Protekcionistická opatření USA a dopad na světové obchodní vztahy

(autor: Soňa Benecká)

V roce 2018 přistoupily Spojené státy k řadě protekcionistických opatření v zahraničním obchodu. Posun směrem k protekcionismu byl dle USA motivován nižšími cly na dovoz do USA oproti clům uplatňovaným jinde ve světě na americký vývoz či neférovými obchodními praktikami partnerů. V případě Číny byla předmětem sporů i nedostatečná ochrana intelektuálního vlastnictví či nemožnost získat majoritní podíl americkými podniky ve společných firmách. Nerovnoprávné postavení USA v mezinárodním obchodě pak mělo podle prezidenta Trumpa za následek rostoucí deficit běžného účtu. Po sérii neúspěšných jednání s partnery proto byla postupně zavedena cla na celou řadu produktů (Tab. 1).

Tab. 1 (BOX) Přehled protekcionistických opatření USA
Cla se mohou vztahovat až zhruba na třetinu celkového dovozu do USA

^a) Výjimku mají Argentina, Austrálie, Brazílie a Korea.
^b) Dne 11. 7. 2018 požádal prezident Trump amerického obchodního zmocněnce o přípravu zavedení 10% cel na dovozy z Číny v celkové hodnotě 200 mld. USD.

Jednostranné kroky USA vedly k eskalaci obchodních sporů, zejména s Čínou. Prvním krokem ze strany USA byla cla na dovoz solárních panelů a praček, a to zejména z Číny a dalších zemí jihovýchodní Asie. V březnu Spojené státy zavedly cla na dovoz oceli a hliníku (a dalších čínských výrobků), na což čínská strana reagovala na začátku dubna cly na dovoz vybraných výrobků z USA (sójové boby, auta, chemikálie atd.). V polovině května sice čínská strana nabídla balík opatření, který měl snížit deficit amerického obchodu s Čínou až o 200 mld. USD, včetně zrušení některých cel na obchod s americkými zemědělskými produkty, dohody se však dosáhnout nepodařilo. Ze strany USA byla naopak zavedena další cla na dovoz zboží v celkovém ročním objemu až 50 mld. USD. Recipročně pak byla zavedena cla na dovoz vybraných amerických produktů do Číny (sója, hovězí maso, atd.). Prezident Trump pak zopakoval, že je připraven zavést cla na zboží v objemu 550 mld. dolarů, což je více, než činil celkový loňský čínský dovoz do USA (506 mld. USD v roce 2017). V přípravě je již zavedení 10% cel na dovozy z Číny s platností od září v celkové hodnotě 200 mld. USD, přičemž cla se budou poprvé týkat také spotřebního zboží, jako jsou kabelky či digitální fotoaparáty.

Na ostatní země, mimo Čínu, mají aktuální opatření omezené dopady, i když došlo k řadě odvetných kroků. Stávající americká opatření vůči všem obchodním partnerům mají zatím omezený rozsah (méně než 3 % celkového dovozu do USA). Nejvýznamnější položkou jsou cla na dovoz oceli a hliníku, ale tyto komodity tvoří méně než 4 % celkového vývozu hlavních obchodních partnerů (Mexiko, Kanada)¹. Řada zemí reagovala na protekcionistická opatření odvetnými cly na dovoz výrobků z USA (Tab. 2). Nejvyšší objem dotčených dovozů je v případě Kanady, EU a Mexika.

Tab. 2 (BOX) Přehled odvetných opatření obchodních partnerů
Odvetná opatření obchodních partnerů USA mají zatím s výjimkou Číny omezený rozsah

Významněji by obchodní vztahy mohlo zasáhnout zavedení cel na dovoz aut a automobilových dílů. Jím pohrozil prezident Trump v reakci na výše uvedená odvetná opatření. Cla by dosahovala výše 25 % pro automobily ze všech zemí a pro nákladní auta ze zemí NAFTA. Objem dovozů (bez dílů) podléhající clům by dosáhl téměř 9 % celkového dovozu do USA (Tab. 1). Mezi nejvíce zasažené obchodní partnery by patřilo Mexiko, EU, Kanada a Japonsko (Graf 1), přičemž z pohledu velikosti vyvážející ekonomiky by byly signifikantní dopady zejména na Mexiko. Cla by postihla asi třetinu celkových vývozů osobních automobilů z EU. Při hodnocení dopadů je navíc nutné vzít v potaz globální řetězce v automobilovém průmyslu. Zatímco Toyota či Honda až polovinu aut, které ve Spojených státech prodají, zde i vyrobí, v případě skupiny VW, BMW či Daimler, je většina aut fakticky dovezena. Otázkou je, zda výrobci zareagují realokací výroby a/nebo soustředí vývoz do segmentu vyšší třídy, který je na cenový pohyb méně citlivý. Z pohledu EU je pravděpodobný nejvýraznější dopad na Německo, když podle odhadů institutu Ifo dosáhne ztráta 5 mld. EUR, tj. 0,16 % HDP Německa.

Graf 1 (BOX) Dovoz motorových vozidel do USA podle obchodních partnerů
Nejvíce automobilů dováží USA z Mexika, EU a Kanady
(v mld. USD; pramen: US Census Bureau, výpočet ČNB)
 

Budoucí kroky USA lze jen těžko předvídat, další eskalace obchodních sporů by již měla patrný dopad na globální aktivitu. Protekcionistické tendence a narůstající obchodní spory navíc vedou ke zvýšení nejistoty na finančních trzích, a tedy i k náhlým odlivům kapitálu. Řada zemí již musela v posledních měsících takové situaci čelit. Zvýšení dovozních cen z titulu odvetných opatření je ve výsledku doprovázeno oslabením národních měn dotčených zemí, což vede k podstatnému zvýšení inflačních tlaků. Protekcionistická opatření mohou vést také k zavádění necelních bariér či regulačních opatření u zahraničních poboček amerických firem, které se orientují zejména na inovace. Protekcionismus tak může utlumit přelévání technologií v globální ekonomice. Na druhou stranu se EU podařilo uzavřít dohodu s Japonskem o volném obchodu a pokračují jednání v podobném duchu s Čínou.

¹ V případě České republiky činil v roce 2017 vývoz oceli a hliníku asi 2,4 % celkového vývozu do USA.