ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | ZIMA 2024 (příloha)
(autoři: František Brázdik, Milan Frydrych, Tomáš Pokorný, Tomáš Šestořád, Jan Žáček)
Prognóza České národní banky je připravována s využitím celé škály analytických a prognostických nástrojů. V jejich středu stojí jádrový predikční model, který tvoří ústřední bod celého prognostického systému. Od poloviny roku 2019 (počínaje Zprávou o inflaci III/2019) zaujímá tuto roli model g3+, který nahradil předchozí verzi g3.[1] Analytické nástroje je však třeba neustále zdokonalovat a reflektovat v nich proběhlý ekonomický vývoj a zkušenosti získané při jeho prognózování. Proto v modelu g3+ dochází k inovacím a vylepšením, které popisuje tato příloha.[2] V příloze je zároveň prezentována i stínová prognóza, jejímž účelem je stručně představit prognózu zpracovanou inovovanou verzí modelu, nikoli zachytit konkrétní riziko základního scénáře. Plánujeme, že počínaje jarní Zprávou o měnové politice se inovovaný model g3+ stane novým hlavním predikčním nástrojem ČNB.
Inovovaný jádrový predikční model g3+
Vylepšení jádrového modelu jsou reflexí zejména mimořádných ekonomických jevů posledních let, jako byly dočasné a prudké výkyvy nabídkové strany ekonomik či dramatický vývoj cen energií a jejich role ve výrobním procesu firem. Přistoupili jsme k revizi některých modelových vazeb, jejichž úpravou jsme dosáhli věrnějšího popisu ekonomického prostředí. Některé dříve uplatňované expertní zásahy jsou nyní zajištěny vazbami vestavěnými přímo v modelu. Dalšími inovacemi jsou změny hodnot rovnovážných růstů některých makroekonomických veličin. Upravujeme také způsob tvorby vnějších předpokladů prognózy, mj. začínáme podrobně sledovat makroekonomický vývoj v Rakousku, které představuje dalšího významného evropského obchodního partnera České republiky.
Česká ekonomika během uplynulých tří let prošla několika turbulentními epizodami. V letech 2020 a 2021 nejprve čelila hospodářským následkům pandemie covidu. Ty souvisely mj. s vládními nařízeními, která výrazně zasáhla do ekonomického života domácností a firem. Produkční kapacity domácí i zahraniční ekonomiky byly dočasně omezovány, což bylo obtížné zachytit ve strukturálním modelovém rámci g3+. Na základě této zkušenosti jsme rozšířili rozklad zahraniční ekonomické aktivity na mezeru výstupu a potenciál o krátkodobé (prudké) nabídkové výkyvy. Toto rozšíření struktury potenciálního produktu tak umožňuje i s přispěním expertního náhledu flexibilněji nastavovat dlouhodobý vývoj nabídky zahraniční ekonomiky (Graf 1A). Navíc nově odhadujeme pozici zahraniční ekonomiky v hospodářském cyklu přímo uvnitř jádrového modelu, zatímco dosavadní přístup využívá metody mimo modelový rámec. Tím je zajištěna konzistence odhadu a úplnější strukturální příběh za vývojem mezery výstupu zahraniční ekonomiky, protože do odhadu nyní vstupuje např. tamější inflace nebo nastavení měnové politiky.
Graf 1 – Nové charakteristiky inovovaného modelu g3+ – zahraniční veličiny
1A Rozklad růstu HDP efektivní EA6
meziročně v %, příspěvky v p. b.
1B Váha růstu energetické složky zahraničních cen PPI
v %
Rok 2022 poté přinesl skokový nárůst cen energetických surovin. Inflace výrobních i spotřebitelských cen začala strmě stoupat. Ačkoli jsme v modelu g3+ již dříve pracovali s členěním zahraničních výrobních cen v průmyslu (potažmo dovozních cen do ČR) na energetickou a jádrovou složku, do propuknutí energetické krize jsme se v rámci energetických surovin zaměřovali vzhledem k předchozím zkušenostem primárně na vývoj ceny ropy. V minulosti totiž česká, resp. světová ekonomika čelila několika prudkým výkyvům cen ropy, které výrazně ovlivňovaly výrobní cenu spotřebního zboží, a přesné zachycení jejich dopadů tak bylo více než žádoucí. Se skokovým nárůstem cen energetických surovin v roce 2022 (elektřiny a zemního plynu) jsme energetickou složku v datové rovině upravili. V inovovaném modelu nicméně přistupujeme ke změně systematicky, a to i úpravami v samotné modelové struktuře. Nově rozšiřujeme původní definici energetické složky zahraničních výrobních cen v průmyslu o další suroviny, jako je zejména elektřina a plyn.[3] Podchytíme tak cenové pohyby na trhu s energiemi, které významně ovlivňují náklady firem. Navíc v rámci modelové struktury zavádíme proměnlivou váhu složek růstu zahraničních cen PPI, což umožňuje zohlednit dočasnou rozdílnost váhy růstu cen energií při jeho výrazných výkyvech oproti složce jádrové (Graf 1B).
