Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.
Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016, tedy na celém horizontu prognózy. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin. Prognóza očekává nulové, respektive mírně záporné, hodnoty celkové i měnověpolitické inflace v roce 2015 a jejich následné zvýšení ke dvouprocentnímu cíli během roku 2016. Bankovní rada hodnotí rizika nové prognózy jako vyrovnaná, míra nejistoty se však zvýšila. Bankovní rada v této situaci konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Česká národní banka je připravena posunout hladinu kurzového závazku, pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a systematický pokles inflačních očekávání.
Pokud jde o předpoklady prognózy týkající se vývoje v zahraničí, růst poptávky v eurozóně by měl v letošním a příštím roce zrychlit. Pokles cen energetických komodit se odráží ve výhledu pokračujícího utlumeného vývoje cen průmyslových výrobců, které začnou mírně růst až ve druhé polovině letošního roku. Výraznějšího růstu pak dosáhnou až v roce 2016 v souvislosti se zrychlujícím ekonomickým oživením a odezněním vlivu propadu cen ropy. Inflace v eurozóně měřená spotřebitelskými cenami se bude z aktuálně již záporných hodnot zvyšovat jen slabě v návaznosti na pozvolna oživující poptávku. Na utlumený cenový vývoj reagovala Evropská centrální banka dalším uvolněním měnové politiky, čemuž odpovídá výhled zahraničních úrokových sazeb v blízkosti nuly až do konce roku 2016 a oslabení eura vůči dolaru. Lednová opatření Evropské centrální banky se však ještě nestačila plně promítnout do výhledů ekonomické aktivity a cenového vývoje v eurozóně, takže v tomto ohledu je současná situace spojena se zvýšenou mírou nejistoty.
Cena ropy Brent se propadla na velmi nízkou úroveň a v následujícím období by měla dle předpokladů prognózy růst jen mírně. Nízká cena ropy bude z pohledu korunových cen energií na celém horizontu prognózy částečně kompenzována pokračujícím oslabováním kurzu eura vůči americkému dolaru. V souhrnu působí výhled vnějšího prostředí na prognózu vývoje české ekonomiky ve výrazně protiinflačním až deflačním směru, propad cen ropy však současně představuje významný prorůstový impulz.
Vlivem propadu cen energií a dočasného poklesu cen potravin bude celková inflace v letošním roce mimořádně utlumená. Předpokládaný výrazný pokles cen pohonných hmot a rovněž regulovaných cen, ve kterých se postupně promítne propad cen energetických komodit na světových trzích, posune inflaci ve třetím čtvrtletí dočasně až do mírně záporných hodnot. V příštím roce, který je relevantní pro rozhodování o současném nastavení měnové politiky, se však celková inflace zvýší a ve druhé polovině roku 2016 se dostane k dvouprocentnímu cíli. Důvodem je očekávané odeznění meziročního propadu cen energetických komodit a deflačních tendencí v eurozóně spolu s pokračujícím proinflačním působením domácí ekonomiky.
Měnověpolitická inflace, tedy inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, bude do konce roku 2015 mírně nižší než celková inflace, a bude tudíž lehce v záporu. Jádrová inflace, jinak také nazývaná korigovaná inflace bez pohonných hmot, se sice z hodnot aktuálně přesahujících jedno procento dočasně sníží, ale zůstane kladná a od závěru letošního roku již začne opět růst. Spolu s odezněním poklesu cen pohonných hmot a potravin to přispěje k tomu, že se měnověpolitická inflace na konci horizontu měnové politiky vrátí ke dvouprocentnímu cíli.
Růst hrubého domácího produktu bude po dočasném zpomalení z přelomu let 2014 a 2015 postupně zrychlovat až na tři procenta v roce 2016. Růst domácí ekonomiky bude podpořen oživením zahraniční poptávky, nadále uvolněnými měnovými podmínkami, pozitivním nákladovým vlivem nízkých cen ropy a v letošním roce i oživením vládních investic. Pokračující růst ekonomiky se příznivě projeví v dalším zlepšování situace na trhu práce. Nadále se bude zvyšovat počet zaměstnanců, naopak míra nezaměstnanosti i počet osob bez práce budou dále klesat. Růst mezd v podnikatelské sféře bude v příštích dvou letech zrychlovat, v letošním roce výrazně zrychlí i růst mezd v nepodnikatelské sféře.
Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky na celém svém horizontu.
Prognóza celkové i měnověpolitické inflace se oproti minulé předpovědi výrazně snižuje na celém horizontu zejména z důvodu propadu světových cen energetických surovin, který se odráží ve snížení výhledu domácích regulovaných cen i čisté inflace. Růst hrubého domácího produktu je i přes nižší zahraniční poptávku přehodnocen pro letošní i příští rok lehce výše zejména v důsledku příznivého vlivu výrazně nižších cen ropy. Očekávaný růst nominálních mezd v podnikatelské sféře se posouvá níže z důvodu pomalejšího pozorovaného růstu mezd v roce 2014 i utlumenějšího budoucího cenového vývoje. Ve srovnání s minulou prognózou jsou očekávané domácí úrokové sazby v příštím roce výrazně níže, což odráží prodloužení předpokládaného používání kurzu jako nástroje měnové politiky v reakci na protiinflační tlaky ze zahraničí.
Bankovní rada hodnotí rizika nové prognózy jako vyrovnaná. Zvýšená míra nejistoty je však spojena zejména s dopady opatření Evropské centrální banky na výhledy vývoje v eurozóně a rovněž s budoucím vývojem domácích mezd v prostředí velmi nízké inflace a pozitivního nákladového šoku v podobě propadu cen ropy.
Analýzy České národní banky potvrzují, že propad cen ropy je pozitivním nabídkovým šokem, který urychlí růst české ekonomiky v roce 2015. Na primární dopady tohoto šoku do cenové hladiny přitom Česká národní banka v souladu se svou předchozí komunikací nebude reagovat. To znamená, že je připravena v letošním roce tolerovat dočasný pohyb inflace blízko nuly, nebo i lehce pod ní. V příštím roce však prvotní dopady tohoto šoku odezní a záměrem České národní banky zůstává zajistit návrat inflace k dvouprocentnímu cíli. Podstatné tedy bude zabránit případným negativním sekundárním dopadům aktuálního propadu cen energetických surovin, které by se odrazily ve vývoji inflace v delším období.
Bankovní rada proto opět konstatovala, že hladina kurzového závazku může být posunuta. V nadcházejícím období budou z tohoto pohledu klíčové zejména účinnost opatření Evropské centrální banky v boji s deflací, tržní vývoj kurzu koruny a vývoj mezd v domácí ekonomice. Bankovní rada rovněž konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu až do horizontu měnové politiky, tedy dříve než ve druhém pololetí roku 2016.