Marže a cenová elasticita agregátní nabídky

(autoři: Jan Brůha, Martin Gürtler)

Marže producentů a prodejců a jejich cyklické vlastnosti mají významný vliv na dynamiku inflace. Tento box proto představuje výsledky empirických analýz cyklického chování marží ve vybraných odvětvích české ekonomiky. Používá přitom jak údaje o implicitních maržích celého nefinančního sektoru, tak odhad cenových rozpětí vybraných statků.

V podnikatelském segmentu lze o vývoji marží usuzovat z vývoje účetní přidané hodnoty a hrubého provozního přebytku.1 Ty mají úzký vztah k vývoji objemu hrubých, respektive čistých marží. K nárůstu meziroční dynamiky u obou těchto ukazatelů došlo především v období po zavedení kurzového závazku ze strany ČNB (Graf 1 a Graf 2).2 Ten přitom neměl pouze přímý vliv na exportně orientovaná odvětví jako je zpracovatelský průmysl, ale prostřednictvím nárůstu poptávky také nepřímo na zvýšení ziskovosti v terciárním sektoru.

Graf 1 (BOX) Účetní přidaná hodnota v sektoru nefinančních podniků
Zatímco růst účetní přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu se počátkem roku 2018 zastavil, v terciárním sektoru hrubé marže i nadále svižně rostou
(meziroční změny v %, sezonně očištěno, HP trend s lambda 1)

Graf 1 (BOX) Účetní přidaná hodnota v sektoru nefinančních podniků 

Graf 2 (BOX) Hrubý provozní přebytek v sektoru nefinančních podniků
Dynamika provozního přebytku přešla ve zpracovatelském průmyslu do záporných hodnot, v některých odvětvích terciárního sektoru však zůstává zřetelně kladná
(meziroční změny v %, sezonně očištěno, HP trend s lambda 1)

Graf 2 (BOX) Hrubý provozní přebytek v sektoru nefinančních podniků 

Zatímco dynamika přidané hodnoty zůstala robustní až do roku 2017, růst provozního přebytku se v roce 2016 převážně zastavil. Rozhodujícím faktorem byl přitom rychlý nárůst mzdových nákladů, který souvisel s počínajícím napětím na trhu práce. Tento vliv byl zřejmý především ve zpracovatelském průmyslu, který pocítil nedostatek vhodné pracovní síly jako první. Po opuštění kurzového závazku na počátku druhého čtvrtletí 2017 se navíc přidal vliv výrazného posílení koruny a provozní přebytek ve zpracovatelském průmyslu začal meziročně klesat. V terciárním sektoru, který těží z robustního růstu domácí poptávky, se dynamika přidané hodnoty pohybuje stále v kladném pásmu. Rostoucí mzdové náklady nicméně začínají i zde tlačit růst provozního přebytku směrem k záporným hodnotám. Při rostoucím objemu produkce to znamená, že jednotkové marže ve většině odvětví – po předchozím několikaletém nárůstu – aktuálně klesají.

U spotřebitelských cen potravinářského zboží vykazují marže cyklický průběh a od poloviny roku 2015 zřetelně rostou. To je vidět na základě vývoje rozpětí mezi spotřebitelskými cenami vybraných potravinářských položek a příslušných cen zemědělských výrobců, resp. výrobců v sektoru potravinářského průmyslu. Obě rozpětí, která začala zřetelně růst u většiny položek od poloviny roku 2015, se v současnosti pohybují okolo svého maxima. To je zřetelné z Grafu 3, který ukazuje zvýšení mediánového rozpětí mezi spotřebitelskými cenami k cenám výrobců z méně než 40 % v roce 2013 k dnešním více než 50 %. Rozpětí spotřebitelských cen vůči cenám zemědělských výrobců vzrostlo z 88% v roce 2013 na téměř 100% v současnosti, nicméně celková dynamika tohoto rozpětí je velmi volatilní. Nárůst marží lze interpretovat jako odezvu na rostoucí poptávku související s oživením ekonomiky.

Graf 3 (BOX) Rozpětí mezi spotřebitelskými a výrobními cenami potravinářského zboží
Rozpětí mezi cenami spotřebitelských a výrobních cen potravin od roku 2015 roste a v současnosti dosahuje svých maxim
(v %, medián logaritmů podílů spotřebitelských cen k cenám výrobců, pramen: ČSÚ, výpočet ČNB)

Graf 3 (BOX) Rozpětí mezi spotřebitelskými a výrobními cenami potravinářského zboží 

U spotřebitelských cen průmyslového zboží je zřejmý dlouhodobý klesající trend marží a jejich slabá cyklická závislost. Pro vybrané typy průmyslového zboží lze nalézt přibližně odpovídající položky jak v indexu spotřebitelských cen, tak v indexu cen výrobců (při použití dvoumístného či trojmístného členění obou indexů) a následně zkonstruovat hrubý odhad dynamiky marží, nikoli však jejich úrovně.3 U převažující většiny průmyslového zboží tyto marže dlouhodobě klesají. To je pravděpodobně dáno jak dlouhodobou reálnou konvergencí, tak moderními technologiemi, které umožňují spotřebitelům srovnávat ceny zboží přes internet, čímž tlačí prodejce k nižší cenové nabídce. Nad rámec tohoto trendu existuje u většiny zkoumaného zboží cyklická závislost. Rozpětí cen totiž slabě rostlo v letech 2006 a 2007 a roste také v současnosti. Oproti trendové dynamice je však cyklická dynamika slabší a méně zřetelná.  

Lze tedy shrnout, že vývoj marží byl v české ekonomice ovlivněn jak dynamikou nákladů, tak cyklickými poptávkovými tlaky. Marže podniků jsou určeny zejména dynamikou nákladů a vývojem kurzu. Vliv kurzu v jednotlivých odvětvích se přitom významně liší. Zatímco posílení kurzu působí na pokles poptávky a korunové hodnoty tržeb v exportně orientovaném zpracovatelském průmyslu, terciární sektor orientovaný převážně na domácí trh těží z nižších cen dovážených vstupů. Za diferencovaný lze považovat také vliv cyklických poptávkových tlaků, který pravděpodobně souvisí s úrovní konkurence v daném tržním segmentu. To potvrzuje dynamika marží spotřebitelského zboží, která odráží poptávkové tlaky, avšak s různou intenzitou pro různé typy zboží. Příkladem mohou být výrazně procyklické marže potravinářského zboží, nabízeného převážně na trzích s oligopolní strukturou. Naopak u průmyslového zboží, kde lze očekávat vyšší míru konkurence, dominuje ve vývoji marží dlouhodobý klesající trend nad cyklickou dynamikou. Agregátní nabídka je tedy cenově elastická vzhledem k hospodářskému cyklu, ale s různou mírou pro různé zboží. Ekonomické oživení tak generuje nejen inflační nákladové tlaky související se svižným růstem mezd, ale také poptávkové tlaky projevující se s různou intenzitou v maržích cen jednotlivých spotřebitelských výrobků, a tedy v inflaci.


1    Účetní přidaná hodnota představuje rozdíl mezi peněžní hodnotou produkce a použitých výrobních vstupů. Hrubý provozní přebytek je pak rozdílem mezi účetní přidanou hodnotou a vynaloženými mzdovými náklady.

2    Tento vývoj v období po zavedení kurzového závazku zahrnoval nárůst nejen objemových, ale i jednotkových marží.

3    Na rozdíl od potravinářského zboží, kde je k dispozici cena za přirozenou jednotku, jsou u průmyslového zboží k dispozici pouze indexy a není tedy možné zkonstruovat úroveň marží.