ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | LÉTO 2021 (box 1)
(autoři: Soňa Benecká, Jan Brůha, Jan Šolc)
Výrazné oživení dynamiky cen průmyslových výrobců, které od počátku roku pozorujeme jak v domácí, tak v zahraniční ekonomice, je výsledkem působení tří faktorů. Tím prvním je silná poptávka po průmyslové (mezi)produkci a oživení tohoto sektoru v průběhu druhé poloviny loňského roku, což bylo dáno přesměrováním části poptávky od služeb ke zboží vlivem pandemie. S ní souvisí i druhý faktor ženoucí ceny vzhůru – přetrvávající problémy v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. Poslední díl do skládanky cenových tlaků pramení z výrazného nárůstu cen komodit[1], který částečně reflektuje i oživující poptávku. Některé z těchto cenových tlaků jsou svou povahou spíše dočasné a při odeznění aktuálních nedostatků a problémů ve výrobních řetězcích lze očekávat jejich korekci. Část z nedávného nárůstu inflačních tlaků má však fundamentální základ a bude na ceny působit po delší dobu.
Tento box přináší analýzu vývoje cen v odvětvích zpracovatelského průmyslu v zahraničí i tuzemsku a hodnotí, do jaké míry je tažen nefundamentálními (tedy dočasnými), resp. naopak fundamentálními faktory.
Posouzení poměru dočasných a fundamentálních cenových tlaků je důležité pro adekvátní nastavení měnové politiky. Pokud by byl cenový růst tažen převážně dočasnými vlivy, současné inflační tlaky by byly pouze přechodnou, krátkodobou epizodou, na kterou by měnová politika nemusela výrazně reagovat. V případě významných fundamentálních inflačních tlaků je naopak včasná reakce měnové politiky žádoucí.
Dočasné cenové tlaky v produkčních cenách odrážejí potíže v dodavatelských řetězcích a nedostatek materiálů a komponent. Ten podle šetření Evropské komise dosahuje rekordních hodnot a v posledních měsících se přelévá i do očekávání podniků ohledně vývoje prodejních cen jejich produkce. Na problémy s dodávkami upozorňuje celá řada odvětví, především pak chemický a petrochemický průmysl. Firmy jsou postiženy také výpadky v dodávkách plastů, počítačových čipů či dřeva. Obecně platí, že sektory, ve kterých jsou hlášeny největší potíže s dodávkami, mají také nejvyšší podíl firem s očekávaným růstem cen (Graf 1). U nejvíce postižených odvětví (dřevo, papír či kovy) je to více než polovina firem. V odvětví motorových vozidel jde však pouze o 20 % podniků, a to navzdory značným problémům s dodávkami vstupů. Zdá se tak, že cenový efekt přetížených dodavatelských řetězců závisí rovněž na pozici odvětví v rámci produkční vertikály. Dle analýz ČNB cenový tlak relativně rychle vyprchá, jakmile obtíže s dodávkami vybavení odezní.[2] Očekávání podniků ohledně růstu jejich vlastních prodejních cen se propisuje do skutečného vývoje cen průmyslových výrobců (PPI) po delší dobu (Graf 2). V rámci jednotlivých odvětví je však vývoj opět značně různorodý. Prosakování cenových očekávání do samotných cen v průmyslu je silnější a rychlejší u sektorů s dominantním vlivem komodit, zatímco v případě motorových vozidel je oproti ostatním odvětvím o čtvrt roku posunuto (zpožděno). Maximální efekt v eurozóně i v ČR se v průměru dostaví zhruba v horizontu půl roku a následně pozvolna ustupuje.
Graf 1 – Očekávání podniků ohledně prodejních cen jsou nejvyšší v odvětvích, která čelí problémům s dostupností vstupů
v %, šetření Evropské komise v eurozóně, údaje za druhé čtvrtletí 2021
Graf 2 – Očekávání podniků ohledně růstu jejich prodejních cen se do skutečných cen průmyslových výrobců promítá nejsilněji v horizontu šesti měsíců
osa x: zpoždění v měsících, osa y: korelační koeficient mezi změnou očekávaného růstu prodejních cen za tři měsíce a meziročním růstem cen průmyslových výrobců
Pro rozklad dynamiky cen výrobců v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu na dlouhodobé a dočasné faktory konstruujeme statistický filtr. Ten vedle dat o vývoji produkčních cen využívá i údaje o průmyslové produkci a o cenách vybraných komodit. Tento filtr dále umožňuje identifikovat výrazně kladné šoky s nízkou perzistencí, jež interpretujeme jako dočasný, rychle odeznívající nefundamentální faktor. Jako dočasný vyhodnocujeme také filtrem identifikovaný vliv komodit. Po očištění o rezidua a vliv komodit získáme syntetickou řadu cen výrobců, která zahrnuje trendovou a cyklickou složku. Ty mají na rozdíl od předchozích krátkodobých faktorů dlouhodobější charakter a není u nich riziko náhlé korekce. Vzhledem k výše zmíněné různorodosti jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu používáme filtr na každé odvětví zvlášť a vliv na celkový vývoj PPI ve zpracovatelském průmyslu pak agregujeme z jednotlivých složek.
