Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 1. listopadu 2012

Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Eva Zamrazilová.

V úvodu jednání byla prezentována sedmá situační zpráva a nová makroekonomická prognóza pokrývající horizont do konce roku 2014. V současnosti se celková inflace nachází nad inflačním cílem, měnověpolitická inflace je na cíli. Zdrojem pozorované inflace jsou daňové změny a postupně odeznívající růst dovozních cen a cen potravin. Vývoj domácí ekonomiky naopak cenový růst tlumí. Česká ekonomika letos poklesne o 0,9 % vlivem výrazného zpomalení zahraniční poptávky a celkově utlumené domácí poptávky.

Podle nové prognózy se celková inflace bude v příštím roce pohybovat lehce nad cílem v důsledku daňových změn, v roce 2014 pak poklesne pod cíl. Měnověpolitická inflace se bude na celém výhledu nacházet v dolní polovině tolerančního pásma. Ve srovnání s předchozí prognózou se říjnová prognóza inflace pro roky 2013 a 2014 výrazně neliší. V příštím roce, kdy prognóza předpokládá protisměrné působení pozvolného oživení zahraniční poptávky a restriktivních dopadů domácí fiskální konsolidace, vzroste HDP o 0,2 %, tj. o 0,6 procentního bodu méně, než předpokládala minulá prognóza. V roce 2014 pak hospodářský růst zrychlí na téměř 2 %, tj. o 0,5 procentního bodu méně oproti minulé prognóze. Kurz koruny k euru je na horizontu prognózy zhruba stabilní. S prognózou je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb a jejich růst až v roce 2014.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy převažoval názor, že rizika nové prognózy inflace jsou vyrovnaná. Většina členů bankovní rady se shodovala, že adekvátní reakcí měnové politiky je snížení sazeb na technickou nulu a jejich udržení na této hladině v delším horizontu, dokud nedojde k výraznému nárůstu inflačních tlaků. Objevil se ale i názor, že další uvolnění měnových podmínek by bylo vhodné jen při hrozbě vybočení inflace pod toleranční pásmo a že vyčkání na nová data o HDP a inflaci by bylo vzhledem k velké nejistotě vhodnější reakcí. Opakovaně bylo uvedeno, že inflace se výhledově bude pohybovat v dolní části tolerančního pásma a že s tímto výhledem je konzistentní pokles sazeb.

Bankovní rada diskutovala strukturu inflace a scénáře jejího vývoje v budoucnu. Panovala shoda, že z důvodu útlumu ekonomiky nejsou poptávkové inflační tlaky patrné a že zdrojem současné i očekávané inflace jsou především nákladové tlaky. V této souvislosti zazněl komentář, že pokles dovozních cen, cen zemědělských výrobců a cen potravin může být nižší, než předpokládá prognóza. Většina členů bankovní rady se klonila k tomu, že nízký růst doma i v zahraničí povede k dalšímu poklesu inflace.

Bankovní rada se dále zabývala ekonomickým růstem. Opakovaně bylo řečeno, že domácí ekonomika je velmi utlumená v důsledku souhry domácích i zahraničních poptávkových faktorů. Bylo uvedeno, že oživení ekonomiky na horizontu prognózy bude velmi slabé. Byl opakovaně vysloven názor, že fiskální konsolidace má silně restriktivní vliv na domácí poptávku. Zazněl ale i názor, že soukromá spotřeba je negativně ovlivněna současnou výší spotřebitelských cen nezbytných komodit. Bylo konstatováno, že hlavním zdrojem ekonomického oživení bude pravděpodobně čistý export.

Bankovní rada podrobněji diskutovala vývoj spotřeby a úspor domácností. Shoda panovala na tom, že nízká spotřeba charakterizuje utlumenou domácí ekonomiku. Zaznělo, že současný růst spotřeby dosahuje nejnižších hodnot za poslední dvě desetiletí. Bylo také řečeno, že dočasný nárůst míry úspor může být důvodem poklesu domácí poptávky a její setrvání na zvýšených hodnotách může zpozdit ekonomické oživení. Byl rovněž vysloven názor, že spotřeba má cyklický vývoj a domácnosti před krizí investovaly do předmětů dlouhodobé spotřeby a teď spoří, ale odložená spotřeba se postupně bude realizovat.

V diskuzi bylo několikrát uvedeno, že budoucí vývoj je předmětem významných nejistot domácí i zahraniční povahy. Členové bankovní rady se shodovali, že předpoklady o nastavení daní představují nejistotu pro prognózu celkové inflace a prostřednictvím dopadu na spotřebu rovněž pro prognózu měnověpolitické inflace a kompozici HDP. Objevil se i názor, že dlouhodobější útlum výkonu ekonomiky může sám o sobě v budoucnosti přispět ke zhoršenému hodnocení České republiky finančními trhy. Za další zdroj nejistoty byl označen kurzový vývoj. Zazněly názory, že zatímco saldo běžného účtu může podpořit posilování kurzu koruny, přerušení procesu konvergence může naopak působit na jeho oslabení. Mezi rizika prognózy byl zařazen i dopad relativně rychlého růstu peněžního agregátu M2. Dále bylo zmíněno, že rizikem je i intenzita transmise, protože přes nedávné uvolnění měnové politiky finanční instituce své úvěrové podmínky částečně zpřísnily. Opakovaně bylo řečeno, že rizikem prognózy je také předpoklad vývoje v zahraničí, především v Evropě. Je velmi obtížné predikovat chování ekonomických subjektů v době, kdy fiskální hospodaření v řadě zemí narazilo na limit tolerance zahraničních trhů. Objevil se názor, že oživení zahraniční poptávky může být i vzhledem k tomuto limitu pomalejší, než předpokládá prognóza.

Po projednání situační zprávy a zhodnocení technických, právních a dalších aspektů navrhovaného měnověpolitického rozhodnutí bankovní rada rozhodla snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,20 procentního bodu na 0,05 %. Zároveň rozhodla snížit lombardní sazbu na 0,25 % a diskontní sazbu na 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček a Lubomír Lízal. Dva členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny: Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.

Zapsal: Bořek Vašíček, poradce bankovní rady