Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 25. září 2014

Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Jiří Rusnok, Pavel Řežábek.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací šesté situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy z páté situační zprávy. Prognóza předpokládala stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a setrvání kurzu poblíž hladiny 27 CZK/EUR až do třetího čtvrtletí příštího roku. Nové údaje ukazují na protiinflační rizika pocházející ze zahraničí a naproti tomu mírně proinflační rizika prognózy z domácí ekonomiky. V souhrnu tak odpovídají červencovému konstatování bankovní rady, že neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016. Celková meziroční inflace se v srpnu zvýšila na 0,6 %, a oproti prognóze tak byla vyšší o 0,2 p.b. zejména vlivem vyššího růstu cen potravin a mírnějšího poklesu regulovaných cen. Korigovaná inflace bez pohonných hmot dále pozvolna zrychlovala a v souladu s prognózou dosáhla v srpnu 0,9 %. Oslabený kurz se i nadále promítá do cenového vývoje v souladu s předpoklady prognózy. Bez tohoto vlivu by celková inflace byla záporná.

Ekonomická aktivita ve druhém čtvrtletí letošního roku podle očekávání nepatrně zpomalila svůj meziroční růst. K meziročnímu růstu hrubého domácího produktu přispěly všechny složky poptávky s výjimkou čistého vývozu. Vývoz nadále dynamicky rostl s výrazným přispěním oslabeného kurzu koruny. Ještě zřetelněji rostl dovoz pod vlivem domácího ekonomického oživení taženého spotřebou a investicemi. V mezičtvrtletním vyjádření se výkon ekonomiky nezměnil. Meziroční růst mezd byl ve druhém čtvrtletí i přes zvolnění v podnikatelské sféře vyšší, než prognózovaný. Na trhu práce roste počet volných pracovních míst a setrvale, byť mírně, klesá obecná míra nezaměstnanosti. Indikátory z reálné ekonomiky z úvodu třetího čtvrtletí naznačují pokračování poměrně rychlého hospodářského růstu. Nové informace o zahraničním vývoji naopak posouvají výhled zahraničních spotřebitelských cen a ekonomického růstu mírně dolů na letošní i příští rok. Výhled cen výrobců je na letošní rok rovněž přehodnocen níže, a to výrazně. Tržní výhled zahraničních sazeb se posunul ke slabším hodnotám v reakci na další uvolnění měnové politiky Evropskou centrální bankou v září 2014.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se většina členů bankovní rady shodovala, že nově dostupné informace v souhrnu nadále potvrzují mírně protiinflační riziko naplňování prognózy. Panovala shoda, že adekvátní reakcí je ponechání sazeb na stávající úrovni. Bankovní rada se dále shodovala, že hladinu kurzového závazku 27 korun za euro lze považovat i nadále za vhodně zvolenou a udržování kurzu poblíž této hladiny lze očekávat alespoň do roku 2016. Bylo uvedeno, že zatímco domácí ekonomika začíná generovat patrné proinflační tlaky, existuje nejistota související s cenovým vývojem v zahraničí, zejména v eurozóně. Bylo opakovaně řečeno, že pokračování protiinflačního vývoje v eurozóně představuje protiinflační riziko pro domácí ekonomiku. Několikrát zaznělo, že současná situace potvrzuje vhodnost rozhodnutí z července o posunu ukončení kurzového závazku alespoň do počátku roku 2016.

Bankovní rada se podrobně zabývala domácím ekonomickým vývojem a jeho vlivem na inflaci. Několikrát zaznělo, že všechny signály z domácí ekonomiky potvrzují počátek ekonomického oživení. Bylo konstatováno, že zejména rychleji rostoucí mzdy a predikce jejich dalšího růstu signalizují vznik prvních proinflačních tlaků v domácí ekonomice. Zazněl ale rovněž názor, že výrobní kapacity nejsou dosud plně využívány a že domácí ekonomika spíše přestala působit protiinflačně, než aby měla výraznější proinflační vliv. V této souvislosti bylo uvedeno, že dosažení limitu výrobních kapacit by bylo patrné až tehdy, kdyby investice meziročně rostly dvoucifernými tempy alespoň dvě čtvrtletí po sobě. Byl vysloven názor, že ekonomický růst může být diferencován napříč výrobními odvětvími a že aktuální výrazný růst automobilového průmyslu se v budoucnu nemusí udržet. K tomu bylo konstatováno, že přestože je dosud investiční aktivita z větší části koncentrována v odvětvích souvisejících s automobilovým průmyslem, anekdotická evidence naznačuje, že ve fázi růstu se nacházejí i jiná odvětví, což naznačuje i plošný růst průměrné mzdy. Bylo řečeno, že i když je ekonomické oživení doposud méně inflační, než se předpokládalo, vývoj reálné ekonomiky potvrzuje správnost rozhodnutí o použití kurzu. V této souvislosti bylo uvedeno, že příjmy exportních odvětví rostou nejen v korunovém, ale i eurovém vyjádření, což demonstruje výhody oslabeného kurzu pro tato odvětví. Bylo také zmíněno, že od okamžiku zavedení kurzového závazku uběhl již téměř rok a většina jeho přímého vlivu na inflaci se již materializovala, zatímco dále působí jeho sekundární efekty.

V rámci diskuze o domácí ekonomice rovněž zaznělo, že i přes zlepšující se indikátory sledované v konjunkturálních šeřeních došlo ve dvou posledních měsících k poklesu indikátoru spotřebitelské důvěry, což může mít vliv na poptávku a být tak protiinflačním rizikem. K tomu bylo uvedeno, že sentiment dosahuje navzdory tomuto poklesu velmi vysokých hodnot. Bylo také řečeno, že možnost dlouhodobého poklesu sentimentu nekoresponduje s očekáváními nárůstu mezd v podnicích, která jsou po dlouhém období útlumu silná. Objevil se ale i názor, že výraznou dynamiku zaměstnanosti částečně zpochybňuje skutečnost, že přibližně pětina nových pracovních míst se týká netržních služeb. V této souvislosti bylo konstatováno, že na trhu práce je již patrný růst poptávky po více kvalifikovaných profesích, což povede k růstu jejich mezd a může přispět k urychlení meziročního růstu průměrné mzdy až o 5 %, jak předpokládá prognóza.

Bankovní rada dále diskutovala vývoj v zahraničí. Bylo řečeno, že zatímco domácí ekonomický vývoj není v současnosti zatížen významnějšími nejistotami, vývoj v zahraničí je značně nevyrovnaný. Několikrát zaznělo, že v eurozóně přetrvává nízkoinflační prostředí, jak je patrné z poklesu příslušných cenových indexů, očekávaného růstu ekonomiky i tržních úrokových sazeb. Byl vysloven názor, že existuje nejistota ohledně dopadu aktuálních opatření ECB. Bylo také řečeno, že kurzová složka měnových podmínek působí v eurozóně podobně jako v případě české ekonomiky. Zazněl názor, že i přes tento vývoj nelze v eurozóně očekávat v blízké budoucnosti vznik výraznějších proinflačních tlaků, a zahraničí tak i nadále nebude na domácí ekonomiku působit proinflačně. V diskuzi o zahraničním vývoji bylo déle konstatováno, že vedle absence robustního růstu v eurozóně, dochází rovněž k poklesu růstové dynamiky v rozvíjejících se ekonomikách, což může i přes oživení ekonomiky USA oddálit nástup fáze růstu světové ekonomiky, a tak i celosvětových inflačních tlaků.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Jiří Rusnok a Pavel Řežábek. Bankovní rada dále rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.

Zapsal: Bořek Vašíček, poradce bankovní rady