Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání
03. 08. 2017
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 20 bazických bodů na 0,25 %. Lombardní sazba byla zvýšena o 25 bazických bodů na 0,50 %. Diskontní sazba byla ponechána na úrovni 0,05 %.
Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu České národní banky, s níž je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku. Inflace podle této prognózy setrvá po zbytek letošního roku v horní polovině tolerančního pásma a k dvouprocentnímu cíli se sníží začátkem roku příštího.
Podle předpokladů nové prognózy ekonomika v efektivní eurozóně poroste na celém horizontu prognózy zhruba dvouprocentním tempem. Nejrychlejší bude její růst ve druhém pololetí letošního roku. Růst cen průmyslových výrobců bude v průběhu letošního a počátkem příštího roku slábnout. Stane se tak především v důsledku odeznívání předchozího zvýšení cen energetických a průmyslových surovin. Poté růst výrobních cen v eurozóně opět zrychlí. Inflace spotřebitelských cen v efektivním vyjádření se bude mírně zvyšovat. Výhled tržních úrokových sazeb 3M EURIBOR se v důsledku nadále uvolněné měnové politiky Evropské centrální banky pohybuje až do začátku roku 2019 v záporných hodnotách.
Kurz eura vůči americkému dolaru by měl zůstat relativně stabilní. Cena ropy Brent se bude na celém horizontu prognózy pohybovat v blízkosti současných hodnot, tedy okolo 50 dolarů za barel.
Domácí inflace letos podle nové prognózy setrvá v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle. Inflační tlaky v současnosti kulminují, když odrážejí zrychlující růst mezd i ekonomické aktivity. V následujícím období růst domácích nákladů zvolní díky zvyšování dynamiky produktivity práce. Ta bude ve vzrůstající míře vyvažovat vliv zrychleného růstu mezd a ekonomické aktivity. Aktuálně již jen lehce proinflační působení dovozních cen se záhy změní na protiinflační. Tento vývoj bude odrážet utlumenou dynamiku zahraničních výrobních cen a posilující kurz koruny. Začátkem příštího roku se tak inflace sníží k dvouprocentnímu cíli České národní banky a na horizontu měnové politiky se bude nacházet lehce pod ním. Jádrová inflace se přitom bude pohybovat stabilně kolem dvou procent.
Růst české ekonomiky v letošním roce zrychlí znatelně nad tříprocentní hranici. Mírně nad ní se pak udrží i v následujících dvou letech. Růst domácí ekonomické aktivity bude tažen robustním vývojem spotřeby domácností. V něm se bude nadále odrážet pozitivní nálada spotřebitelů v prostředí pokračujícího růstu zaměstnanosti, zrychlujících mezd a nízkých úrokových sazeb. Dojde zároveň k oživení investic, a to především ve vládním sektoru v důsledku zvýšeného čerpání evropských fondů. Ekonomika bude těžit i z pokračujícího růstu poptávky v zemích hlavních obchodních partnerů. Její pozitivní vliv na čisté vývozy však bude postupně převážen rostoucí domácí poptávkou a posílením kurzu. Stabilně rostoucí poptávka po práci se při stále zřetelnějším nedostatku volné pracovní síly projeví robustním růstem mezd.
S prognózou je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí 2017 a poté i v průběhu dalších dvou let. Návrat úrokových sazeb k dlouhodobě neutrální úrovni přitom bude zhruba do poloviny příštího roku výrazně brzděn pokračujícím kvantitativním uvolňováním Evropské centrální banky. Kurz koruny vůči euru dle prognózy dále posílí. Na posílení kurzu bude působit pokračující reálná konvergence české ekonomiky k zemím eurozóny, kladný úrokový diferenciál vůči eurozóně a pokračující nákupy aktiv ze strany Evropské centrální banky. Prognóza kurzu ovšem nebere v úvahu, že posilování koruny může být i v příštích čtvrtletích nadále výrazně tlumeno takzvanou překoupeností trhu. Ta je dána zajištěním vývozců proti kurzovému riziku z doby před opuštěním kurzového závazku a velkým objemem korunových pozic finančních investorů.
Oproti minulé prognóze se výhled inflace a tržních úrokových sazeb téměř nemění. K vyšším hodnotám se však posouvá prognóza růstu hrubého domácího produktu, a to zejména vlivem rychlejšího očekávaného růstu spotřeby domácností i investic.
Bankovní rada České národní banky vyhodnotila rizika nové prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační. Důvodem je to, že kurz se může oproti prognóze v příštích čtvrtletích nacházet na slabších hodnotách, a to vlivem uzavírání korunových pozic finančních investorů v podmínkách chybějící protistrany. Časování dalších kroků při zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin, včetně kurzu koruny.