V domácí ekonomice nově uvažujeme možnost omezené vzájemné substituce mezi výrobními faktory (tj. domácím meziproduktem, energetickým dovozem a ostatním dovozem) pro produkci statků pro spotřebu domácností a vývoz.[4] To je důležité zejména v extrémních situacích, jako byl nedávný mimořádný nárůst cen energií, kdy docházelo k náhradě drahých energií jinými vstupy do výroby, byť v malé míře. Zároveň s tím navyšujeme míru náročnosti domácí výroby na dovážené energie.[5]
V rámci úprav jádrového modelu jsme také revidovali platnost některých vztahů. Již od roku 2008 pracujeme v jádrovém modelu[6] s konceptem zahraniční poptávky, která je významným faktorem pro prognózu domácího vývozu. Doposud jsme uvažovali, že růst zahraniční poptávky po tuzemském vývozu lze dlouhodobě vyjádřit přibližně jako čtyřnásobek růstu ekonomické aktivity v efektivní eurozóně. Odhady vztahu mezi poptávkou po českém vývozu a zahraniční ekonomickou aktivitou během posledních let však ukazují na postupné snižování této elasticity. V rámci inovovaného modelu se proto snižuje rovnovážná hodnota výše uvedeného násobku zahraniční poptávky na hodnotu tři. Navíc zavádíme proměnlivost tohoto koeficientu v čase, což umožňuje odchylky od rovnovážné úrovně (Graf 2A) a přesnější zachycení historického vývoje. Rovněž revidujeme vliv zahraniční poptávky na domácí investiční aktivitu v krátkém horizontu. Vedle vývoje potenciálu zahraniční ekonomiky, která dlouhodobě ovlivňuje investiční poptávku v české ekonomice, nově zohledňujeme i krátkodobý vliv hospodářského cyklu efektivní eurozóny.
Se strukturálním vylepšením modelu také upravujeme hodnoty rovnovážných růstů některých makroekonomických veličin.[7] V zahraniční části došlo k nastavení dlouhodobé rovnovážné hodnoty inflace energetických výrobních cen v průmyslu na 2 %. V souladu s úpravou trendového vývoje zahraniční poptávky po českém vývozu jako násobku růstu ekonomické aktivity v efektivní eurozóně dochází k úpravě rovnovážného meziročního růstu domácího dovozu a vývozu zboží a služeb na 4,8 % oproti dosavadním 6,5 %. To odpovídá dostupným pozorováním již v období před rokem 2020, tedy před vypuknutím pandemie.
Graf 2 – Nové charakteristiky a prognostické vlastnosti inovovaného modelu g3+ – domácí veličiny
2A Český vývoz zboží a služeb a zahraniční poptávka
meziročně v %
2B Prognostické vlastnosti modelu u vybraných domácích veličin
zlepšení predikčních vlastností v % oproti stávajícímu modelu
| Období 2001–2019 |
Období 2001–1H2023 |
|
|---|---|---|
| Inflace CPI | 3,2 | 4,2 |
| Kurz CZK/EUR | 0,4 | 5,0 |
| 3M PRIBOR | 14,7 | 20,8 |
| Dovoz | 17,3 | 8,7 |
| Vývoz | 24,0 | 25,9 |
Pozn.: Zobrazené hodnoty jsou procentuálním rozdílem směrodatné odchylky středních kvadratických chyb (angl. RMSE) historických simulací stávajícího a inovovaného modelu při plné znalosti předpokladů a bez expertních zásahů. Blíže je způsob provádění těchto tzv. in-sample modelových simulací popsán např. v Brázdik a kol. (2022).
