Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.
Toto rozhodnutí vychází z vyznění stávající prognózy a z hodnocení nově dostupných informací získaných od jejího zpracování. Prognóza předpokládá, že používání kurzu jako nástroje měnové politiky bude pokračovat do třetího čtvrtletí roku 2015. Návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude dle prognózy znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin. Nové informace indikují mírně protiinflační bilanci rizik stávající prognózy. Bankovní rada v této situaci opět konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016.
Celková meziroční inflace ve třetím čtvrtletí podle očekávání zrychlila a v srpnu činila 0,6 procenta. Tato hodnota byla oproti prognóze mírně vyšší. To bylo dáno výraznějším oživením růstu cen potravin a naopak mírnějším poklesem regulovaných cen, zejména z důvodu vývoje cen zemního plynu pro domácnosti. Oslabený kurz se i nadále promítá do cenového vývoje v souladu s předpoklady České národní banky. Bez vlivu oslabené koruny by inflace byla záporná. Jádrová inflace, jinak též nazývaná korigovaná inflace bez cen pohonných hmot, dále pozvolna zrychlovala a v souladu s prognózou dosáhla v srpnu 0,9 procenta. V následujícím období lze podle prognózy očekávat další zrychlování celkové inflace a její návrat k dvouprocentnímu cíli ve druhé polovině příštího roku.
Ekonomická aktivita ve druhém čtvrtletí letošního roku podle očekávání nepatrně zpomalila svůj meziroční růst. Reálný hrubý domácí produkt vzrostl ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 2,7 procenta, což je oproti prognóze hodnota nevýznamně – o pouhou jednu desetinu procentního bodu – nižší. K meziročnímu růstu hrubého domácího produktu v souladu s očekáváním přispěly všechny složky poptávky s výjimkou čistého vývozu. Vývoz přitom nadále rostl výrazným tempem předstihujícím dynamiku zahraniční poptávky, a to s významným přispěním oslabeného kurzu koruny. Zároveň však vlivem pokračujícího oživení domácí poptávky taženého spotřebou i investicemi ještě zřetelněji narostl dovoz. V mezičtvrtletním vyjádření se výkon ekonomiky nezměnil.
Nové informace o zahraničním vývoji, získané z tržních výhledů a ze zářijového šetření Consensus Forecasts, posouvají výhled spotřebitelských cen a zahraničního ekonomického růstu na letošní a příští rok mírně dolů, zatímco pro rok 2016 jej nemění. Také výhled cen výrobců je pro letošní rok přehodnocen níže, a to výrazně, zatímco v dalších dvou letech nedochází k jeho podstatným změnám. To znamená, že v letošním roce česká ekonomika čelí silnějším protiinflačním tlakům z eurozóny, než předpokládala stávající prognóza České národní banky. Tržní výhled zahraničních sazeb se pro letošní rok nemění, pro další dva roky se ale výhled posunul lehce směrem dolů v reakci na další uvolnění měnové politiky Evropskou centrální bankou v tomto měsíci.
Tržní výhled cen ropy se na celém horizontu prognózy snižuje. Z hlediska eurových a návazně i korunových cen ropy je však vliv nižších dolarových cen ropy částečně vyvažován výhledem silnějšího kurzu dolaru vůči euru na celém horizontu prognózy.
Meziroční růst mezd v podnikatelské sféře ve druhém čtvrtletí podle očekávání zvolnil s tím, jak odezněl efekt mzdové optimalizace z přelomu let 2012 a 2013. Růst mezd však byl ještě vyšší než prognózovaný, což naznačuje možnost rychlejší reakce trhu práce na přechod do růstové fáze hospodářského cyklu, podpořený mimo jiné i oslabením kurzu koruny. O pozitivním obratu na trhu práce svědčí též rostoucí počet volných pracovních míst, který je po zohlednění sezonnosti nejvyšší za posledních více než pět let. V souladu s předpoklady se rovněž začala prodlužovat průměrná délka pracovních úvazků. Zároveň pokračuje setrvalý, byť pozvolný pokles sezonně očištěné obecné míry nezaměstnanosti a počtu registrovaných nezaměstnaných, jehož tempo zhruba odpovídá očekávání.
Indikátory z reálné ekonomiky v úvodu třetího čtvrtletí letošního roku nadále ukazují silný meziroční růst průmyslové produkce podpořený dvouciferným růstem zakázek ze zahraničí i z tuzemska. Zřetelně rostou i tržby v maloobchodě, a to jak v motoristickém segmentu, tak z prodeje dalšího nepotravinářského zboží. Červencový pokles stavební výroby, který vybočil z řady solidních údajů v předchozích měsících, lze připsat vysoké srovnávací základně loňského července ovlivněné intenzivními opravami po povodních. Vývoj uvedených ukazatelů v souhrnu naznačuje, že zvýšení spotřeby a investic pozorované v posledních dvou až třech čtvrtletích je trvalejšího rázu. Lze tak v souladu s prognózou očekávat pokračování poměrně rychlého hospodářského růstu.
Cenový vývoj v produkční sféře vlivem oslabení kurzu koruny nadále pozvolna oživuje. Ceny ve zpracovatelském průmyslu se vrátily do mírně kladných meziročních hodnot již v prosinci loňského roku a jejich růst od té doby postupně zrychluje. Meziroční pokles cen v průmyslu jako celku, ovlivněný výrazným snížením cen energií, přitom postupně odezněl a v srpnu se průmyslové ceny v meziročním vyjádření nezměnily. K mírnému růstu se od dubna vrátily ceny stavebních prací a od května i ceny tržních služeb. Meziroční pokles cen zemědělských výrobců se zmírnil, prognóza však již očekávala jejich lehké meziroční zvýšení. K této odchylce od prognózy směrem dolů přispívá snížení cen některých klíčových agrárních komodit na světových trzích.
Shrneme-li tedy to podstatné z české ekonomiky, meziroční růst hrubého domácího produktu byl ve druhém čtvrtletí letošního roku ve srovnání s prognózou nepatrně nižší. Inflace se naopak v červenci a srpnu zvýšila o něco více. Znatelně rychleji pak oproti očekávání rostla ve druhém čtvrtletí průměrná mzda. Sezonně očištěný podíl nezaměstnaných byl oproti prognóze nepatrně vyšší.
Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy jako mírně protiinflační, stejně jako na svém minulém měnovém zasedání. Rizika v protiinflačním směru plynou z vývoje v zahraničí, konkrétně z nižšího ekonomického růstu a utlumenějšího cenového vývoje v eurozóně a z nižšího výhledu světových cen potravin a ropy. Mírně proinflačním směrem naopak působí data z domácí ekonomiky, zejména pozorovaná inflace a růst mezd. Bankovní rada v této situaci zopakovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016.