Historie inflačních cílů ČNB

Při plnění své měnověpolitické úlohy, tj. zabezpečování cenové stability, volí centrální banka jeden z několika měnověpolitických režimů. V prosinci 1997 rozhodla bankovní rada ČNB o změně režimu měnové politiky a počínaje rokem 1998 přešla k cílování inflace. Významnými rysy cílování inflace jsou veřejně vyhlášený inflační cíl, používání makroekonomické prognózy a otevřená komunikace centrální banky s veřejností.

Cílové intervaly a pásma

Od zahájení cílování inflace se inflační cíle ČNB postupně přizpůsobovaly potřebám transformující se ekonomiky. V prvních letech byly stanoveny pro tzv. čistou inflaci, tedy index spotřebitelských cen očištěný o vliv regulovaných cen a změn nepřímých daní. Inflační cíle byly intervalové a jejich plnění bylo vyhodnocováno pouze k poslednímu měsíci v roce.

Graf – Cílové intervaly a pásma

Počínaje rokem 2002 přešla ČNB k cílování celkové inflace, která je pro veřejnost srozumitelnější, a může tudíž lépe ukotvovat inflační očekávání. Mezi roky 2002 až 2005 byl cíl stanoven v podobě lineárně klesajícího pásma. V lednu 2002 mělo toto pásmo šířku 3 až 5 % a následně se postupně snižovalo až na úroveň předpokládané cenové stability (2 až 4 %), které mělo být dosaženo v prosinci 2005.

Bodový inflační cíl

Počínaje rokem 2006 byl inflační cíl ustanoven jako jeden bod, a to nejprve na úrovni 3 %, tedy ve středu předchozího cílového pásma. Od roku 2010 (pdf, 136 kB) byl cíl snížen na 2 %, neboť proces postupné transformace ekonomiky byl již z pohledu měnové politiky ukončen. Aktuální inflační cíl ČNB odpovídá praxi centrálních bank vyspělých ekonomik, a na úrovni 2 % proto zůstane až do doby vstupu České republiky do eurozóny.