Mimo provedené změny ve struktuře jádrového modelu g3+ upravujeme také způsob práce s datovým vstupem pro hospodářský výhled efektivní eurozóny.[8] Dosud je výhled spotřebitelských a výrobních cen a ekonomické aktivity připravován pro pět zemí: Německo, Slovensko, Francii, Itálii a Španělsko (tzv. EA5). Tyto země (se specifikovanými vahami)[9] pak vstupují do souhrnného ukazatele efektivní eurozóny, přičemž se předpokládá, že zbývající země eurozóny porostou v průměru stejným tempem jako uvedená pětice států. Zároveň jsou pro popis historického vývoje využívána data za všechny země eurozóny v efektivním vyjádření EA17.[10] Existuje tak určitá metodologická rozdílnost mezi výhledy (EA5) a historickým vývojem (EA17). Naše zkušenost podtržená vývojem během pandemie však ukazuje na nutnost tuto praxi změnit. V některých obdobích může totiž docházet k znatelnému rozpojení mezi růstem HDP efektivní eurozóny při zahrnutí pěti či sedmnácti zemí. Nově rozšiřujeme portfolio námi podrobně sledovaných zemí o Rakousko, zavádíme tedy agregát na úrovni EA6, a navíc uvádíme do souladu práci s daty na prognóze a na historii, neboť efektivní ukazatele EA6 využíváme i pro popis historického ekonomického vývoje našich hlavních obchodních partnerů. Ukazuje se totiž, že ceny zahraničních průmyslových výrobců[11] a HDP v efektivním vyjádření ukazatelů zemí EA6 se vyvíjejí velmi obdobně jako v EA17 (viz Graf 3). Soustředěním se na užší okruh zemí také můžeme provádět detailnější analýzu ekonomického vývoje námi sledovaného a pro ČR hospodářsky nejvíce relevantního prostoru.
V souhrnu lze konstatovat, že provedené úpravy a implementovaná vylepšení jádrového predikčního modelu g3+ jsou dalším posunem v prognostické praxi ČNB. Nové či upravené modelové vazby v zahraniční i domácí části modelu pomáhají věrněji popisovat ekonomické prostředí, přičemž umožňují zachycovat výjimečné hospodářské jevy posledních let strukturálním způsobem – tedy vnitřně konzistentně, ekonomicky fundovaně, objektivně a replikovatelně. Bohatší struktura modelu poskytuje detailnější analýzu ekonomického vývoje. Nabízí přitom konzistentní odhad pozice zahraniční ekonomiky v rámci hospodářského cyklu či věrnější zachycení role cen energií ve výrobním procesu. Úprava nastavení rovnovážných hodnot modelu odpovídá pozorovanému ekonomickému vývoji v delším období na minulosti a také předpokládanému vývoji české ekonomiky dále do budoucna. Inovovaný model v souhrnu vykazuje lepší prognostické vlastnosti. Tabulka 2B ukazuje, že prognostické vlastnosti modelu jsou výrazně lepší nejen v období před pandemií a energetickou krizí, ale také při zahrnutí turbulentních let 2020–2023.
Stínová prognóza
Pro účely zachycení vlivu modelových a datových změn byla vytvořena stínová prognóza. Ta je založena na předpokladech zahraničního ekonomického vývoje pro šest našich nejvýznamnějších obchodních partnerů v rámci eurozóny, tj. EA6 (Graf 3). Změny výhledů oproti jejich podobě v základním scénáři se týkají růstu HDP, identifikace pozice ekonomiky v hospodářském cyklu, průmyslových výrobních cen a jejich členění a také inflace HICP. Ostatní zahraniční předpoklady zůstávají beze změny.
Graf 3 – Zahraniční předpoklady stínové prognózy
srovnání předpokladů základního scénáře se stínovou prognózou připravenou inovovaným modelem g3+
HDP efektivní eurozóny
meziroční změny v %
Mezera výstupu efektivní eurozóny
v % potenciálního produktu
Ceny průmyslových výrobců efektivní eurozóny – celkem
meziroční změny v %
Ceny prům. výrobců efektivní eurozóny – jádrová složka
meziroční změny v %
Největší rozdíly jsou patrné u složek zahraničních výrobních cen, nicméně jejich vývoj jako celku zůstává obdobný jako v základním scénáři prognózy. Dynamika jádrových produkčních cen v průmyslu je utlumenější, přičemž růst energetických produkčních cen nedosahuje tak hluboce záporných temp jako v základním scénáři. To odráží odlišné složení jádrové, resp. energetické části PPI. U růstu zahraničního HDP dochází k jen nepatrným rozdílům ve srovnání se základním scénářem především na minulosti. To souvisí s přechodem na užší agregát efektivní eurozóny, kdy vzrostla váha ekonomik, které rostly pomalejšími tempy (zejména Německo a Itálie). Nižší růst HDP se při obdobném odhadu růstu potenciálu obou agregátů přitom projevuje v zápornější mezeře výstupu.
