Přijetí eura

Analýzy sladěnosti a Vyhodnocení

Analýzy sladěnosti 2024 (pdf, 2,5 MB) přináší kromě tradičních analýz také šest tematických kapitol. První z nich přibližuje aktuální institucionální vývoj v eurozóně a Evropské unii. Druhá tematická kapitola obsahuje přehled hodnocení české ekonomiky ze strany renomovaných zahraničních (mezinárodních) institucí. Třetí kapitola se věnuje euroizaci české ekonomiky (zejména z pohledu bankovních úvěrů), čtvrtá srovnává vývoj čistých vývozů zemí EU v průběhu krizových let. Pátá kapitola vysvětluje, co pro zemi znamená zapojení její národní měny do mechanismu ERM II a co je potřeba pro splnění maastrichtského kritéria kurzové stability. Poslední tematická kapitola se věnuje bankovní unii, resp. implikacím, které by vyplynuly ze zapojení České republiky do bankovní unie.

Další aktualizace společného dokumentu Vyhodnocení má být předloženo vládě ČR do konce března 2025. V dokumentu Vyhodnocení (pdf, 1,3 MB) vypracovaném v prosinci 2023 Ministerstvo financí a ČNB doporučily vládě ČR, aby prozatím nestanovovala cílové datum vstupu do eurozóny. Česká republika v roce 2023 neplnila dvě ze čtyř požadovaných maastrichtských konvergenčních kritérií. Vlastní ekonomická připravenost České republiky na přijetí eura výrazněji nepokročila, nedokončený proces ekonomické konvergence tak nadále představuje faktor hovořící proti brzkému přijetí eura. Nedořešená zůstává také otázka dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Naopak argumentem pro přijetí eura je vysoká míra otevřenosti české ekonomiky a její velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou. Podoba institucí i pravidla eurozóny se během posledních let změnily a jednání o dalším prohlubování integrace nadále probíhají. V současnosti proto nelze spolehlivě odhadnout budoucí potenciální finanční i nefinanční závazky spojené se vstupem České republiky do eurozóny.