Souvislost mezi vývojem ceny ropy Brent a měnového kurzu amerického dolaru

Zesílení protichůdného vztahu mezi cenou ropy Brent, která je obchodována v amerických dolarech, a měnovým kurzem amerického dolaru je zřetelně patrné zejména od roku 2002, kdy byla postupně rostoucí cena ropy doprovázena oslabováním amerického dolaru. Tento vývoj vyvrcholil během roku 2008, kdy efektivní kurz dolaru v březnu oslabil na své historické minimum (kurz USD/EUR se přiblížil hodnotě 1,6) a průměrná měsíční cena ropy Brent následně v červenci dosáhla svého historického maxima 134 USD/b. Podobný vývoj pozorujeme také v posledních měsících, kdy růst ceny ropy opět akceleruje při současně oslabujícím americkém dolaru.

Cena ropy Brent a kurz USD
Od roku 2002 je zřetelně patrný inverzní vztah mezi cenou ropy Brent a měnovým kurzem amerického dolaru
(zdroj: Datastream a MMF – International Financial Statistics)

V tomto boxu je zkoumána vzájemná závislost mezi měsíčními výnosy obou proměnných. Z Grafu 2 je patrné, že negativní závislost mezi americkým dolarem a cenou ropy Brent v posledních několika letech vzrostla. Od roku 2007 dosahoval korelační koeficient mezi výnosy obou proměnných průměrné hodnoty -0,6.

Korelace mezi ropou Brent a kurzem USD
Korelační koeficient dosahoval od roku 2007 průměrné hodnoty -0,6
(zdroj: Datastream a MMF – International Financial Statistics, propočet ČNB)

Podobný protisměrný vztah s kurzem dolaru byl pozorován i v případě dalších komodit, jako jsou průmyslové kovy nebo zemědělské komodity. Jedním z vysvětlení tohoto inverzního vztahu je rostoucí role investorů na komoditních trzích spojená s poklesem výnosů finančních aktiv (nízkými úrokovými sazbami) ve vyspělých zemích. V průměru od roku 2002 totiž dosahovaly tříměsíční sazby na peněžním trhu amerického dolaru pouze 2 % ve srovnání s průměrnými 6 % mezi léty 1982 až 2001. V reálném vyjádření činily úrokové sazby v období 1982 až 2001 v průměru 2,6 % a od roku 2002 poklesly až na průměrných -0,4 %. Fed navíc na začátku roku 2009 přistoupil k tzv. kvantitativnímu uvolňování měnové politiky (QE1), které od listopadu 2010 do června 2011 bylo vystřídáno druhou vlnou kvantitativního uvolňování (QE2). V rámci QE1 Fed dodal do finančního systému dodatečnou likviditu ve výši 1,7 bil. USD a v rámci QE2 je plánovaná částka 600 mld. USD. Ropa a ostatní komodity tak za této situace vystupují jako alternativní investiční aktivum, které slouží k diverzifikaci rizika inflace, rizika oslabení kurzu amerického dolaru nebo poklesu akciových trhů. Na komoditních trzích tak v posledních letech pravděpodobně působila nad rámec tradičních fundamentálních faktorů dodatečná spekulativní poptávka, která tlačila ceny komodit nahoru.

Na základě jednoduché regresní rovnice se zahrnutím dalších relevantních faktorů vývoje ceny ropy Brent, jakými jsou například růst průmyslové produkce v zemích OECD, reálné úrokové sazby, zásoby ropy a míra využití rafinerií ve Spojených státech, odhadujeme, že od roku 2005 bylo oslabení efektivního kurzu dolaru o 1 % v průměru doprovázeno růstem ceny ropy Brent o 2,1 %.

Uvedený negativní vztah mezi cenou ropy Brent a měnovým kurzem amerického dolaru tak tlumil výrazné výkyvy dolarové ceny ropy Brent v „nedolarových“ ekonomikách, včetně České republiky. Protože se česká koruna většinou pohybuje vůči americkému dolaru podobně jako euro, byly dopady výkyvů dolarových cen ropy na českou ekonomiku tlumeny obdobně, jako tomu bylo v případě zemí eurozóny. Tlumící efekt na Českou republiku byl navíc zesílen dlouhodobou nominální apreciací koruny vůči euru (od roku 2002 činilo průměrné meziroční posílení koruny vůči euru 3,1 %).

Růst ceny ropy v korunovém vyjádření byl oproti dolarové ceně tlumen zejména v období od září 2007 do září 2008, kdy rozdíl v meziročním nárůstu mezi dolarovou a korunovou cenou ropy Brent činil 32 procentních bodů. Za první tři měsíce letošního roku tento rozdíl dosahuje 7 procentních bodů.

Ropa Brent v korunovém vyjádření
Rozdíl v meziročním nárůstu mezi dolarovou a korunovou cenou ropy dosáhl od září 2007 do září 2008 v průměru 32 procentních bodů
(meziroční změny v %, v procentních bodech, zdroj: Datastream, propočet ČNB)