Indikátory finanční situace domácností
Úvěry představují rozhodující finanční pasíva a významně ovlivňují finanční pozici domácností. Její zhoršování může negativně působit na spotřebu v budoucnu. Pro tyto analýzy jsou standardně využívány indikátory finanční situace domácností. Mezi rozhodující patří podíl zadluženosti a úrokových nákladů domácností k hrubému disponibilnímu příjmu a podíl zadluženosti k finančním a nefinančním aktivům domácností.
Graf 1 (Box)
Poměr dluhu domácností k disponibilnímu příjmu se v posledních letech zvyšoval (v %)
Podíl zadluženosti domácností 1 k hrubému disponibilnímu příjmu se v posledních třech letech zvyšoval z 12,1 % v roce 2000 na 18,2 % v roce 2003. Rostly zejména úvěry na bydlení. Zvyšování uvedeného indikátoru doprovázené měnovými výkyvy, tj. vyšším než očekávaným růstem úrokové sazby, poklesem disponibilního příjmu nebo růstem nezaměstnanosti, by mohlo snižovat schopnost domácností splácet úvěry z běžných disponibilních příjmů a tím omezovat spotřebu v následujícím období 2. Z hlediska mezinárodního srovnání 3 je podíl zadluženosti domácností k disponibilnímu příjmu v ČR zatím na nižší úrovni než v EU (75 %) a Maďarsku (28,2 %).
Graf 2 (Box)
Poměr nákladových úroků k disponibilnímu příjmu dosahoval ve druhém čtvrtletí 2004 dlouhodobého průměru (v %)
1Zadluženost domácností zahrnuje úvěry od finančních měnových a neměnových institucí.
2S ohledem na spotřebu je též významná změna dluhového zatížení příjmů podle věkové a příjmové struktury domácností. Teorie životního cyklu předpokládá, že mladší lidé s nižšími příjmy budou více zadlužováni ve vztahu k budoucímu důchodu a budou tudíž více zranitelní při náhlých měnových výkyvech. Skupina starších domácností se naopak vyznačuje nižší dynamikou zadlužování a vzhledem k finančním rezervám je považována za méně zranitelnou.
3Údaje za průměr eurozóny jsou za rok 2002 a Maďarska, vyznačující se srovnatelnou ekonomickou úrovní, za rok 2003. Data jsou čerpána ze "Zprávy o finanční stabilitě" Maďarské centrální banky za rok 2003.
Nižší zatížení disponibilních příjmů úrokovými náklady může naopak v dlouhodobějším období finanční zranitelnost domácností zmírňovat a ovlivňovat růst budoucí spotřeby. To obvykle představuje úzkou vazbu dluhového zatížení domácností na prognózu spotřeby. Vliv měnové politiky na podílový ukazatel dluhového zatížení je v ekonomické literatuře spojován s těsnou vazbou na poptávku domácností po rezidenčních nemovitostech a zboží dlouhodobé spotřeby a to i přes obecně slabou vazbu měnové politiky na dlouhodobou reálnou úrokovou sazbu. Podíl úrokových nákladů k disponibilnímu příjmu se v posledních třech letech zejména vlivem nízké úrovně úrokových sazeb udržoval na dlouhodobém průměru ve výši 1,8 %. Tento podíl byl v Maďarsku v roce 2003 vyšší (3 % - 4 %) 4 .
4 Obdobný ukazatel za průměr EU není k dispozici.
Graf 3 (Box)
Poměr dluhu domácností k finančním aktivům rostl (v %)
Vysoká dynamika úvěrů se v dlouhodobém období projevovala růstem finančních pasív a zhoršováním finanční bilance domácností. Růst zadluženosti domácností nebyl navíc doprovázen odpovídající tvorbou finančních aktiv ve formě úspor. To se odráželo ve zvyšování podílu dluhu domácností na finančních aktivech z 9,5 % v roce 2000 na 13,8 % v roce 2003 a 15 % v červnu 2004. Obdobný podíl činil v EU cca 28,7 % a Maďarsku 22,2 %. Tvorba finančních aktiv, zejména jejich likvidní složky v podobě oběživa a vkladů u bank, je významná z hlediska splácení úvěrů při finančních potížích domácností a tím zabezpečení plynulého financování spotřeby v následujícím období.
Podíl dluhu k celkovému bohatství domácností, zahrnující finanční a nefinanční aktiva, se v minulosti udržoval na úrovni cca 5 %. V tomto vývoji se odrážel též růst cen rezidenčních nemovitostí ovlivňující hodnotu nově poskytovaných úvěrů a nefinančních aktiv. Z hlediska implikace pro prognózu spotřeby je významná hodnota zástav. Její snížení by mohlo negativně ovlivnit bohatství a spotřebu některých domácností v následujícím období.
Graf 4 (Box)
Finanční bilance domácností se v dlouhodobém horizontu zhoršovala (podíl čistých finančních aktiv k disponibilnímu příjmu, v %)
Vývoj indikátorů finanční situace domácností naznačil, že rostoucí zadluženost byla v dlouhodobějším horizontu doprovázena růstem nákladů v podobě splátek jistin úvěrů a nízkou tvorbou finančních likvidních aktiv. To se projevovalo ve zhoršování likvidní situace domácností, což by mohlo při zvýšení fixní hypoteční úrokové sazby vytvářet implikace do spotřeby některých domácností v následujícím období. Nicméně očekávání ekonomického růstu doprovázené stabilním růstem disponibilního příjmu a uvolněnými reálnými měnovými podmínkami by mělo přispívat k zabezpečení finanční stability domácností a naplnění prognózy spotřeby