Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 5. srpna 2010

Přítomni: guvernér M. Singer, viceguvernér V. Tomšík, vrchní ředitel K. Janáček, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitelka E. Zamrazilová.

Jednání bylo zahájeno prezentací páté situační zprávy, která obsahuje novou makroekonomickou prognózu. Domácí ekonomický vývoj je charakterizován mírným ekonomickým růstem. Inflace se nachází v dolní polovině tolerančního pásma kolem inflačního cíle a postupně se zvyšuje. Čistá inflace plynule oživuje z předchozích nízkých hodnot. Celková inflace je dále ovlivněna zrychlením růstu regulovaných cen v letošním roce mimo jiné vlivem obnovení růstu cen zemního plynu. Trh práce je stále ještě ovlivňován odeznívající recesí. Růst mezd výrazně zpomalil, obecná míra nezaměstnanosti by měla dosáhnout maxima v nejbližších čtvrtletích.

Podle nové prognózy bude inflace na horizontu měnové politiky blízko inflačního cíle. Ekonomické oživení bude dle nové prognózy postupovat pomalu. Celoroční růst je nyní odhadován na 1,6 % pro rok 2010. V roce 2011 předpokládá nová prognóza celoroční růst na 1,8 %, v roce 2012 pak růst o necelá 3 %. Růst HDP bude v letech 2010 a 2011 stimulován investiční aktivitou v souvislosti s postupným doplňováním zásob a čistým vývozem, od roku 2011 se pozvolna oživí i spotřeba domácností. Tento výhled ekonomické aktivity dosud nezahrnuje dopady plánované konsolidace veřejných rozpočtů. Kurz koruny bude na horizontu prognózy postupně posilovat. S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající hodnoty, následovaná jejich pozvolným růstem od druhé poloviny roku 2011.

Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskuzi. Členové bankovní rady se shodovali, že ponechání sazeb na stávající úrovni je adekvátní reakcí měnové politiky. Dále zaznělo, že rizika jsou kolem nové prognózy rozložena na obou stranách, a že v celkovém souhrnu je možno je momentálně označit jako mírně protiinflační. Bylo opakovaně řečeno, že aktuální kurzový vývoj a poptávkový efekt plánované fiskální konsolidace patří k protiinflačním rizikům, zatímco možné zrychlení růstu cen komodit a potravin patří k inflačním rizikům nové prognózy.

Bankovní rada se věnovala vyhodnocení inflačního vývoje a prognózy inflace. Opakovaně zaznělo, že celková i měnověpolitická inflace se bude dle nové prognózy pohybovat blízko inflačního cíle a že takový stabilní výhled je relativně ojedinělý. Členové bankovní rady se shodovali, že aktuální nastavení sazeb je proto adekvátní.

Bankovní rada dále diskutovala rizika, která je třeba v souvislosti se stabilním výhledem zvažovat. Byl vysloven názor, že budoucí změnu sazeb není vzhledem k rizikům prognózy možné jednoznačně předjímat. Bylo také zmíněno, že dlouhodobé udržování sazeb na nízké hladině může představovat riziko z pohledu finanční stability. Několikrát bylo řečeno, že je potřeba pozorně sledovat relativně rychlé oživení německé ekonomiky. Toto oživení bylo označeno za překvapivé vzhledem k původním očekáváním, že zdrojem oživení bude především americká ekonomika. Bylo uvedeno, že toto oživení může oproti nové prognóze urychlit oživení českých vývozů, růst evropských spotřebitelských cen a zahraničních sazeb. Opakovaně zazněl názor, že překvapivé oživení může paradoxně ve vztahu k nové prognóze představovat i protiinflační riziko, protože může podpořit přes oživení exportů a růst zahraničních sazeb posilování koruny. Zazněly ale také názory, že toto oživení může být i rizikem inflačním, pokud dojde k urychlení růstu evropských spotřebitelských cen, který se může promítnout zprostředkovaně přes dovozní ceny a zvýšení dosud stlačených marží do domácí inflace.

Otázce ziskových marží se bankovní rada věnovala detailněji. Členové bankovní rady zvažovali, do jaké míry je pravděpodobný návrat ziskových marží k jejich předkrizovým hodnotám. Bylo konstatováno, že ziskové marže byly v době krize stlačené na nízké hodnoty. Několikrát bylo uvedeno, že výrobci reagovali na snížení marží snížením nákladů a že tedy další zvýšení marží nyní nemusí nastat. Bylo ale také několikrát řečeno, že v okamžiku rychlejšího oživení je návrat k vyšším maržím možný a že je třeba vnímat tuto možnost jako inflační riziko prognózy. V této souvislosti bylo zmíněno, že v současné době dochází vlivem krize k poklesu potenciálního produktu, což může rovněž vyvolat inflační tlaky. Na druhou stranu bylo konstatováno, že pokles potenciálního produktu je vyvolán odstraněním nadbytečných kapacit, a proto významné inflační riziko nepředstavuje.

Bankovní rada dále diskutovala další možná inflační rizika. Několikrát zaznělo, že inflační rizika prognózy jsou spíše nákladová než poptávková a že především poslední vývoj cen komodit a potravin je třeba vnímat jako inflační riziko stávající prognózy. Byl ale také vysloven názor, že silnější kurz koruny může případné inflační tlaky vycházející z růstu cen komodit a potravin tlumit. Bylo také uvedeno, že rychlejší než očekávané ekonomické oživení může ovlivnit trh práce. V této souvislosti bylo zmíněno, že nezaměstnanost může dosáhnout maxima dříve, než ukazuje nová prognóza. Historická data, ze kterých vychází prognóza, ukazují větší zátěž na trhu práce díky jednorázové restrukturalizaci, která ale v současnosti již ekonomiku nezatíží. Bylo také řečeno, že demografické trendy zmírňují tlak na trhu práce. Naopak bylo uvedeno, že připravovaná fiskální úsporná opatření velmi pravděpodobně zpomalí růst některých sektorů a že toto zpomalení bude tlumit mzdové tlaky při případném rychlejším oživení poptávky po českých vývozech.

Bankovní rada vzala na vědomí, že prognóza nezahrnuje informace o změnách, které v oblasti fiskální politiky připravuje nová vláda. Tyto informace budou zahrnuty až do další prognózy, protože pro jejich komplexnější zohlednění je třeba znát přesnější legislativní znění připravovaných změn, které dosud nebylo k dispozici. Došlo ke shodě, že v tomto smyslu bude příští prognóza významná a že citlivostní scénář pro fiskální politiku ilustrující částečně možné poptávkové efekty je důležitou informací. Několikrát bylo řečeno, že citlivostní scénář ukazuje, že tyto poptávkové efekty jsou protiinflačním rizikem nové prognózy.

Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali guvernér M. Singer, viceguvernér V. Tomšík, vrchní ředitel K. Janáček, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitelka E. Zamrazilová.

Zapsala: Kateřina Šmídková, poradce bankovní rady