Vývoj na trhu práce během ekonomické recese a následného oživení

Zpomalení ekonomické aktivity během roku 2008 a následná recese v roce následujícím se projevily i ve vývoji na trhu práce. Jeho reakci lze charakterizovat dvěma hlavními znaky. Jednak je to nerovnoměrná reakce na propad ekonomické aktivity (ve smyslu rychlosti a velikosti) v jednotlivých odvětvích národního hospodářství, jednak výrazný nárůst zaměstnanosti v jiném než zaměstnaneckém poměru.

Graf 1 (Box) Zaměstnanost a HDP
Nejvíce cyklicky na pokles produktu reagoval průmysl snížením počtu zaměstnanců
(meziroční změny v %, sezonně očištěné údaje, přepočtené počty zaměstnanců, zdroj: ČSÚ, propočet ČNB)

 

Vývoj ekonomické aktivity v průběhu let 2008–2011 byl doprovázen rozdílnou odezvou ze strany jednotlivých sektorů národního hospodářství (Graf 1). V průmyslu se již zpomalení hospodářského růstu ve druhé polovině roku 2008 projevilo současným meziročním poklesem přepočteného počtu zaměstnanců. V následujícím roce 2009 poklesl počet zaměstnanců společně s ekonomickou aktivitou, avšak ve výrazně větším rozsahu. Následně ve fázi oživení ekonomického růstu se začal obracet i vývoj počtu zaměstnanců, ale s větším zpožděním než ve fázi poklesu. Také v odvětví tržních služeb byl patrný cyklický vývoj počtu přepočtených zaměstnanců, vykazující ovšem oproti průmyslu ve fázi poklesu i oživení ekonomiky menší intenzitu a větší zpoždění. Zatímco přepočtený počet zaměstnanců v uvedených odvětvích kopíroval vývoj ekonomické aktivity, v zemědělství, stavebnictví či netržních službách nevykazoval zřetelný cyklický vývoj. To bylo mimo jiné dáno charakterem těchto odvětví a délkou uzavřených kontraktů. I přes nárůst podílu částečných úvazků na celkové zaměstnanosti je jejich podíl stále malý (5,7 %).

Jedním z fenoménů, který se projevil během sledovaného období, byla také změna struktury zaměstnanosti. V období hospodářského poklesu i oživení ekonomiky docházelo k nárůstu počtu pracovněprávních vztahů v jiném než zaměstnaneckém poměru. Jejich podíl na celkové zaměstnanosti tak vzrostl z 16,1 % v prvním čtvrtletí roku 2008 až na 18,0 % o tři roky později. Z pohledu jednotlivých sektorů je tradičně největší podíl podnikatelů na zaměstnanosti ve stavebnictví, kde se v roce 2011 dostal tento ukazatel až k hodnotě 40,8 %. Naopak v průmyslu je podíl podnikatelů i přes nárůst během posledních čtyř čtvrtletí nejnižší (7,7 %).

Graf 2 (Box) Podnikatelé
Nejvíce se zvýšil počet podnikatelů v netržních službách, dále pak v tržních službách a průmyslu
(meziroční změny v tis., zdroj: ČSÚ, Eurostat, propočet ČNB)

Od prvního čtvrtletí 2008 do prvního čtvrtletí 2011 se zvýšil počet podnikatelů o 78,4 tis. osob. Nejvíce podnikatelů přibylo v netržních službách následovaných službami tržními a průmyslem (Graf 2). Viděno meziroční optikou došlo k výraznějšímu nárůstu počtu podnikatelů v jednotlivých sektorech ekonomiky ve dvou etapách – nejprve při poklesu ekonomické aktivity v roce 2009, a poté ve větší míře během ekonomického oživení v následujícím roce. V první fázi bylo jejich zvyšování standardním cyklickým jevem, neboť zaměstnanci po ztrátě zaměstnání často hledají hlavní uplatnění v samostatné podnikatelské činnosti. V současné fázi ekonomického oživení je nárůst počtu podnikatelů patrně dán trvajícími úspornými motivy na straně zaměstnavatelů a vyšší mírou flexibility jiných pracovněprávních vztahů než v zaměstnaneckém poměru.

O vyšší míře flexibility zpracovatelského průmyslu oproti ostatním odvětvím svědčí i mikroanalýza podnikových dat z dotazníkového šetření ČNB . Tab. 1 ilustruje využití zmrazení a snížení nominálních mezd v reakci na nedávnou krizi ve srovnání s obdobím 2002–2006. Zmrazením růstu mezd na nedávnou krizi reagovaly v roce 2009 dvě třetiny podniků, přičemž významně více ve zpracovatelském průmyslu oproti ostatním odvětvím a tato reakce byla častější u velkých podniků. Přitom v období 2002–2006 použila zmrazení mezd jen zhruba jedna čtvrtina ze souboru analyzovaných podniků, přičemž mezi odvětvími a velikostí podniků nebyly statisticky významné rozdíly. Reakce prostřednictvím snížení nominálních mezd byla méně rozšířená, ale podobně jako u zmrazení mezd více častá ve srovnání s obdobím 2002–2006.

Zastavení mzdového růstu a nárůst četnosti snižování mezd lze v období ekonomické recese považovat za známky pružnosti, přestože přizpůsobení na trhu práce se z velké míry děje prostřednictvím poklesu zaměstnanosti.

Tab. 1 (Box) Reakce podniků na pokles produkce ve mzdách
Nejvíce na prudký pokles produkce reagovaly mzdy ve zpracovatelském průmyslu
(podíl v %, zdroj: Dotazníkové šetření ČNB)

Poznámka: 
a) stavebnictví, obchod, ubytování a stravování, doprava a spoje, činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti
Malé podniky (20-49 zaměstnanců), střední podniky (50-199 zaměstnanců), velké podniky (200 a více zaměstnanců).
Rozdíly oproti období 2002-2006 statisticky významné: ** na hladině 5%.

Dotazníkové šetření podniků, které proběhlo v červnu 2009, poskytuje evidenci o hlavních kanálech dopadu krize na české podniky a o pružnosti mezd v situaci ekonomické krize. V jeho rámci byly osloveny stejné podniky, které se zúčastnily šetření roku 2007 popsaného v práci Babecký a kol., CNB WP 12/2008.