Vliv měnového kurzu na inflaci

Měnový kurz je jednou ze základních makroekonomických veličin, které výrazně ovlivňují vývoj spotřebitelských cen. V malé a relativně otevřené ekonomice jakou je Česká republika lze v zásadě sledovat dva kanály, jimiž kurz ovlivňuje inflaci.

Graf 1
Šok do měnového kurzu - počáteční zhodnocení kurzu (nominálně o 1 korunu za EUR), vliv na dovozní ceny
(změna oproti zákl. scénáři dubnové prognózy, v procentních bodech)

Prvním z nich je tzv. přímý kanál, kdy měnový kurz ovlivňuje s relativně malým zpožděním ceny dováženého zboží, a to jak přímo zboží určeného na spotřebitelský trh, tak i surovin a polotovarů určených pro produkci spotřebního zboží domácího původu. Přitom kurz neovlivňuje jenom ceny dováženého zboží, ale nepřímo přes tzv. dovozní arbitráž i ceny tuzemského zboží, které je pod konkurenčním tlakem cen dováženého zboží.

Druhým kanálem je nepřímý kanál, kdy změna měnového kurzu za jinak neměnných podmínek ovlivňuje změnu reálného kurzu, který následně ovlivní ekonomiku přes agregátní poptávku a změněnou mezeru výstupu (viz Box ve Zprávě o inflaci z října 2003). Ve srovnání s přímým kurzovým kanálem je však promítání změny reálného kurzu přes dopady do ekonomické aktivity a následně do inflace poměrně pomalé.

V podmínkách měnověpolitického režimu cílování inflace a volně plovoucího kurzu ČNB kurz přímo neřídí. Protože však změny kurzu ovlivňují i vývoj inflace, ČNB kurzový vývoj podrobně analyzuje a každá makroekonomická prognóza ČNB obsahuje i vnitřně konzistentní výhled kurzu. Na jedné straně prognóza kurzu ovlivňuje budoucí inflaci a tedy i měnovou politiku usilující o udržení inflace v blízkosti inflačního cíle, na druhé straně je kurz zpětně ovlivňován měnovou politikou (přes rozdíl v domácích a zahraničních úrokových sazbách).

Prognostický aparát ČNB umožňuje analyzovat dopady odchylek kurzu od základního výhledu obsaženého v prognóze. To lze ilustrovat na příkladu, kdy by kurz posílil v prvním čtvrtletí prognózy oproti výchozímu předpokladu v základnímu scénáři o l korunu za euro (což při aktuálním měnovém kurzu znamená přibližně 3% změnu), přičemž kurz eura k USD by zůstal nezměněn (takže by došlo i k souběžnému posílení koruny k USD). Tato simulace, která však nepředstavuje plnohodnotnou prognózu, je znázorněna v Grafech 1 a 2. Inflace by se začala odchylovat od základního scénáře směrem dolů a měnová politika by za jinak neměnných okolností musela na tuto situaci reagovat sazbami nižšími než v základním scénáři.

Graf 2
Šok do měnového kurzu - vliv na mezeru výstupu, nominální úrokové sazby, inflaci
(změna oproti zákl. scénáři dubnové prognózy, v procentních bodech)

Celkově by se v  tomto ilustrativním příkladu výhled inflace oproti základnímu scénáři snížila v horizontu 1 roku o cca 0,8 %. Měnová politika by na změnu směrem k nižší trajektorii meziroční inflace modelově reagovala snížením úrokových sazeb o cca 1 %. Nižší nominální úrokové sazby by současně působily na oslabení měnového kurzu a uvolňovaly měnové podmínky zpřísněné původním kurzovým šokem. Kurz by se v horizontu cca 1,5 roku postupně vrátil k výhledu obsaženému v základním scénáři prognózy. Úrokové sazby a inflace by jej následovaly se zpožděním v horizontu dvou až tří let.