ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | PODZIM 2022 (box 3)
(autorka: Renata Pašaličová)
Tento box se zaměřuje na dopady nárůstu úrokových sazeb do bilancí domácností a podniků prostřednictvím změny jejich úrokových nákladů a výnosů.
Vliv zvýšení úrokových sazeb na hospodaření domácností
Celkový dluh domácností činil ve druhém čtvrtletí 2022 2163 mld. Kč, z toho více než tři čtvrtiny představují úvěry na bydlení. Nárůst měnověpolitických a dlouhodobých tržních úrokových sazeb se projevil v růstu sazby z nových hypoték v období od června 2021 do září 2022 o 3,8 procentního bodu na 5,9 % (Graf 1). Vyšší cena úvěrů se odrazila v poklesu objemů nově poskytovaných hypoték a v nižší poptávce po nemovitostech. To následně tlumí růst cen nemovitostí, které vstupují do inflace prostřednictvím nákladů vlastnického bydlení domácností.
Graf 1 – Úrokové sazby z nových hypoték a vkladů domácností se zvýšily v reakci na růst sazeb ČNB
v %
S nižším zájmem o úvěry na bydlení poklesla i míra zadluženosti domácností ve vztahu k příjmům. Dluh domácností po předchozích značných nárůstech zpomalil ve druhém čtvrtletí 2022 svoji meziroční dynamiku výrazněji oproti příjmům a míra zadluženosti se snížila na 62 %. I přesto se poměr dluhu k disponibilnímu důchodu pohybuje na podstatně vyšší úrovni než na konci roku 2019.
Úrokové náklady domácností spojené zejména s úvěry na bydlení se v první polovině letošního roku zvyšovaly jen pozvolna (Graf 2).[1] Důvodem je skutečnost, že u značného podílu stávajících hypoték jsou úrokové sazby zafixované na několik let dopředu a zvýšení klientských sazeb se jich tedy dotkne až se změnou fixace v blízké či vzdálenější budoucnosti.
Graf 2 – Úrokové náklady domácností se mírně zvýšily, u výnosů byl nárůst o něco výraznější, čisté placené úroky domácností proto klesly
roční klouzavé úhrny (suma čtvrtletních transakcí) v mld. Kč
Náklady domácností spojené se splácením celkového dluhu (zahrnující splátku úroků a jistiny úvěrů na bydlení i spotřebu) se ve vztahu k příjmům v prvním pololetí 2022 zatím výrazněji nezměnily (Graf 3). V nákladech domácností na obsluhu dluhu se dlouhodobě zvyšuje zejména splátka jistiny, mimo jiné i vlivem růstu cen nemovitostí, na jejichž nákup byl úvěr čerpán. Splátka úroků ve vztahu k příjmům se pohybuje v blízkosti historických minim. V důsledku postupných refixací hypoték na vyšších hladinách úrokových sazeb se však význam splátky úroků bude pravděpodobně zvyšovat.
Graf 3 – Celkové náklady na obsluhu dluhu domácností se ve vztahu k příjmům zatím výrazněji nezměnily
poměry k hrubému disponibilnímu důchodu v %, výpočet ČNB
Úrokové výnosy domácností se do poloviny letošního roku v reakci na nárůst úrokových sazeb zvýšily podstatně výrazněji než úrokové náklady, což přispělo na agregované úrovni ke snížení čistých placených úroků. Ve zvýšení výnosů se projevovaly mimo jiné přesuny části vkladů do produktů s vyšším úročením, zejména do vkladů s dohodnutou splatností. Stále významná část vkladů domácností má však nízké úročení; klientské sazby u nich reagovaly na nárůst měnověpolitických sazeb zatím jen omezeně. Úroková sazba z celkových vkladů domácností se tak v posledním období zvýšila jen mírně (Graf 1).
Vliv zvýšení úrokových sazeb na hospodaření podniků
Nárůst měnověpolitických úrokových sazeb se rychleji a ve větší míře než u domácností promítal ve zvýšení sazby z nových korunových úvěrů podnikům. Ta od června 2021 do září 2022 vzrostla zhruba o 7 procentních bodů na 8,4 %. Významná část podnikových úvěrů je totiž sjednána s pohyblivou nebo krátkodobou úrokovou sazbou odvíjející se od sazeb peněžního trhu. Změna úrokových sazeb se tak poměrně rychle projevuje v úrokových nákladech podniků. Nárůst sazby z korunových úvěrů se vlivem vysokého úrokového diferenciálu tuzemských a eurových sazeb odrazil i ve zvýšené poptávce podniků po eurových úvěrech.
