ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | PODZIM 2021 (box 2)
(autoři: Jan Brůha, Jan Šolc, Natálie Tomanová)
Domácí inflace koncem léta dramaticky vzrostla a dosáhla nejvyšší hodnoty za poslední více než dekádu. Vedle často diskutovaných – převážně zahraničních – nákladových vlivů k aktuálně rychlému růstu spotřebitelských cen významně přispívá také silně proinflační domácí prostředí. Pandemie koronaviru totiž zchladila apetit spotřebitelů i trh práce jen dočasně a navíc v omezené míře. Došlo k tomu navíc v podmínkách výrazného uvolnění fiskální, měnové i makroobezřetnostní politiky. Tento box analyzuje, v jaké míře přispívají k aktuálnímu silnému růstu cen domácí poptávkové faktory.
Ve vývoji domácích – s celkovým poptávkovým prostředím úzce spojených – inflačních tlaků hraje významnou roli trh práce. Pro odhad inflačních tlaků z domácí ekonomiky byl proto využit souhrnný indikátor trhu práce (LUCI).[1] Na základě dat z období 2005–2021 byla vypočítána korelace jednotlivých skupin reprezentantů v rámci spotřebního koše[2] s indikátorem LUCI. Tato korelace indikuje vliv domácí ekonomiky, resp. poptávkového prostředí na cenovou dynamiku dané skupiny a pohybuje se od výrazně kladných až po lehce záporné hodnoty (Graf 1). V rámci spotřebního koše tedy existují statky, jejichž inflace má výrazný cyklický poptávkový charakter, zatímco u jiných skupin je vliv poptávkového klimatu zanedbatelný.
Graf 1 – Razantní růst cen byl výrazný zejména u položek spotřebního koše silně korelovaných s LUCI
osa x: korelace, osa y: anualizovaný mezičtvrtletní růst cen v % ve třetím čtvrtletí 2021, barva bubliny odpovídá zařazení do analytické skupiny, velikost bubliny odpovídá váze kategorie
Razantní růst cen během letošního léta byl silný zejména u těch položek, jejichž inflace je s LUCI výrazně kladně korelovaná, což se týká mimo jiné i v poslední době rychle narůstajícího příspěvku imputovaného nájemného. To ukazuje na významnou roli domácího poptávkového klimatu v současné inflační epizodě a nikoli na dominanci vnějších nákladových faktorů.
Jednotlivé skupiny spotřebního koše byly nejprve rozděleny do pěti běžně sledovaných analytických skupin (potraviny, pohonné hmoty, zboží, tržní služby a netržní služby). Na základě jejich kladných korelací s LUCI byl poté odhadnut podíl poptávkových faktorů na růstu cen v jednotlivých skupinách ve třetím čtvrtletí 2021. Nejsilnější vliv měly poptávkové faktory na dynamiku cen tržních služeb, u nichž poptávka vysvětluje více než 70 % cenového nárůstu (Graf 2). U dalších skupin – netržní služby, zboží a potraviny – ovlivňovala silná poptávka zvýšení cen v tomto období zhruba z jedné třetiny; u cen pohonných hmot pak byl vliv domácího poptávkového klimatu a trhu práce – v souladu s intuicí – zanedbatelný. V uvedených skupinách totiž na rozdíl od tržních služeb působily mnohem silněji nákladové a podobné faktory. Celkově se dle empirických výsledků domácí poptávkové prostředí a trh práce na růstu spotřebitelských cen během letošního léta podílely téměř z poloviny. To indikuje nezanedbatelný poptávkový příběh současné inflační epizody.
Graf 2 – Poptávkové klima včetně situace na trhu práce nejsilněji ovlivňuje dynamiku cen služeb
odhadovaný podíl poptávkového klimatu na mezičtvrtletní dynamice spotřebitelských cen v % ve třetím čtvrtletí 2021
Na základě korelace s indikátorem LUCI bylo zkonstruováno alternativní měřítko jádrové inflace, a to tzv. „supercyklická“ inflace.[3] Při jejím výpočtu jsou výchozí statistické váhy jednotlivých skupin spotřebního koše převáženy dle jejich citlivosti na vývoj poptávkového klimatu: položky kladně korelované s LUCI mají tím vyšší váhu, čím vyšší je jejich vazba na LUCI. Položky s nulovou či zápornou korelací mají nulovou váhu. Výsledný index „supercyklické“ inflace pak podává informaci o vývoji cyklické (poptávkovým prostředím podmíněné) inflace. U ní nelze očekávat, že by mohla rychle vyprchat, jako tomu může být v případě inflace způsobené vnějšími nákladovými faktory. Po finanční krizi se „supercyklická“ inflace v ČR nacházela poměrně dlouho pod celkovou inflací (Graf 3). To ukazuje, že v té době (zejména v roce 2012) byl cenový růst tažen především nákladovými faktory. Po jejich rychlém vyprchání zažila česká ekonomika déletrvající období velmi nízké inflace, které korespondovalo s cyklickým útlumem ekonomiky a vysokou mírou nezaměstnanosti. O několik let později naopak vedlo oživení na trhu práce spojené se silným růstem mezd k zesílení poptávky. To se projevilo i v růstu „supercyklické“ inflace, která se od té doby pohybovala nad celkovou inflací. Pandemie koronaviru poptávku a trh práce částečně zchladila. Uvolnění protiepidemických restrikcí během letošního léta a související zotavování ekonomické aktivity a trhu práce s sebou přinesly obnovení spotřebitelského apetitu a s tím spojený tlak na zvyšování cen.
Graf 3 – Vývoj poptávkově tažené inflace dokumentuje „supercyklická“ inflace, která je v současnosti vyšší než standardně sledovaná celková inflace
mezičtvrtletní růst v %, anualizováno
Současný rychlý růst spotřebitelských cen tedy vedle citelných nákladových tlaků odráží i silný vliv tuzemského poptávkového klimatu a trhu práce, což se obojí zrcadlí ve vývoji spotřeby domácností. Podíl uvedených faktorů na nárůstu cen během léta dosáhl téměř jedné poloviny. Rovněž „supercyklická“ inflace založená na alternativním výpočtu vah spotřebního koše poukazuje na silnou poptávkovou (cyklickou) inflaci. Ta přitom hraje důležitou roli při rozhodování o nastavení měnové politiky.
[1] Tento pravidelně publikovaný index agreguje informace z mnoha časových řad trhu práce. Blíže viz box v ZoI IV/2019.
[2] V rámci analýzy bylo pracováno se 105 skupinami reprezentantů zboží a služeb souhrnně pokrývajícími celý spotřební koš.
[3] „Supercyklická“ inflace je obdobou superjádrové inflace, kterou sleduje Evropská centrální banka, podrobněji viz https://www.ecb.europa.eu/pub/economic-bulletin/articles/2018/html/ecb.ebart201804_03.en.html#toc5.