Srovnání odlivu dividend v zemích Evropské unie
S růstem mezinárodního obchodu se od 80. let minulého století postupně zvyšovaly také přímé zahraniční investice (PZI). Odliv důchodů z PZI se přitom stal časem podstatnou složkou bilance prvotních důchodů v zemích EU. Cílem boxu je provést srovnání velikosti tohoto odlivu s důrazem na odliv dividend napříč zeměmi EU1 v posledních letech.
Na základě údajů z období 2012–20142 se v tradičních členských zemích EU důchody z PZI podílely na celkových důchodech z investic vyplacených nerezidentům většinou méně než z poloviny (Graf 1). Nejvýznamnější složku důchodů z investic u nich představovaly důchody z portfoliových investic odrážející rozvinutost jejich finančního sektoru a vyšší úroveň soukromého i vládního zadlužení.3 Naproti tomu v případě členských zemí, které doEU vstoupily od roku 2004, je patrný vysoký podíl důchodů z PZI na celkových investičních důchodech.4 Ten odráží vyšší zásobu PZI v těchto zemích i jejich vyšší výnosnost, které souvisejí s pokračujícím procesem ekonomické konvergence, včetně významné podpory ve formě investičních pobídek.
Graf 1 (BOX) Podíl důchodů z PZI na důchodech z investic
V zemích Visegradské skupiny je podíl důchodů z PZI na důchodech z investic znatelně vyšší než v tradičních zemích EU
(v %, průměr za roky 2012–2014, výdajová strana bilance)
Struktura důchodů z PZI je přitom především výsledkem investičních strategií a odrazem rozdílné fáze životního cyklu investic v jednotlivých zemích. Výsledky studií ukazují, že roční výnosnost nové PZI nejprve roste, poté přibližně v sedmém roce dosahuje svého maxima a následně pozvolna klesá až do šestnáctého roku původní investice, kdy je také celý investiční cyklus završen. Celkové důchody z PZI se dělí na dividendy vyplacené zahraničním investorům, zisky reinvestované v hostitelské ekonomice a úroky. V zásadě existuje shoda, že v prvních fázích životního cyklu dominují reinvestované zisky a teprve postupně nabývají na významu dividendy. Mezi tradičními a novějšími členskými zeměmi EU není přitom patrný zásadní rozdíl v poměru dividend a reinvestovaných zisků. Z údajů za roky 2012–2014 vyplývá, že podíl dividend na celkových důchodech z PZI je napříč sledovanými zeměmi poměrně různorodý (Graf 2).
Graf 2 (BOX) Podíl dividend na důchodech z PZI
Výše podílu dividend na důchodech z PZI se mezi jednotlivými zeměmi EU značně liší
(v %, průměr za roky 2012–2014, výdajová strana bilance)
Pozn.: Propočet za Rakousko zahrnuje pouze roky 2012 a 2014.
Z důvodu nižšího podílu PZI na HDP v případě největších tradičních členských zemí EU dosahuje i podíl vyplacených dividend na jejich HDP stabilně velmi nízkých hodnot, přičemž většinou nedosahuje ani 1 % (Graf 3). Nejvyššího podílu naopak dosahují daňové ráje a země se stabilním právním rámcem jako Lucembursko (s průměrným podílem vyplacených dividend na HDP ve sledovaném období 128 %) nebo Nizozemsko (17 %). V případě členských zemí EU přistoupivších od roku 2004 se podíl vyplacených dividend na HDP v letech 2012–2014 většinou nacházel v rozmezí 1,1 až 4,2 %. Podíl dividend v ČR nicméně ležel nad horní hranicí tohoto intervalu (na 5,2 %). Výjimkou byl v minulosti Kypr, jehož podíl vyplacených dividend na HDP dosahoval dvojciferných hodnot, do roku 2014 se však významně snížil. V současnosti je tak v tomto ohledu rekordmanem Malta (s podílem nad 100 %).5
Graf 3 (BOX) Podíl odlivu dividend z PZI na HDP
Nejnižšího podílu dividend z PZI na HDP dosahují největší tradiční země EU, v ČR je naopak tento podíl relativně vysoký
(v %, průměr za roky 2012–2014)
Jak je patrné ze srovnání s ostatními zeměmi EU, odliv dividend z PZI nerezidentům představuje v ČR – při absenci výrazných daňových úlev – velmi významnou položku, a to nejen z hlediska bilance prvotních důchodů, ale celého běžného účtu platební bilance. Vysoký podíl vyplacených dividend na českém HDP vyplývá mimo jiné z velkého objemu i ze struktury PZI, charakteristické vysokým podílem zahraničních investic do nadprůměrně ziskových odvětví. Přirozeným protipólem tohoto odlivu dividend je přebytek zboží a služeb, přičemž vývoz je z velké části generován podniky pod zahraniční kontrolou.
1 Dividendy z PZI jsou vykazovány v rámci běžného účtu platební bilance v bilanci prvotních důchodů na výdajové straně ve složce důchodů z přímých investic. Uváděné propočty vycházejí ze statistických údajů MMF.
2 Rok 2014 je posledním rokem, za který existují finální údaje.
3 Výjimkou je v tomto směru Belgie. Za zmínku stojí také nizozemský 72% podíl důchodů z PZI, který odráží pozici této země jako základny pro investice do jiných zemí.
4 Podíl pod 40 % byl v posledním období zaznamenán pouze u Slovinska a Chorvatska.
5 Podíl vyplacených dividend na HDP je v uvedených případech významně ovlivněn výší zdanění. Pokud jde o zdanění samotných dividend, jejich základní sazba na Maltě a na Kypru činí jen 5 %, zatímco ve státech EU je zpravidla na úrovni 15 %. Nejnižšího efektivního zdanění příjmů firem je přitom rovněž dosahováno v zemích jako Malta (5 %) nebo Kypr (10 %).