Vliv zpomalení ekonomického růstu Číny na světovou ekonomiku a ceny komodit
Údaje o zpomalení dynamiky čínské ekonomiky vyvolávají obavy z jeho možné hloubky a návazně globálních dopadů. Cílem boxu je naznačit možný vliv zpomalení růstu čínské ekonomiky na vývoj světové ekonomiky. Pomocí modelu GVAR1 byl simulován trvalý negativní šok do čínského HDP v rozsahu 1 %. Výsledky ukazují, že většina rozvinutých zemí reaguje na daný šok velmi podobně, a to v rozmezí 0,1 až 0,2 % (Graf 1). Například odhadovaná dlouhodobá elasticita ekonomické aktivity eurozóny na šok do čínského HDP činí 0,2.2
Graf 1 (BOX) Dopad 1% záporného šoku do čínského HDP na rozvinuté ekonomiky
V rámci rozvinutých ekonomik se zpomalení Číny v dlouhém období projevuje obdobně s elasticitou v rozmezí 0,1 až 0,2 %
(v %)
Poznámka: Na vodorovné ose jsou uvedena čtvrtletí.
Dopady shodného šoku ve výši 1 % do produktu ostatních regionů ve světě pak ukazuje Graf 2. Nejvýraznější reakce je přirozeně patrná u obchodních partnerů Číny z Jihovýchodní Asie (v delším horizontu -0,4 %), zejména pak v případě Jižní Koreje či Indonésie. Nejnižší reakci lze naopak vedle již zmíněných velkých rozvinutých ekonomik pozorovat u evropských zemí mimo eurozónu (Švédsko, Švýcarsko atd.).
Graf 2 (BOX) Dopad 1% záporného šoku do čínského HDP na jednotlivé regiony světa
Nejvíce jsou šokem do vývoje v Číně přirozeně zasaženy ostatní země v Jihovýchodní Asii. Dopad na středoevropský region je o něco silnější než na velké rozvinuté ekonomiky
Poznámka: Na vodorovné ose jsou uvedena čtvrtletí. Regiony jsou vážené agregáty, kde váhami je podíl dle HDP v PPP. Velké rozvinuté ekonomiky = eurozóna, USA, Japonsko a Velká Británie; Ostatní JV Asie = Indonésie, Jižní Korea, atd.; CEE = Polsko, Maďarsko, ČR, SR; Latinská Amerika = Brazílie, Argentina, atd.; Ostatní Evropa = Švédsko, Švýcarsko atd.; Ostatní země = Rusko, JAR, Indie, atd.
Výsledky pro středoevropský region (CEE) ukazují o něco silnější odezvu na šok do produktu Číny (-0,27 % při šoku ve výši 1 %) oproti výsledkům pro eurozónu, zejména kvůli větší otevřenosti CEE zemí. V průměru je reakce srovnatelná s odezvou skupiny Ostatní země (v jejichž rámci je šokem nejvíce zasažena Indie). Ekonomiky zemí Latinské Ameriky jsou daným šokem v krátkém období postiženy více než středoevropské země, avšak permanentní dopad je následně obdobný.
Oslabení dynamiky čínské ekonomiky by se mělo projevit také v poklesu cen komodit (viz Graf 3). Podle modelových odhadů simulovaný šok vyvolává snížení ceny ropy o téměř 3 %, zatímco permanentní pokles cen kovů dosahuje necelé 1 %.
Graf 3 (BOX) Dopad 1% záporného šoku do čínského HDP na ceny komodit
Simulovaný šok vyvolává snížení ceny ropy o téměř 3 %, zatímco permanentní pokles cen kovů dosahuje necelé 1 %
(v %)
Poznámka: Na vodorovné ose jsou uvedena čtvrtletí. Cena kovů je aproximována indexem kovů MMF.
V souhrnu provedené simulace naznačují, že očekávané zpomalení dynamiky čínské ekonomiky bude mít nepříznivý dopad na růst globální ekonomiky, jehož rozsah bude záviset na intenzitě zpomalení čínské ekonomiky a na konkrétních obchodních vztazích jednotlivých ekonomik. Dopad na rozvinuté země bude pravděpodobně menší než na rozvíjející se země. Tento dopad je přitom tlumen poklesem světových cen komodit, který pro jejich dovozce představuje příznivý nabídkový šok.
1 Model GVAR je používán jako alternativa ke globálnímu makroekonomickému modelu NiGEM. Model pracuje se čtvrtletními údaji pro 30 významných ekonomik světa za období 1995 až 2014. Pro každou zemi zahrnuje data o vývoji inflace, nominálních krátkodobých i dlouhodobých úrokových sazeb, reálném HDP, akciovém indexu, úvěrech a měnovém kurzu k americkému dolaru. Model zahrnuje i ceny ropy a kovů. Více o modelu GVAR lze nalézt např. v publikaci Globální ekonomický výhled 1/2015.
2 To znamená, že například výrazné snížení tempa růstu čínské ekonomiky o 4 procentní body (ze 7 na 3 %) by tedy způsobilo zpomalení eurozóny o 0,8 procentního bodu (ze 2 na 1,2 %).