Dluh podniků ve vztahu k hrubému provoznímu přebytku se v podmínkách nárůstu úrokových sazeb a zpomalení dynamiky zisku na přelomu loňského a letošního roku mírně zvýšil. Pokračující výrazný nárůst úrokových sazeb následně ve druhém čtvrtletí 2022 přispěl k nepatrnému snížení míry zadluženosti podniků (Graf 4). V případě bankovních úvěrů míra zadluženosti podniků ve vztahu k zisku dosáhla 74 % a u celkového dluhu (zahrnujícího i nebankovní financování a úvěry ze zahraničí) se pohybovala na úrovni 201 %. Ve snížení zadluženosti podniků se přitom začaly projevovat nejistoty spojené s vývojem ekonomiky doprovázené omezenou investiční aktivitou a zvýšená hladina úrokových sazeb při přetrvávající zesílené potřebě financování provozního kapitálu a zásob.
Graf 4 – Míra zadluženosti podniků úvěry se nachází pod předcovidovou úrovní, zatímco náklady na obsluhu jejich dluhu jsou výše
poměry k hrubému provoznímu přebytku v %, bankovní úvěry, výpočet ČNB
Vlivem nárůstu úrokových sazeb se úrokové náklady podniků v první polovině letošního roku zvýšily (Graf 5). Nicméně úrokové příjmy podniků vzrostly ještě výrazněji a čisté placené úroky podniků se tak na agregované úrovni snížily více než u domácností. Podniky jsou totiž aktivnější při přesunu svých aktiv směrem k více úročeným depozitům a ve vztahu k bankám mají také lepší vyjednávací pozici.
Graf 5 – Zvýšení úrokových výnosů podniků převážilo nad nárůstem jejich úrokových nákladů, čisté úrokové náklady podniků proto klesají
roční klouzavé úhrny (suma čtvrtletních transakcí) v mld. Kč
Změny v úrokových nákladech se odrazily i ve vývoji dluhové služby podniků. Náklady na obsluhu dluhu zahrnující splátku úroků a jistiny (z korunových i eurových úvěrů) ve vztahu k hrubému provoznímu přebytku vzrostly (Graf 6). K tomu přispělo zvýšení splátek úroků spojených se splácením korunových úvěrů, neboť změna tržních úrokových sazeb se u podniků bezprostředně promítá do sazeb u nových i stávajících úvěrů. Podíl splátky úroků v poměru k hrubému provoznímu přebytku se tak pohybuje na nejvyšších úrovních od roku 2009. Naproti tomu zatížení splátkami jistiny úvěrů se v posledním období snížilo.
Graf 6 – Celkové náklady podniků na obsluhu dluhu ve vztahu k zisku se zvyšují, splátka jistiny klesá
poměry k hrubému provoznímu přebytku v %, náklady celkových bankovních úvěrů, výpočet ČNB
Závěr
Celkově lze konstatovat, že nárůst základních úrokových sazeb ČNB se u domácností projevil snížením objemu nově čerpaných hypoték a tudíž i snížením jejich míry zadlužení. Úrokové náklady ze stávajících úvěrů se u domácností zvyšovaly zatím pozvolna. U podniků se zvýšily úrokové i celkové náklady spojené s čerpáním úvěrů a míra jejich zadluženosti mírně poklesla. U obou sektorů byl nárůst úrokových nákladů na agregované úrovni z hlediska dopadů do bilancí více než kompenzován zvýšenými úrokovými příjmy, a čisté úroky placené firmami i domácnostmi proto klesly. Tento důchodový efekt je nicméně podružný, z hlediska transmise měnové politiky je důležitý pokles poptávky po spotřebě a investicích vlivem růstu úrokových sazeb.
Další informace na dané téma jsou obsaženy v blogu Klientské úrokové sazby z úvěrů a vkladů v kontextu zvyšování měnověpolitických sazeb na webu ČNB.
[1] Poslední dostupné údaje o úrokových nákladech a výnosech a o dluhové službě domácností a podniků jsou ze sektorových účtů k dispozici za druhé čtvrtletí 2022. Úrokové náklady a výnosy jsou v grafech zobrazeny před úpravou o nepřímo měřené zprostředkovatelské služby (FISIM).