Německá ekonomika a kurz USD/EUR
Německá ekonomika dlouhodobě zaujímá postavení jednoho z největších exportérů ve světě, v současnosti jí patří třetí příčka, a to za Čínou a Spojenými státy. Její obchodní bilance dosahuje přebytku se všemi hlavními obchodními partnery s výjimkou Číny;1 přebytek běžného účtu Německa dosahuje cca 7 % HDP. Tyto skutečnosti potvrzují výlučné postavení Německa jako ekonomické „lokomotivy“ eurozóny2, resp. jeho zásadní roli ve světovém obchodu. Nicméně dynamika růstu německé ekonomiky v posledních dvou letech vykazuje mírně sestupnou tendenci, která byla mimo jiné způsobena snižujícím se kladným příspěvkem čistého vývozu oproti předchozím obdobím a zápornými příspěvky změny stavu zásob (Graf 1). Cílem boxu je nalézt důvody objasňující, proč Německo nezaznamenalo v poslední době zrychlení růstu HDP navzdory loňskému výraznému oslabení eura vůči většině ostatních světových měn, které by – dle ekonomické intuice – mělo právě vývozně orientované německé hospodářství stimulovat.
Graf 1 (BOX) Struktura německého HDP
Dynamiku německé ekonomiky oslabuje snižující se příspěvek čistého exportu a záporný příspěvek zásob
(meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech, sezonně očištěné údaje, zdroj: Datastream, výpočet ČNB)
První skupinu důvodů lze nalézt v tempu potenciálního růstu německého HDP. To je dle několika rozdílných zdrojů odhadováno ve výši kolem 1,2 procentního bodu3. Výlučně z tohoto pohledu by v současnosti dosahovaná tempa hospodářského růstu pohybující se nad uvedenou hodnotou měla být brána jako uspokojující. Mezi důvody, které snižují potenciální výkon německé ekonomiky lze řadit pozvolně vyprchávající efekt reforem na trhu práce (Hartz I–IV), zavedení minimální mzdy na celostátní úrovni, vyšší ceny energií (přechod z jádra na obnovitelné zdroje) a schválené dřívější odchody do starobního důchodu.4
Druhá skupina důvodů souvisí s nižší citlivostí německé ekonomiky na kurzový vývoj. Z propočtů Evropské komise5 vyplývá, že Německo má znatelně nižší citlivost vývozu na vývoj měnového kurzu než třeba Francie či Itálie (Graf 2), takže není překvapující, že oslabení eura pomáhá německému HDP méně, než jiným velkým ekonomikám eurozóny. Důvodem nižší citlivosti vývozu na kurzový vývoj je mimo jiné struktura německého exportu, která je orientovaná více na oblast kapitálových statků (včetně vyššího zastoupení investičních celků), kde je faktor cenové konkurenceschopnosti méně významný, a zároveň vysokým podílem exportních kontraktů denominovaných v eurech.6
Graf 2 (BOX) Citlivost vývozu na kurzový vývoj a struktura vývozu vybraných zemí eurozóny
Německá ekonomika patří v eurozóně k nejméně citlivým ekonomikám na vývoj měnového kurzu
(v %, zdroj: Evropská komise)
Poznámka: Elasticita vyjadřuje míru citlivosti vývozu na 1% změnu kurzu EUR/USD.
V poslední době je navíc souběžně s oslabením efektivního kurzu eura pozorováno výrazné zpomalení a následný pokles zahraniční poptávky po německých vývozech (Graf 3)7. Vzhledem k nízké elasticitě německého vývozu na vývoj kurzu lze usuzovat, že jeho oslabení je nedostatečné z hlediska růstové výkonnosti německé ekonomiky, aby kompenzovalo nepříznivý vývoj vnějšího prostředí. Především jde o pozvolně klesající dynamiku čínské ekonomiky a propad ruského dovozu.
Graf 3 (BOX) Efektivní kurz a zahraniční poptávka Německa
Souběžně s oslabením kurzu slábne zahraniční poptávka po německých vývozech
(meziroční změny v %, zdroj: BIS, Datastream, OECD, výpočet ČNB)
Poznámka: Zahraniční poptávka je definována jako vážený průměr celkového dovozu 22 největších obchodních partnerů Německa v eurech. NEER 27 – index nominálního efektivního kurzu eura pro 27 hlavních obchodních partnerů Německa; růst znamená zhodnocení eura.
Výhledy pro německou ekonomiku (Graf 4) nicméně ukazují, že by se její dynamika měla opět přiblížit 2% hranici, což je pozitivní zpráva i pro země, pro které je Německo významným obchodním partnerem. Faktory tohoto vývoje lze vidět jak na straně vnitřní (růst mezd a zaměstnanosti, expanzivní fiskální politika, přetrvávající celkově uvolněné měnové podmínky, vyšší tvorbu kapitálových statků a snížené ceny energií pro domácnosti a firmy), tak na straně vnější (solidní očekávání růstu světové ekonomiky, oživení v jádrových zemích eurozóny, nižší dolarová cena ropy a ostatních komodit a odeznění vlivu poklesu vývozu do Ruska na hospodářskou dynamiku).
Graf 4 (BOX) Výhledy HDP německé ekonomiky
Růstové výhledy německé ekonomiky jsou poměrně optimistické
(meziroční změny v %, zdroj: CF, MMF, OECD, DBB)
1 Německo vykazuje dále schodek obchodu se zbožím s Japonskem a Ruskem, z evropských států pak zejména s Norskem, Nizozemskem a rovněž s Českou republikou.
2 Německo vytváří oproti průměru eurozóny o 18 procentních bodů vyšší HDP na hlavu a jeho ekonomika tvoří téměř 29 % ekonomiky eurozóny (měřeno v eurech, data za rok 2014).
3 Deutsche Bundesbank, OECD, The Economist (aktuálně 1,1 procentního bodu se zrychlením na 1,6 procentního bodu v roce 2017).
4 Aktuální výkonnost německé ekonomiky je ovlivněna rovněž nedávno provedenou silnou fiskální konsolidací.
5 Quarterly Report on the Euro Area (2014), Vol. 13, No. 3.
6 Podle ECB (2010) v prvním čtvrtletí 2009 podíl vývozu Německa mimo eurozónu denominovaného v eurech dosáhl téměř 74 %, viz ECB (2010): International role of the euro, July.
7 Důvodem byl významný pokles celkového dovozu Číny, Ruska a v menší míře meziroční pokles dovozu Japonska, Nizozemí a Švédska.