Vývoj cen ropy a jejich vliv na cenové změny

Vývoj cen ropy je v malé ekonomice, výrazně závislé na jejím dovozu, významným faktorem cenového vývoje. Způsob, jakým se vývoj cen ropy promítá do domácí inflace, je dvojí. Přímo se promítá, s krátkým časovým zpožděním, do cen pohonných hmot, kde představuje dominantní nákladový faktor. Tento cenový dopad je poměrně výrazný. Při podílu položek pohonných hmot na spotřebitelském koši celkové inflace (cca 4 %), resp. čisté inflace (cca 5 %), se výraznější změna cen ropy, následovaná změnou cen pohonných hmot, již zřetelně odráží ve vývoji cenových indexů (například 10% růst cen pohonných hmot znamená růst cenového indexu čisté inflace o 0,5 procentního bodu).

Graf 1. Podíl změn cen pohonných hmot na vývoji čisté inflace
 

Značně pomaleji, s delším časovým zpožděním, se vývoj cen ropy odráží v cenových změnách dalších produktů, kde nepředstavuje klíčovou surovinu, nebo kde prochází více stupni zpracování. V tomto případě je také dopad změn cen ropy do cen návazných produktů obtížně sledovatelný, neboť je významným způsobem modifikován řadou dalších faktorů: obdobím ekonomického cyklu, úrovní konkurence na trhu jednotlivých produktů, ekonomickým prostorem firem pro absorpci nákladů apod. Kvantifikace těchto zprostředkovaných dopadů při predikcích budoucího vývoje inflace je velmi obtížná.

Graf 2. Ceny v průmyslu zpracování ropy a ceny v ostatním průmyslu
(meziroční změny v %)
 

Neméně významnou komplikací při predikcích dopadu změn cen ropy do inflace je jejich značná volatilita. Z historického pohledu není značně volatilní vývoj cen ropy na světových trzích v posledních dvou letech nikterak výjimečný, což potvrzují dlouhodobé časové řady cen ropy. Jejich volatilita je důsledkem řady ekonomických i mimoekonomických faktorů. Z ekonomických faktorů lze považovat za nejvýznamnější vývoj světové konjunktury, roční období, otevření nových nalezišť a v neposlední řadě i spekulace na vývoj cen. K mimoekonomickým faktorům patří především dohody o těžebních kvótách zemí OPEC a válečné konflikty. Tyto faktory ovlivňují i vývoj cen ropy uralské, která se v rozhodující míře podílí na dodávkách ropy do české ekonomiky a jejíž trend se v zásadě neodchyluje od vývoje cen ropy zemí OPEC (např. cen ropy typu Brent).

Graf 3. Vývoj cen ropy uralské v období 1993 - červen 2000

  

Přesnost prováděných predikcí dopadu cen ropy do inflace je navíc ovlivněna vývojem kurzu Kč/USD. Úroveň kurzu může prohloubit dopad změn světových cen ropy do domácí nákladové a cenové hladiny nebo je naopak kompenzovat. Například zvýšení aktuální ceny ropy uralské z 28,08 USD/barel na 33,6 USD/barel a její udržení v období šesti následujících měsíců by znamenalo - při souběžné depreciaci kurzu Kč/USD např. o 10 % (tj. o 3 - 4 Kč/USD) - změnu v meziroční čisté inflaci v prosinci 2000 o 0,5 procentního bodu.
Ceny pohonných hmot jsou významně ovlivňovány nepřímými daněmi. Spotřební daň na pohonné hmoty (daň z uhlovodíkových paliv a maziv) je konstantní na objemovou jednotku paliv, což snižuje volatilitu ceny vzhledem ke změně nákladů. K 30.6. 2000 činila spotřební daň u všech druhů benzinu 10,84 Kč.

Graf 4. Struktura ceny 1 litru benzínu Special v červnu 2000 (30,08 Kč)

 

Cena, za kterou prodává Česká rafinérská, a.s. pohonné hmoty konečným prodejcům je však kromě úrovně vlastních nákladů výrazně ovlivňována dovozovou arbitráží (podíl České rafinérské, a.s. na objemu prodaných pohonných hmot lze v současně odhadovat kolem 54 %, významný podíl na domácím trhu pohonných hmot mají i zahraniční rafinérie).