růst a také zvýšené náklady na zaměstnance vyplývající z konsolidačního balíčku. Proinflačním rizikem prognózy je také možný rychlejší růst výdajů vládních institucí. Nejistotou prognózy zůstává budoucí nastavení zahraniční měnové politiky, tedy další kroky jak Evropské centrální banky, tak amerického Fedu. Novým tuzemským zdrojem nejistoty pravděpodobně omezeného rozsahu jsou dopady aktuálních povodní na makroekonomický vývoj v České republice.