Provázanost ekonomického vývoje ČR a Německa
(autoři: Oxana Babecká, Jan Brůha, Martin Gürtler, Petr Král, Ondřej Michálek, Radek Šnobl)
Jednou z nejistot poslední doby je zpomalení hospodářského růstu v Německu a jeho přenos do české ekonomiky. Cílem tohoto boxu je stručně zmapovat vzájemnou provázanost obou ekonomik, a to jak pohledem cyklické sladěnosti, tak i porovnáním vývoje potenciálního produktu v obou zemích.
Česká a německá ekonomika jsou vzájemně sladěny v prvé řadě skrze obdobný průběh hospodářského cyklu (Graf 1).[1] To dokazuje i sladěnost cyklů ve vývoji průmyslové produkce, která vychází z přítomnosti českých a německých výrobců ve stejných mezinárodních výrobně-dodavatelských řetězcích. Z odvětvového pohledu je tato provázanost zřejmá především v automobilovém průmyslu, kde velká část dovážené meziprodukce (součástek, dílů, komponent) do Německa pochází od českých výrobců. Cyklickou sladěnost obou ekonomik dokládá také podobný vývoj ukazatelů ekonomického sentimentu, a to indikátoru ekonomické nálady v podnikatelském sektoru nebo indexu nákupních manažerů zpracovatelského průmyslu.
Graf 1 (BOX) Cyklus reálného HDP
Česká a německá ekonomika vykazují dlouhodobě obdobný průběh hospodářského cyklu
(růst cyklické složky v %)
I přes cyklickou sladěnost existuje významný rozdíl mezi vývojem potenciálu obou ekonomik (Graf 2). Ten přitom souvisí s reálnou konvergencí české ekonomiky vůči jejímu vyspělejšímu sousedovi, která odráží probíhající změny struktury české ekonomiky. Naproti tomu v Německu se struktura tvorby hrubé přidané hodnoty mění jen pozvolna. Ve vyšší dynamice přidané hodnoty v ČR oproti Německu se v posledních letech promítaly výraznější růstové příspěvky českého zpracovatelského průmyslu a terciárního sektoru – v jeho rámci pak tržních služeb, obchodu, pohostinství a dopravy.
Graf 2 (BOX) Trendový růst reálného HDP
S výjimkou let 2009–2013 česká ekonomika vykazovala zřetelný konvergenční trend k hospodářské úrovni Německa
(růst trendové složky v %)
K expanzi v tuzemském průmyslu a v tržních službách významně přispívaly dlouhodobě nižší mzdové náklady na jednotku práce. Od roku 2016 je však jejich růst v ČR rychlejší než v Německu (Graf 3), a to i přes vyšší dynamiku domácí fyzické produktivity práce oproti německé (Graf 4). Tím se za jinak neměnných okolností zhoršuje cenová konkurenceschopnost domácího zboží a služeb vůči německému na mezinárodních trzích. Nad tím však z hlediska celkového postavení české produkce převážil relativní nárůst kvality a přidané hodnoty tuzemských výrobků oproti německým. Jedním z příkladů může být vývoj v českém automobilovém průmyslu, kde v posledních letech došlo k rozšíření produkce o modely s vyšší cenou a vytvořenou přidanou hodnotou (například nové modely SUV). Vývoj v tomto odvětví tak významně přispěl k tomu, že domácí průmyslová produkce v loňském roce a v dosavadním průběhu letošního roku pokračovala v mírném růstu či jen lehce klesala, a to i přes již probíhající útlum v německém zpracovatelském sektoru.
Graf 3 (BOX) Nominální jednotkové mzdové náklady
Rychlejší dynamika tuzemských mezd oproti Německu se v posledních letech i přes vyšší růst HDP odrazila ve výraznějším zvyšování mzdové náročnosti české produkce
(meziročně v %, na odpracovanou hodinu)
Graf 4 (BOX) Reálná produktivita práce
Předstih dynamiky produktivity práce v ČR odráží především vyšší domácí ekonomický růst
(meziročně v %, na odpracovanou hodinu)
Výše uvedené faktory jsou příslibem, že relativně slušný růst výkonnosti české ekonomiky bude pokračovat. To vyplývá hlavně z předpokladu setrvačnosti rychlejšího růstu domácího potenciálního produktu oproti německému v nejbližších obdobích. Stabilní domácí růst v posledních čtvrtletích je přitom z pohledu tvorby přidané hodnoty do značné míry tažen sektorem služeb a dalšími odvětvími (stavebnictvím, obchodem aj.) orientovanými na silnou domácí poptávku. Její setrvalý solidní růst pramení z rychlého růstu mezd a dalších příjmů domácností vlivem přetrvávajícího napětí na trhu práce. Ve stejném směru rovněž působí expanzivní domácí fiskální politika. Uvedená odvětví jsou přirozeně méně citlivá na výkyvy zahraniční poptávky oproti zpracovatelskému průmyslu orientovanému na vývoz. Nicméně ve střednědobém horizontu lze předpokládat zachování cyklické sladěnosti české a německé[2] ekonomiky vlivem silné vzájemné obchodní a vlastnické propojenosti zejména v odvětví zpracovatelského průmyslu.
[1] Odhady cyklu a trendového růstu reálného HDP pro účely tohoto boxu byly provedeny na základě trend-cyklického VAR modelu.
[2] Německá ekonomika sice aktuálně stagnuje, nepředpokládá se však její pád do dlouhodobější a hlubší recese.