Stínová prognóza inovovaným modelem g3+ hodnotí současný stav tuzemské ekonomiky i její budoucí vývoj obdobně jako základní scénář zimní prognózy, nicméně přináší několik drobných odchylek (Graf 4). Predikovaný růst českého HDP je ve stínové prognóze o něco pomalejší. To je způsobeno slabší tuzemskou investiční a vývozní aktivitou, která odráží hlubší zápornou mezeru výstupu v efektivní eurozóně v letošním roce a také upravené strukturální vztahy v inovovaném modelu. Např. domácí investiční aktivita nově zohledňuje i cyklickou pozici zahraničí, což vede k nižšímu růstu investic ve srovnání se základním scénářem. Slabší domácí poptávka tlačí na menší nárůst spotřebitelských cen a tuzemská inflace je tak ve stínové prognóze o něco nižší než v základním scénáři. I přes o něco slabší inflační tlaky je pokles úrokových sazeb obdobný jako v základním scénáři. Tím centrální banka zajistí návrat inflace k 2% cíli na horizontu měnové politiky. Nižší vývozní aktivita způsobená zápornější zahraniční mezerou výstupu vede k lehkému oslabení kurzu koruny v letošním roce oproti jeho mírnému posilování dle základního scénáře. V příštím roce kurz posiluje obdobným tempem a ze stejného důvodu jako v základním scénáři, tedy zejména kvůli zlepšující se obchodní bilanci ČR.
Graf 4 – Stínová prognóza hlavních domácích veličin
srovnání základního scénáře se stínovou prognózou vytvořenou inovovaným modelem g3+
3M PRIBOR
v %
Nominální kurz
CZK/EUR
HDP
meziroční změny v %
Inflace
meziroční změna CPI v %
[1] Jádrový predikční model g3+ podrobně popisují výzkumné publikace Andrle a kol. (2009) a Brázdik a kol. (2020), dále Příloha ze Zprávy o inflaci III/2019 Představení rozšířeného predikčního modelu g3+, čnBlogy Predikční model ČNB dostává nové plus a Model g3+ boduje.
[2] V příloze se soustředíme na motivaci a vybrané momenty úprav modelu. Vedle uvedených změn došlo ještě k dalším dílčím úpravám převážně technického rázu. Detailnější popis provedených změn bude publikován v připravovaném výzkumném článku.
[3] Postupujeme přitom dle klasifikace MIG (Main Industrial Grouping) Eurostatu.
[4] Dosud model předpokládá, že výrobní faktory nelze nahrazovat (vzájemně substituovat) a jejich využití je dáno fixními poměry.
[5] Postupujeme zde dle input-output tabulek OECD.
[6] Viz Zpráva o inflaci II/2008.
[7] Vedle změny nastavení vybraných rovnovážných růstů modelu (tzv. steady-state parametrů) jsme provedli úpravu parametrů zejména v jeho zahraniční části, přičemž jsme ji podpořili odhadem modelu na datech z předpandemického období (v letech 2000–2019).
[8] S efektivními ukazateli eurozóny pracujeme již od roku 2006 (viz Zpráva o inflaci III/2006). Jejich definice se však průběžně měnila.
[9] Váhy, se kterými jednotlivé země vstupují do výpočtu, odpovídají jejich podílu na českém vývozu.
[10] V agregátu EA17 chybějí Lucembursko a Malta (z důvodu omezené dostupnosti dat) a Chorvatsko, které vstoupilo do eurozóny až v roce 2023 a z hlediska geografické struktury českého vývozu je jeho význam zanedbatelný.
[11] K viditelnějším rozdílům dochází na úrovni složek zahraničních výrobních cen v průmyslu, nicméně z agregovaného pohledu se jedná o rozdíly zanedbatelné.