Po očištění o vliv faktorů, které by mohly rychle odeznít, je syntetická úroveň cen PPI v eurozóně oproti skutečnosti nižší pouze o 1,4 % (Graf 3). Případná cenová korekce by tak neměla být extrémně silná. Podotýkáme současně, že se jedná spíše o horní odhad možného vlivu, neboť i ceny komodit jako takové jsou ovlivněny světovou průmyslovou produkcí a tedy poptávkou po komoditách a nárůst jejich cen odráží alespoň částečně také cyklické faktory. Podobný závěr platí i pro česká data. Také v tomto případě je rozdíl mezi skutečností a očištěnou řadou aktuálně zhruba 1,4 % (Graf 4). Ani v tomto případě tak nelze čekat výraznější korekci. Tento výsledek pro obě teritoria je možné vysvětlit také zpožděním, se kterým se nedostatek materiálů a vybavení promítá do cen. Aktuální přetíženost výrobních a dodavatelských řetězců tedy představuje pro nejbližší dobu spíše proinflační faktor (neboť vliv na ceny výrobců bude teprve ještě kulminovat) než protiinflační riziko rychlé korekce cen výrobců.
Graf 3 – Ceny průmyslových výrobců v eurozóně by po očištění o dočasné faktory byly pouze mírně nižší
index, 1/15 = 100
Graf 4 – Podobně malý rozdíl mezi skutečnou a očištěnou řadou PPI jako v eurozóně je možné identifikovat i pro ČR
index, 1/15 = 100
Poznámka: K filtraci dat byly použity metody strojového učení, konkrétně elastická síť, která – na rozdíl od obvyklého Kalmanova filtru – umožňuje pracovat s předpokladem, že tyto šoky jsou pouze občasné, tj. je jich na historii málo. Filtr identifikuje obodbí, kdy tyto šoky ovlivňují časovou řadu cen výrobců. Vedle roku 2021, který je cílem analýzy, jsou tyto šoky identifikovány pro eurozónu také pro rok 2018 a pro ČR v roce 2019, což jsou období, kdy některá odvětví rovněž hlásila nedostatek materiálů.
Průsak výše identifikovaných dočasných faktorů do spotřebitelských cen není dramatický. Odvětví, u kterých identifikujeme cenový růst nad rámec fundamentálních faktorů, ovlivňují vývoj maloobchodních cen u zhruba 60 položek spotřebního koše. Jejich celková váha odpovídá přibližně 15 % spotřebitelského koše a v drtivé většině se jedná o položky jádrové inflace. K jejich identifikaci jsme využili tzv. korespondenční tabulky Eurostatu, které umožňují propojit různé statistické klasifikace.[3] Na jejich základě lze zjistit, jaké položky spotřebního koše jsou ovlivněny vývojem produkce daného (v našem případě průmyslového) odvětví. Vzhledem k elasticitě mezi spotřebitelskými cenami obchodovatelných statků a PPI ve zpracovatelském průmyslu lze odhadnout dopad nárůstu cen výrobců způsobený dočasnými faktory do spotřebitelských cen na přibližně 0,14 procentního bodu.
Lze shrnout, že ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu v eurozóně i ČR je pozorovaný cenový růst konzistentní s oživováním poptávky a produkce a má převážně fundamentální charakter. V několika oborech se však projevuje i vysoký nárůst cen komodit a problémy ve výrobních řetězcích. Tyto krátkodobé vlivy mohou rychle odeznít a aktuálně silný cenový růst v těchto odvětvích je tak zčásti dočasný. Tento vliv je patrný i v rámci indexu cen ve zpracovatelském průmyslu jako celku, nicméně není dramatický. Analýza současně ukazuje, že pokud problémy s přetížeností výrobních řetězců a cen komodit budou přetrvávat, lze očekávat dodatečný cenový růst v dotčených odvětvích průmyslu a návazně i zvýšení maloobchodních cen příslušných položek spotřebního koše. Bylo by tedy předčasné současné inflační tlaky z výrobní sféry pro nastavení měnové politiky ve větší míře diskontovat a očekávat rychlý pokles cen výrobců a brzké zpomalení domácí jádrové inflace z tohoto titulu. Závěry analýzy jsou tak součástí letní prognózy ČNB. Ta očekává svižnou dynamiku cen výrobců doma i v zahraničí i ve zbytku letošního roku následovanou jejím postupným snížením do blízkosti dlouhodobě rovnovážného růstu. Pokles domácí jádrové inflace, která je hlavním tahounem růstu spotřebitelských cen v poslední době, tak bude z tohoto důvodu pouze pozvolný.
[1] Tlakům plynoucím z růstu cen komodit a přetíženosti výrobních řetězců se věnoval box ze ZoMP jaro 2021.
[2] Detailnímu popisu vlivu obtíží s dodávkami vybavení na cenová očekávání firem se mimo jiné bude věnovat kapitola „Zaostřeno na…“ v srpnové publikaci Globální ekonomický výhled.
[3] Blíže například viz http://ec.europa.eu/eurostat/ramon/documents/COICOP_2018-CPA_2_1/COICOP_2018-CPA_2_1.zip.