Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je stále v souladu s tím připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.
Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. Inflace se stále nachází výrazně pod dvouprocentním cílem České národní banky. Dle prognózy se inflace zvýší a na horizontu měnové politiky dosáhne dvouprocentního cíle. V roce 2017 se bude pohybovat mírně nad ním. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle prognózy dojde od počátku roku 2017. Bankovní rada hodnotí rizika nové prognózy jako vyrovnaná.
Potřeba udržovat výrazně uvolněné měnové podmínky i nadále přetrvává, přičemž pravděpodobnost toho, že bude potřeba ukončit kurzový závazek dříve, než předpokládá prognóza, se postupem času zmenšuje. Bankovní rada v této situaci diskutovala prodloužení platnosti kurzového závazku. Shodla se, že jeho ukončení se pravděpodobně posouvá až do období okolo konce roku 2016. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude na horizontu prognózy znamenat posílení kurzu na mírně nadhodnocenou úroveň před vstupem do intervenčního režimu mimo jiné kvůli tomu, že v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin.
Pokud jde o předpoklady prognózy týkající se vývoje v zahraničí, růst ekonomické aktivity v eurozóně v nejbližším období dále mírně zrychlí a na celém horizontu prognózy se bude pohybovat okolo dvou procent. Ceny průmyslových výrobců v eurozóně nadále výrazně klesají vlivem nízkých cen energetických komodit a jejich návrat k meziročnímu růstu se očekává až ve druhé polovině příštího roku, tedy později oproti minulé prognóze. Aktuálně nízká inflace spotřebitelských cen v eurozóně se bude postupně zvyšovat v návaznosti na rostoucí poptávku a odeznění vlivu propadu cen ropy, nicméně až do konce roku 2017 nepřesáhne dvě procenta. Utlumený cenový vývoj se promítá do uvolněné politiky Evropské centrální banky. Tomu odpovídá výhled tříměsíčních úrokových sazeb Euribor, které setrvávají na celém horizontu prognózy okolo nuly.
Cena ropy Brent v poslední době poklesla. Dle tržních výhledů by se její cena měla pozvolna zvyšovat, přičemž oproti minulé prognóze dochází na celém horizontu k mírnému přehodnocení jejího výhledu směrem dolů. Vývoj korunových cen energií bude ovlivněn též výhledem pozvolna oslabujícího kurzu eura vůči americkému dolaru v roce 2016.
Domácí celková inflace se ve třetím čtvrtletí letošního roku snížila v důsledku znatelného zpomalení meziročního růstu cen potravin a prohloubení poklesu cen pohonných hmot. Protiinflační působení dovozních cen plynoucí z propadu výrobních cen v eurozóně i světových cen komodit bude postupně odeznívat a ve druhé polovině příštího roku budou dovozní ceny působit již lehce proinflačně. Rostoucí domácí ekonomika bude prostřednictvím zrychlujících mezd a cen dalších vstupů přispívat ke zvyšování nákladů a návazně i spotřebitelských cen na celém predikčním horizontu. To se promítne do postupného zvyšování celkové inflace, která na horizontu měnové politiky dosáhne dvouprocentního cíle a v roce 2017 jej mírně překročí.
Měnověpolitická inflace, tedy inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, se bude vyvíjet podobně jako celková inflace. Bude přitom jen nepatrně nižší, a to vzhledem ke kladným dopadům změn nepřímých daní, které budou plynout z dalšího zvyšování spotřební daně na tabákové výrobky. I měnověpolitická inflace se tak bude od začátku roku 2017 nacházet lehce nad dvouprocentním cílem.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku dále zrychlila svůj meziroční růst. Její výkon se díky tomu zdola přiblížil svému potenciálu. K meziročnímu růstu hrubého domácího produktu přispěly všechny výdajové složky, zejména fixní investice a spotřeba domácností. Robustní ekonomický růst bude pokračovat i ve zbytku letošního roku. Nízké ceny ropy, uvolněné domácí měnové podmínky a zvýšení vládních investic vyústí letos v přírůstek hrubého domácího produktu o 4,7 procenta. V příštím roce růst ekonomiky zvolní lehce pod tři procenta. Za tímto zpomalením bude stát pokles vládních investic a odeznění vlivu propadu cen ropy. Zhruba stejným tempem poroste ekonomika i v roce 2017, a to s přispěním všech složek domácí poptávky. Rostoucí ekonomická aktivita se bude projevovat pokračujícím zvyšováním zaměstnanosti, které povede k dalšímu poklesu počtu lidí bez práce. Dynamika mezd v podnikatelské sféře se v těchto podmínkách znatelně zvýší, mzdy v nepodnikatelské sféře poněkud zpomalí svůj aktuálně rychlý růst.
Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. V roce 2017 je s prognózou konzistentní nárůst úrokových sazeb při pozvolném posilování kurzu koruny.
Prognóza celkové i měnověpolitické inflace se oproti minulé predikci snižuje až do třetího čtvrtletí roku 2016. Důvodem je jak nižší pozorovaná inflace, tak snížený výhled zahraničních výrobních cen a domácích regulovaných cen. Od konce roku 2016 je prognóza inflace naopak přehodnocena nepatrně směrem vzhůru, což odráží vyšší domácí ekonomickou aktivitu a s ní spojené výraznější tlaky na růst nákladů, zejména mezd. Na horizontu měnové politiky je tak výhled inflace lehce vyšší ve srovnání s minulou prognózou. Dosavadní nečekaně rychlý růst ekonomiky vede k výraznému zvýšení prognózovaného růstu hrubého domácího produktu v letošním roce. V následujících dvou letech se však výhled ekonomického růstu oproti minulé prognóze téměř nemění. Předpoklad o stabilitě tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016 zůstává v prognóze zachován.
Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná. Rizikem ve směru pozvolnějšího ekonomického růstu a návazně nižší inflace je zpomalující poptávka v rozvíjejících se zemích. Jeho naplnění by mohlo prostřednictvím nižší globální poptávky i cen komodit přispět k pokračování velmi utlumeného vývoje výrobních cen v eurozóně, u nichž prognóza předpokládá oživení. Rizikem ve směru vyšší domácí inflace je naopak to, že nemusí dojít k prognózou předpokládanému snížení cen zemního plynu pro domácnosti od počátku příštího roku. Bankovní rada v této situaci diskutovala prodloužení platnosti kurzového závazku. Shodla se, že jeho ukončení se pravděpodobně posouvá až do období okolo konce roku 2016.