Dopady vojensko-politické krize na Ukrajině na ČR

Box přináší odhady dopadů vojensko-politické krize na Ukrajině na ČR. Nejprve jsou kvantifikovány bezprostřední přímé dopady výpadku zahraničního obchodu s Ukrajinou a Ruskem vlivem již přijatých obchodních sankcí. Vedle toho jsou s využitím globálního ekonomického modelu NiGEM simulovány dopady hypotetického skokového poklesu ruského dovozu k širší kvantifikaci ekonomických dopadů na ČR v případě dalšího zhoršování ekonomické a politické situace.

Obrat zahraničního obchodu s Ruskem, resp. s Ukrajinou, se podílel na celkovém zahraničním obchodu ČR v roce 2013 hodnotou 4,5 %, resp. 0,8 %. Růst napětí mezi „západem“ a Ruskem, který vyústil do podoby vzájemných obchodních omezení¹, se může negativně projevit ve výpadcích českých strojírenských vývozů do obou zemí, případně v poklesu příjmů z cestovního ruchu. Na straně dovozu do ČR by se jednalo o přesměrování dodávek a posílení dovozu ropy, plynu a železorudných surovin a polotovarů z alternativních teritorií. Lze předpokládat, že bezprostřední přímý dopad v důsledku obchodních sankcí EU vůči Rusku a ruských sankcí na dovoz potravin bude z makroekonomického pohledu nevýznamný (byť může být v případech jednotlivých podniků či odvětví citelný). Výpadek vývozu v roce 2014 nepřesáhne 1 mld. Kč a v roce 2015 se udrží pod úrovní 2 mld. Kč.

Dopad konfliktu na Ukrajině na českou ekonomiku byl dále simulován globálním ekonomickým modelem NiGEM, a to prostřednictvím hypotetického poklesu ruského reálného dovozu o 20 % po dobu jednoho roku (čtvrté čtvrtletí 2014 až třetí čtvrtletí 2015). Výpadek dovozu může být přitom ovlivněn nejen obchodními sankcemi, ale také nižším růstem ruské ekonomiky a znehodnocením rublu (Graf 1 a 2). Tento záporný poptávkový šok by dle provedené modelové simulace nepříznivě působil na českou ekonomiku nejen přes přímý obchodní kanál, ale také zprostředkovaně přes negativní dopad na eurozónu, která by kvůli tomu rostla v roce 2015 o 0,2 procentního bodu pomaleji. Dopad do inflace eurozóny by se projevil až v roce 2016 o 0,1 procentního bodu nižším růstem cen. Dopad do ceny ropy a měnového kurzu USD/EUR by byl téměř zanedbatelný. Česká ekonomika by v roce 2015 rostla také pomaleji (o 0,4 procentního bodu) s následným lehkým zrychlením růstu v roce 2016 (Tab. 1). U inflace by byl efekt zanedbatelný podobně jako v případě eurozóny. Tříměsíční úroková sazba PRIBOR by se pohybovala na lehce nižší hladině.²

Graf 1 (BOX) Vývoj výhledů meziročního růstu HDP a inflace v Ruské federaci na rok 2014 dle CF
V souvislosti s prohloubením napětí na Ukrajině a následnými sankcemi docházelo ke zhoršování výhledů pro ruskou ekonomiku
(meziroční změny v %)

Graf 2 (BOX) Vývoj kurzu rublu vůči USD a EUR a ceny ropy Brent
Odliv kapitálu z Ruské federace a pokles ceny ropy působily na oslabení rublu
(leden 2012 = 100, pravá osa USD/barel)

Tab. 1 (BOX) Simulace dopadu sníženého dovozu Ruska na ČR modelem NiGEM
Pokles ruského dovozu o 20 % po dobu jednoho roku má dopad na růst české ekonomiky v řádu několika desetin procentního bodu
(v procentních bodech)

V případě permanentního šoku do ruského dovozu ve stejném rozsahu (20% pokles) by dopad na ČR pro nejbližší období byl srovnatelný se scénářem s pouze ročním šokem. Rozdíly mezi oběma scénáři jsou patrné až v delším období, kdy v případě permanentního šoku efekty v roce 2016 rychle neodezní, ale pouze pozvolna se v delším období snižují. Domácí HDP by v takovém případě v roce 2015 zpomalil přibližně stejně jako v předchozím scénáři, v roce 2016 by byl meziročně nižší o 0,1 procentního bodu (oproti růstu o 0,1 procentního bodu ve scénáři s pouze ročním šokem). Dopad do inflace by zůstal zanedbatelný. O něco výraznější efekt by byl pozorován u tříměsíční úrokové sazby PRIBOR v roce 2016 (směrem k nižší úrovni).

¹ Tato simulace nezohledňuje existenci nulové dolní meze úrokových sazeb. Scénář z jádrového predikčního modelu g3, který bere v úvahu výše zmíněný dopad 20% poklesu ruského reálného dovozu na zahraniční veličiny, implikuje velmi podobné sekundární dopady na českou ekonomiku.

² Ve třetí fázi sankčních opatření EU vůči Rusku v září 2014 byla přijata omezení pro obchod se zbraněmi, vývoz zboží a technologií dvojího užití a vývoz technologií pro ropné odvětví a související obory (týká se pouze nových smluv, nikoli stávajících).