Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Charakter tohoto kurzového závazku se nemění.
Toto rozhodnutí vychází z vyznění stávající prognózy a z hodnocení nově dostupných informací získaných od jejího zpracování. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a setrvání kurzu koruny poblíž hladiny 27 korun za euro až do počátku příštího roku. Bankovní rada vyhodnotila její rizika jako mírně protiinflační. Hladinu kurzového závazku 27 korun za euro bankovní rada nadále považuje za vhodně zvolenou a předpokládá udržování kurzu poblíž této hladiny přinejmenším – s důrazem na slovo „přinejmenším“ – do začátku roku 2015. To zajišťuje podle názoru bankovní rady uvolnění měnových podmínek v potřebném rozsahu.
Celková meziroční inflace se na počátku letošního roku v souladu s prognózou skokově snížila, a to na velmi nízké – avšak kladné – hodnoty, když v lednu i únoru ceny meziročně vzrostly o pouhé dvě desetiny procenta. Mírná odchylka od prognózy směrem dolů přitom byla dána především hlubším poklesem regulovaných cen. Lze přitom konstatovat, že oslabený kurz se prozatím promítá do cenového vývoje v souladu s prognózou, a bez tohoto vlivu by inflace byla výrazně záporná. Opakovaně se tedy potvrzuje, že listopadové rozhodnutí bankovní rady České národní banky významně přispělo k odvrácení hrozby deflace.
V souladu s prognózou ekonomická aktivita ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku oživila, a to dokonce zřetelně silnějším tempem. K tomu přispěl především prognózou nečekaný růst fixních investic, které standardně nemívají, a tedy ani tentokrát nepřinesly, bezprostřední inflační dopady. Celkově lze říci, že domácí ekonomika se ve druhé polovině loňského roku odlepila ode dna hospodářského cyklu. Mezera výstupu však setrvávala ve výrazně záporných hodnotách a protiinflační působení domácí ekonomiky tak v souladu s předpoklady prognózy pokračovalo.
Nové informace o zahraničním vývoji, získané z tržních výhledů a z březnového šetření Consensus Forecasts, nemění výhled ekonomického růstu v efektivní eurozóně pro letošní ani příští rok. Výhled spotřebitelských cen a pro letošní rok i výhled cen výrobců se však posouvá dále mírně směrem dolů. Tržní výhled zahraničních sazeb se na delším horizontu jen nepatrně snížil a odráží tak i nadále očekávání pokračující uvolněné měnové politiky Evropské centrální banky.
Očekávané ceny ropy se v letošním i příštím roce posouvají o zhruba dva dolary za barel výše, z hlediska eurových i korunových cen ropy však v opačném směru působí posun trajektorie výhledu kurzu euro/dolar směrem ke slabším úrovním dolaru.
Mzdy v podnikatelské sféře v posledním čtvrtletí loňského roku v souladu s prognózou meziročně poklesly. Pokles však ukazují i údaje očištěné o – námi očekávaný – vliv daňové optimalizace z přelomu let 2012 a 2013, zatímco prognóza předpokládala jejich mírný růst. To naznačuje, že předchozí dlouhotrvající ekonomický pokles vedl k ještě více protiinflačním, či dokonce deflačním tendencím ve mzdové oblasti, než předpokládala prognóza. Zároveň se však na trhu práce v souladu s naším očekáváním objevují i známky pozitivního obratu, o němž svědčí pozorované zastavení nárůstu podílu nezaměstnaných osob a lednový růst mezd v průmyslu a ve stavebnictví.
Indikátory z reálné ekonomiky signalizují pokračující oživování ekonomiky na začátku letošního roku. Průmyslová výroba dále zřetelně meziročně roste, v lednu oživila po dlouhé době svůj růst i stavební výroba. Tržby v maloobchodě setrvávají i na přelomu loňského a letošního roku v růstu, a to zejména v motoristickém segmentu. Mírně rostou ale i prodeje ostatního zboží. To naznačuje, že zvýšení spotřeby domácností koncem loňského roku může být trvalejšího rázu.
Cenový vývoj v produkční sféře zůstává utlumený, ovšem ve zpracovatelském průmyslu se po oslabení kurzu koruny vrátil do mírně kladných meziročních hodnot. Naproti tomu v průmyslu jako celku jsou v důsledku snížení cen elektrické energie vykazovány lehce záporné hodnoty. Nové údaje rovněž naznačují postupné zmírňování meziročních poklesů cen stavebních prací a cen tržních služeb. Naopak ceny zemědělských výrobců pokračují v setrvalém meziročním poklesu a tlumí tak v souladu s předpoklady naší prognózy nákladové tlaky na růst cen potravin.
Shrneme-li, meziroční růst HDP se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku v souladu s prognózou vrátil do kladných hodnot, byl však oproti ní zřetelně rychlejší. Inflace v prvních dvou měsících letošního roku ve shodě s prognózou klesla na nízké kladné hodnoty. Průměrná mzda za celou ekonomiku v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně poklesla ještě více oproti prognóze. Nárůst sezonně očištěného podílu nezaměstnaných osob se v lednu a únoru v souladu s prognózou zastavil na hodnotách blízkých osmi procentům.
Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy jako mírně protiinflační. Hlavním rizikem v uvedeném směru je velmi utlumený mzdový vývoj v podnikatelské sféře v závěru loňského roku. Toto vychýlení bilance rizik směrem dolů však rozhodně není natolik silné, aby vedlo bankovní radu k úvahám o změně charakteru kurzového závazku. Jak již ČNB avizovala loni v listopadu, změna hladiny kurzového závazku je sice v principu možná, ale vyžadovala by skutečně zásadní a dramatickou změnu podmínek v ekonomice. Aktuální vyhodnocení rizik stávající prognózy bankovní radou přitom na takto zásadní a dramatickou změnu ekonomických podmínek neukazuje. Stejně jako v únoru bankovní rada na dnešním zasedání konstatovala, že předpokládá udržování kurzu poblíž hladiny 27 Kč za euro přinejmenším do začátku roku 2015. Bude-li budoucí ekonomický výhled vyžadovat další uvolnění měnové politiky v míře naznačené stávajícím vyhodnocením rizik, bude bankovní rada upřednostňovat spíše udržování kurzového závazku na hladině 27 Kč za euro po delší dobu než změnu této hladiny.