Vliv dosud rychle rostoucích světových cen energetických zdrojů

Výrazné oživení růstu cen energetických zdrojů na světových trzích, patrné od září 2007, zřetelně ovlivnilo vývoj inflace v ČR. V tomto boxu jsme se zaměřili na vymezení dopadu tohoto nákladového šoku do spotřebitelských cen v ČR, zejména z pohledu jeho rozsahu a rychlosti promítání do konečných cen na spotřebním trhu.

Vycházeli jsme z klasifikace cen energií ve spotřebním koši. Do skupiny energií jsou ve spotřebním koši zahrnovány ceny elektrické energie, plynu, tepla, tekutých a tuhých paliv a pohonných hmot. Jejich váha v tomto koši činí cca 13 %. Celkový dopad cen energií do inflace je pak také ovlivňován dosaženou dynamikou růstu jejich jednotlivých složek, která se často výrazně odlišuje od ostatních
položek spotřebního koše. Jak vyplývá z Grafu 1 (Box), v období nejvyššího růstu světových cen energetických zdrojů na počátku roku 2008 příspěvek cen těchto složek energií k dosaženému meziročnímu růstu spotřebitelských cen přesáhl jeden procentní bod. Ceny energií ale nejsou obsaženy jen v uvedených položkách spotřebitelských cen, zprostředkovaně ovlivňují vývoj inflace i v dalších skupinách zboží a služeb. V těchto případech je však kvantifikace dopadu
rostoucích cen energií do spotřebitelských cen obtížnější.

Ceny energií pro domácnosti jsou převážně regulovány, podíl energií se zcela volnou tvorbou cen je nižší. V této souvislosti je však nutné zmínit, že ceny elektrické energie, dodávek tepla a plynu jsou v současnosti regulovány již jen částečně:

samotná cena energií je určována tržními podmínkami a pouze složka služeb, související s jejich dodávkou (rozvodem) spotřebitelům, nadále podléhá regulaci.

Z uvedených položek energií se změny ve vývoji světových cen energetických surovin nejrychleji promítají do spotřebitelských cen pohonných hmot. Pohyby cen ropy korigované kurzem CZK/USD se projevují ve spotřebitelských cenách pohonných hmot se zpožděním do dvou měsíců. Spotřebitelské ceny pohonných hmot ale nereagují na pohyb cen ropy v plné míře, neboť část jejich ceny je určována pevnou sazbou spotřební daně na jeden litr a pouze zbývající část ceny je ovlivňována změnami korunových cen ropy. Pro jednotlivé typy pohonných hmot jsou stanoveny odlišné sazby spotřební daně (u současných cen benzinů činí zhruba 39 % jejich ceny, u nafty je to cca 33 %), což implikuje rozdílné dopady do jejich spotřebitelských cen.

Ceny zemního plynu na světových trzích následují změny cen ropy zhruba se zpožděním dvou až tří čtvrtletí. Důvodem této poměrně těsné vazby je nejen vzájemná zastupitelnost ropy a plynu jako energetického zdroje, ale také skutečnost, že kontrakty na zemní plyn se odvozují od minulých cen
ropy. Ceny zemního plynu pro domácnosti pak se zpožděním cca do jednoho čtvrtletí reagují na změnu světových cen zemního plynu. Ke změnám regulovaných cen zemního plynu navíc dochází vždy na počátku čtvrtletí, což v případě větších výkyvů světových cen plynu může prodlužovat přenos
vývoje zahraničních cen do domácích cen. Závislost cen elektrické energie na vývoji cen ropy je oproti zemnímu plynu méně zřetelná, neboť je možné ji na evropském trhu vyrábět ve větší míře pomocí jiných zdrojů (jaderné elektrárny aj.). Skladba energetických zdrojů je v jednotlivých evropských
zemích odlišná, což se promítá do vynaložených nákladů na výrobu elektřiny. Spotřebitelské ceny elektřiny, jejichž „tržní“ složka je odvozována od vývoje cen elektřiny na evropském trhu, tak není primárně určována vývojem cen ropy a ropných produktů na světových trzích. Pozorována je ale korelace mezi spotřebitelskými cenami uhlí a elektřiny pro domácí trh, a to ze dvou důvodů: uhlí je významným energetickým zdrojem při výrobě elektřiny a současně je substitučním zdrojem tepla pro domácnosti. Z uvedených důvodů jsou regulované ceny elektrické energie měněny v delším časovém intervalu (obvykle ročně) než u zemního plynu, což je patrné z Grafu 1 (Box).

V ostatních skupinách spotřebního koše byl pozorován zřetelnější vliv rychle rostoucích cen energií u ostatních neobchodovatelných statků (převážně služby), kde jsou možnosti kompenzace rostoucích nákladů zvyšováním produktivity omezené. Přesto je promítání změn cen energií do tohoto segmentu spotřebitelských cen mnohem pozvolnější než u uvedených složek energií, neboť poskytovatelé služeb čelí větší konkurenci na trhu než podniky v odvětví výroby energií a kromě toho váha energií v cenách služeb je nižší.

Pro vyčíslení dopadu vlivu cen energií na spotřebitelskou inflaci je provedena simulace pomocí modelového aparátu ČNB. V simulaci je předpokládáno zvýšení cen ropy o 25 USD/barel po dobu příštích dvou let oproti stávajícímu výhledu použitém v prognóze ČNB (viz Tab.III.1). Dopad uvedeného zvýšení dolarových cen ropy na odpovídající zahraniční veličiny používané v modelovém aparátu ČNB (ve směru vyšší inflace a úrokových sazeb při téměř nezměněné poptávce) byl zpracován simulací modelu NIGEM. Vyšší ceny ropy mají vliv na růst domácích regulovaných cen i prostřednictvím vyšších cen zemního plynu. Dopad do meziročního růstu spotřebitelských cen je nejvyšší v průběhu prvního roku šoku a dosahuje 0,4 procentního bodu. Projevuje se jak v regulovaných, tak tržních cenách, přičemž kanál přenosu přes regulované ceny je výrazně silnější. Scénář poklesu cen ropy by vedl ke stejným závěrům, jen s opačným znaménkem.

Tab.1 (Box) Váhy energií ve spotřebním koši

Ceny energií převážně podléhají regulaci
(v ‰)