Obchodní vztahy ČR se Spojeným královstvím v posledních letech
(autoři: Filip Novotný, Ladislav Prokop)
Lednové zamítnutí dohody o brexitu v britském parlamentu prodloužilo období přetrvávající nejistoty. Nebylo tak stále známo budoucí uspořádání vzájemných vztahů mezi EU a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (UK). Evropská komise již dříve před hlasováním v britském parlamentu vyzvala členské státy EU k přijetí legislativních výjimek, které by umožnily prodloužení některých aspektů stávajícího stavu i v případě mimosmluvního brexitu, čímž by se předešlo bezprostředním nežádoucím negativním efektům. Nicméně přetrvávající období nejistoty, které odstartoval již výsledek referenda o setrvání UK v EU v polovině roku 2016, se promítá do ekonomického vývoje v celé Evropě. Nekončící období nejistoty plíživým způsobem negativně dopadá pochopitelně zejména na sentiment, spotřební chování a investiční aktivitu britských subjektů, a tím i na dynamiku tamní ekonomiky. Neřízený brexit by pak byl silným negativním ekonomickým šokem i pro vývoj v EU včetně ČR. Cílem tohoto boxu je v této souvislosti ukázat, jak se v posledních letech vyvíjely přímé obchodní vazby mezi ČR a UK.
Pro české vývozce zboží je UK v současnosti pátým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Oproti roku 2015 se však podíl UK na celkovém českém vývozu snížil a v roce 2018 dosáhl 4,5 %.1 Dovoz z UK přitom představoval v rámci celkového dovozu zboží do ČR pouze 1,8 %. Obchodní vztahy ČR s UK jsou tedy výrazně asymetrické, čemuž odpovídá i přebytek bilance zboží (Graf 1). Ten se přitom až do konce roku 2015 zvyšoval. Od počátku roku 2016 však zhruba stagnuje. Obdobný trend platí i pro bilanci služeb, jejíž přebytek v roce 20182 dosáhl 7,8 mld. Kč, k čemuž nejvíce přispěla dílčí bilance dopravy.
Graf 1 (BOX) Zahraniční obchod se zbožím mezi ČR a Spojeným královstvím
Vysoký obchodní přebytek ČR se Spojeným královstvím od roku 2016 stagnuje
(roční klouzavé úhrny v mld. Kč, v národním pojetí)
Z hlediska struktury vývozu zboží do UK nedošlo v posledních letech prakticky k žádné změně. V roce 2018 představovaly nejvýznamnější položku vývozu i dovozu stroje a dopravní prostředky. Jejich vývoz se na celkovém vývozu zboží do UK podílel 70 %, přičemž téměř třetinu z toho (v absolutním vyjádření 45 mld. Kč) představovaly osobní automobily. Skupina strojů a dopravních prostředků dosáhla ze všech obchodních skupin také nejvyššího přebytku (Tab. 1); na tom se zhruba z poloviny podílel přebytek silničních vozidel. Nejhlubší schodek naopak zaznamenala skupina chemikálií.
Tab. 1 (BOX) Struktura bilance zboží ČR se Spojeným královstvím
Spojené království představuje významný cílový trh pro český automobilový průmysl
(kumulativně v mld. Kč za období 12/2017 až 11/2018, v přeshraniční statistice)
SITC | Vývoz | Dovoz | Bilance | |
---|---|---|---|---|
0 | Potraviny a živá zvířata | 4,0 | 3,2 | 0,9 |
1 | Nápoje a tabák | 0,4 | 0,8 | -0,4 |
2 | Suroviny s výjimkou paliv | 0,8 | 0,8 | 0,0 |
3 | Minerální paliva a maziva | 0,6 | 0,4 | 0,2 |
4 | Živočišné a rostlinné oleje | 0,0 | 0,1 | -0,1 |
5 | Chemikálie | 6,3 | 14,8 | -8,4 |
6 | Tržní výrobky | 23,8 | 11,2 | 12,6 |
7 | Stroje a dopravní prostředky | 143,7 | 45,3 | 98,3 |
8 | Průmyslové spotřební zboží | 25,6 | 8,6 | 17,0 |
9 | Komodity nezatříděné | 0,2 | 0,2 | -0,1 |
Celkem | 205,4 | 85,5 | 120,0 |
Vzájemný zahraniční obchod je negativně ovlivňován nejistotami britských firem i obyvatelstva ohledně budoucího vývoje. To se odráží ve zmírnění poptávky po dovozech do UK i zřetelným oslabením kurzu libry vůči ostatním měnám včetně české koruny. Zatímco v letech 2013 až 2015 rostla britská ekonomika v průměru o 2,5 % ročně, tedy rychleji než Německo i Spojené státy, v posledních třech letech její růst zpomalil v průměru na 1,6 %3, což je ve srovnání s uvedenými zeměmi naopak méně.
1 Výpočet byl proveden klouzavým úhrnem za období prosinec 2017 až listopad 2018.
2 Výpočet byl proveden klouzavým úhrnem za období čtvrté čtvrtletí 2017 až třetí čtvrtletí 2018.
3 Odhad růstu za rok 2018 byl převzat z Economist Intelligence Unit.