Nepřímé daně a prognóza inflace

Cenové dopady změn nepřímých daní, s nimiž uvažuje návrh fiskální reformy, jsou v prognóze inflace rozděleny do dvou skupin. Primárním dopadem daňové změny je úprava ceny přesně v rozsahu účetního připočtení daňové změny. V konkrétním makroekonomickém prostředí však mohou ekonomické subjekty ceny zvýšit více či méně než činí toto účetní promítnutí daňové úpravy do cen. Rovněž lze očekávat i reakce dalších subjektů, jejichž ceny nejsou bezprostředně přímo dotčeny daňovými změnami, i reakce např. v oblasti zvyšování mzdových požadavků. Vyšší mzdové náklady se potom mohou následně odrazit v cenovém vývoji. Tyto dodatečné cenové impulsy jsou zahrnuty do sekundárních dopadů změn nepřímých daní. Primární dopad očekávaných změn nepřímých daní, tj. dopad rovnající se účetnímu promítnutí do ceny, je v nové prognóze ČNB zahrnut v rozsahu 1,0 procentního bodu. V současném nízkoinflačním prostředí, podporovaném silnými externími protiinflačními impulsy i domácím velmi konkurenčním trhem nelze předpokládat silnější sekundární dopady daňových změn. Na základě vyhodnocení minulých sekundárních dopadů a s přihlédnutím k makroekonomickému prostředí lze sekundární cenové dopady ohodnotit na zhruba 0,4 procentního bodu.