Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 22. prosince 2010

Přítomni: guvernér M. Singer, viceguvernér M. Hampl, viceguvernér V. Tomšík, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel K. Janáček, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitelka E. Zamrazilová.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací osmé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace ze sedmé situační zprávy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k prognóze v souhrnu jako vyrovnaná. Inflace v listopadu byla jen o 0,1 procentního bodu nižší oproti prognóze, když méně rostly ceny potravin a mírně nižší byla i korigovaná inflace bez pohonných hmot a růst regulovaných cen. Meziroční růst cen pohonných hmot byl oproti prognóze naopak vyšší. Nové údaje národních účtů potvrzují pokračující zrychlení meziročního růstu HDP, který ve třetím čtvrtletí dosáhl 2,8 % a oproti prognóze byl o 0,1 procentního bodu vyšší. Ve srovnání s prognózou měla vyšší příspěvek k růstu HDP hrubá tvorba kapitálu tažená zejména investicemi do zásob a fotovoltaických elektráren, zatímco příspěvek čistého vývozu byl záporný. Proinflačním rizikem prognózy jsou rostoucí světové ceny komodit a aktuálně slabší měnový kurz. V protiinflačním směru působí nižší než očekávaný růst mezd.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy převažoval názor, že rizika prognózy inflace jsou vyrovnaná. Většina členů bankovní rady se shodovala, že adekvátní reakcí měnové politiky je ponechání sazeb na stávající úrovni.

V souvislosti se stabilním výhledem bylo opakovaně řečeno, že existují nejistoty v řadě oblastí. Zdrojem zvýšených nejistot je vývoj v zahraničí zejména v souvislosti s pokračující dluhovou krizí v Evropě a dopady nezbytné fiskální konsolidace. V diskuzi někteří členové bankovní rady uvedli, že nejistoty jsou natolik velké, že všechny možnosti reakce měnové politiky zůstávají na horizontu prognózy otevřené.

V diskuzi o rizicích prognózy inflace někteří členové bankovní rady poukazovali na rostoucí dílčí proinflační rizika, která se projevují v jednotlivých cenových okruzích. Bylo uvedeno, že nákladové inflační tlaky se mohou prosazovat i při nízké dynamice růstu HDP. Jako proinflační riziko byl opakovaně označen růst světových cen komodit tažený poptávkou na nových trzích zejména v Asii. Zazněl ale také názor, že vyšší ceny komodit budou tlumeny v prognóze očekávaným silnějším měnovým kurzem. V diskuzi bylo řečeno, že aktuální i prognózovaná inflace se nacházejí zhruba na inflačním cíli ve výši 2 % a že aktuální měnověpolitická inflace je nízká. Bylo uvedeno, že vývoj peněžní zásoby a úvěrů je nadále umírněný a nesignalizuje inflační tlaky. Protiinflačním rizikem je nízký růst mezd ve třetím čtvrtletí.

Bankovní rada podrobně diskutovala výhled hospodářského růstu a jeho implikace do prognózy inflace. Opakovaně zazněl názor, že prognóza růstu HDP v roce 2011 ve výši 1,2 % je příliš pesimistická. K tomu bylo řečeno, že i když je nejistota spojená s výší očekávaného růstu HDP vysoká, v ekonomice jsou volné kapacity a mezera produktu je výrazně záporná. Inflační tlaky jsou tak velmi utlumené. V diskuzi bylo ale také uvedeno, že odhady mezery produktu jsou ovlivněny i daty z období před vypuknutím globální krize, které nemusely odrážet rovnovážný stav domácí ekonomiky, ale spíše její přehřívání. Ekonomika se tak může aktuálně nacházet blíže svému rovnovážnému stavu a v horizontu prognózy může být i nad ním. To spolu s rostoucími světovými cenami komodit a slabším kurzem znamená proinflační riziko. Bylo také uvedeno, že údaje o tržbách v maloobchodě na konci roku budou významným indikátorem budoucího trendu spotřeby domácností a možného obnovení inflačních tlaků.

Důležitým předpokladem budoucího hospodářského růstu je výhled ekonomické aktivity v zahraničí. Bylo uvedeno, že růst německé ekonomiky může být oproti očekávání vyšší, protože německý vývoz směřuje především na nové trhy zejména v Asii. To by znamenalo proinflační riziko prognózy inflace. Opakovaně zazněl názor, že nejistota spojená s vývojem veřejných financí v eurozóně v souvislosti s pokračující dluhovou krizí může skrze nižší růst v zahraničí znamenat protiinflační riziko. Bylo také řečeno, že stabilní výhled domácí ekonomiky se odráží v nižších nákladech na financování vládního dluhu oproti jiným zemím a že toto je argument pro stabilitu sazeb.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 0,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady: guvernér Singer, viceguvernér Hampl, viceguvernér Tomšík, vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel Janáček a vrchní ředitel Řežábek. Vrchní ředitelka Zamrazilová hlasovala pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.

Zapsal: Kamil Galuščák, poradce bankovní rady
Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora: kamil.galuscak@cnb.cz