Vývoj úvěrů poskytovaných domácnostem
Úvěrování domácností 9) je v posledních několika letech charakterizováno značnou dynamikou růstu. Zatímco meziroční přírůstek úvěrů poskytovaných domácnostem činil v roce 2001 13,7 %, v roce 2002 dosahoval již 28,3 % a v květnu 2003 28,8 %.
Z hlediska mezinárodního srovnání 10) se podíl celkových úvěrů domácnostem na jejich spotřebě v ČR (12 %) přibližuje úrovni některých méně vyspělých zemí EU (Řecko 26 %), nadále však zůstává vzdálen průměru EU (80 %) 11) . Obdobný vývoj lze pozorovat rovněž u podílu spotřebitelských úvěrů na spotřebě domácností (3 % v případě ČR a 9 % a 13 % v případě Řecka, resp. průměru za EU). U podílu spotřebitelských úvěrů na celkových úvěrech se spolu s Řeckem (cca 9 % 12) a 10 %) pohybujeme mírně nad úrovní EU (8 %). Pokud se jedná o podíl úvěrů na bydlení na celkových úvěrech, tak se ČR postupně přibližuje úrovni Řecka (14 % 13) , resp. 20 %) a opět lze pozorovat postupné přibližování se průměru EU (32 %).
Dynamika úvěrování sektoru domácností odráží několik skutečností. V prvé řadě se jedná o relativně nízkou výchozí základnu, tj. nízkou úroveň zadlužení u bank v minulosti. Vzhledem k relativně nízké rizikovosti tohoto sektoru se domácnosti staly po dovršení konsolidace bankovního systému v ČR předmětem zájmu obchodních bank, které se zaměřily na tento sektor, inovovaly a zavedly řadu nových úvěrových produktů, což přispělo ke značnému rozšíření nabídky úvěrů. Souběžně s rozšiřující se nabídkou úvěrových produktů obchodních bank se zvyšovala poptávka domácností po úvěrech. Rostoucí poptávka vedle reakce na zvýšenou nabídku bank však odrážela i další faktory jako růst reálných příjmů domácností, pokles cenové hladiny a pokles úrokových sazeb.
Dynamika úvěrování domácností vyvolává otázky ohledně případných rizik pro finanční stabilitu bankovního sektoru. Obecně jsou domácnosti považovány za méně rizikového dlužníka. Zatímco podíl klasifikovaných úvěrů na celkových úvěrech bankovního sektoru činil v dubnu 2003 14,7 %, podíl klasifikovaných úvěrů domácnostem na celkových úvěrech tomuto sektoru je pouze 5,8 %. I přes stávající nízkou rizikovost však může zvýšený růst úvěrů poskytovaných domácnostem generovat rizika pro bankovní sektor spojená se zhoršováním kvality úvěrového portfolia a následným dopadem do zisku bankovního sektoru. Jedná se především o možnost zpomalení ekonomického růstu, vyšší úroveň úrokového zatížení a vývoj cen nemovitostí. Rizikové faktory mohou být omezovány skutečnostmi, jako je kvalitní ohodnocení budoucí finanční situace domácností a zástav (hypotéky, stavební spoření), zahájení provozu komerčního registru úvěrů fyzických osob v roce 2002 a uplatňování standardních mechanismů bank při komplexním posuzování úvěruschopnosti klientů, které jsou z hlediska kvality srovnatelné se zahraničím.
9) Předmětem hodnocení je vývoj úvěrů poskytovaných obchodními bankami domácnostem
10) Pro porovnání vývoje úvěrové emise obchodních bank sektoru domácností v ČR se zahraničím byl zvolen průměr EU a Řecko, tj. ekonomický region, do kterého se integrujeme, a země blízká ČR z hlediska ekonomické úrovně.
11) Údaje týkající se mezinárodního porovnání jsou čerpány z měsíčních bulletinů ECB a měsíčních statistických bulletinů Řecké centrální banky (pokud není uvedeno jinak, údaje se vztahují k roku 2001)