Německo – hlavní obchodní partner ČR

Německá ekonomika dosahuje přebytku obchodní bilance se všemi hlavními obchodními partnery s výjimkou Číny. Tato skutečnost jen potvrzuje postavení Německa jako „exportní lokomotivy“ eurozóny, resp. její zásadní roli v celoevropském měřítku. Z pohledu výrazně exportně orientované české ekonomiky je proto vazba na vývoj německé ekonomiky klíčová.

V posledních pěti letech představoval podíl Německa na obratu zahraničního obchodu ČR více než 29 %. ČR měla v tomto období s Německem ze všech svých obchodních partnerů také nejvyšší obchodní přebytek, který se plynule zvyšoval a převyšoval celkový obchodní přebytek ČR. Závislost českého vývozu zboží a německého dovozu, resp. vývozu zboží, je velmi vysoká (Graf 1). Totéž lze pozorovat i v případě českého dovozu zboží v důsledku vysokých kooperačních dovozů.¹⁾ Podíl vývozu zboží do Německa dosahoval v průměru 31,6 %, přičemž nejvyšší hodnoty (32,5 %) dosáhl v roce 2009, tj. v nejhlubší fázi finanční krize.

Graf 1 (Box)  Vývoz a dovoz zboží Německa a ČR 
Provázanost zahraničního obchodu ČR a Německa je velmi vysoká 
(v mld. EUR, zdroj: ČSÚ, Destatis, vlastní propočty)

Silnou vazbu německého vývozu a českého vývozu do Německa odráží i jejich struktura. Rozhodující složku německého vývozu zboží představují stroje a dopravní prostředky s cca 50% podílem (Graf 2). Obdobnou strukturu vykazuje i vývoz zboží z ČR do Německa, rovněž s nejvyšším podílem strojírenských výrobků (Graf 3).

Graf 2 (Box)  Zbožová struktura vývozu Německa 
Rozhodující složkou německého vývozu zboží je vývoz strojů a dopravních prostředků
(v mld. EUR, zdroj: Destatis, vlastní propočty)

Graf 3 (Box)  Zbožová struktura vývozu ČR do Německa 
Podíl strojů a dopravních prostředků na celkovém vývozu zboží ČR do Německa činí více než 50 %
(v mld. EUR, zdroj: ČSÚ, vlastní propočty)

Vzhledem k velmi silné provázanosti české ekonomiky s Německem, resp. i s dalšími zeměmi EU, se ekonomický vývoj v daných zemích prostřednictvím exportu rychle přenáší do české ekonomiky. Útlum zahraniční poptávky, obvykle doprovázený poklesem zahraničních úrokových sazeb, má bezprostřední vliv na zpomalení tempa růstu domácího HDP. V reakci na nižší úroveň zahraničních sazeb a nižší domácí nákladové tlaky také domácí úrokové sazby reagují poklesem. V první fázi jsou slábnoucí inflační tlaky vyplývající z nižšího domácího HDP a mezd v podnikatelském sektoru převáženy působením oslabujícího kurzu koruny v důsledku zhoršujícího se čistého vývozu. Zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen se tak i přes zpomalování domácí ekonomické aktivity projeví až s určitým zpožděním. V další fázi slabší kurz koruny sice přispívá k růstu čistého vývozu prostřednictvím zvyšující se cenové konkurenceschopnosti domácích vývozců, efekt výpadku zahraniční poptávky však pouze zmírňuje.²⁾

¹⁾ Závislost vývoje obchodní bilance ČR a obchodní bilance Německa však prokázána nebyla.
²⁾ Kvantifikaci alternativních scénářů vývoje v zahraničí a jejich dopadů na českou ekonomiku obsahuje Zpráva o inflaci I/2011 a tato Zpráva o inflaci IV/2011 (viz kapitola II.4).