ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | JARO 2022 (box 2)
(autor: Adam Ruschka)
Jedním z důsledků invaze Ruska na Ukrajinu je masivní příliv uprchlíků do řady zemí včetně ČR. Převažující část z nich je v produktivním věku a představuje tak – v případě jejich delšího setrvání na našem území – potenciální pracovní sílu pro český dlouhodobě přehřátý trh práce. Box popisuje dosavadní postavení občanů Ukrajiny na tuzemském trhu práce, následně představuje strukturu nově příchozích ukrajinských občanů v rámci současné uprchlické vlny a naznačuje možnosti budoucí integrace uprchlíků na pracovním trhu.
Ukrajinci aktuálně představují významnou část zahraničních pracovníků v ČR (32 % všech evidovaných uchazečů na Úřadu práce). Lze předpokládat, že jejich počet kvůli válce ještě významně naroste. V březnu 2022 bylo na Úřadu práce registrováno přibližně 240 tisíc Ukrajinců (Graf 1), z toho 57 % mužů a 43 % žen. V datech za březen oproti únoru pozorujeme znatelný přírůstek počtu žen, což je první projev zvýšeného počtu válečných uprchlíků v tuzemských statistikách. Necelá polovina Ukrajinců pro práci v České republice nepotřebuje žádné pracovní povolení,[1] zbývající žádají o zaměstnaneckou kartu (povolení k dlouhodobému pobytu a výkonu práce) nebo o povolení k zaměstnání (povolení k výkonu práce po dobu maximálně dvou let). Modré karty, které jsou vydávány cizincům, kteří prokáží vysokou kvalifikaci (alespoň tříleté vysokoškolské vzdělání), se mezi povoleními vydávanými Ukrajincům dosud téměř nevyskytují.
Graf 1 – Necelá polovina občanů Ukrajiny evidovaných jako uchazeči o zaměstnání na Úřadu práce nepotřebuje v ČR pracovní povolení
celkový počet a typ pracovních povolení, pramen MPSV
Občané Ukrajiny vykonávali v ČR dosud spíše méně kvalifikované, fyzicky náročné práce (Graf 2). Polovina z nich pracuje jako obsluha strojů či v dalších dělnických profesích. Přibližně čtvrtina občanů Ukrajiny pracujících v ČR je pak rozptýlena v široké paletě profesí, z nichž některé jsou kvalifikovanější, čemuž odpovídá i vyšší než průměrná mzda této skupiny. Toto profesní a kvalifikační spektrum ukrajinských pracovníků a s ním konzistentní nižší mzdová hladina na jimi obsazených postech způsobují, že v průměru pobírají nižší mzdu ve srovnání s příslušníky jiných národností (Graf 3) i s průměrem ČR.
Graf 2 – Pracovníci z Ukrajiny zastávají v ČR především méně kvalifikované pozice s nižšími výdělky
podíl jednotlivých skupin profesí na zaměstnanosti Ukrajinců v % a jejich výdělky, údaje za rok 2021, pramen Informační systém o průměrném výdělku (MPSV)
Graf 3 – Ukrajinci v ČR vydělávají v průměru méně než pracovníci z jiných států a tuzemci, neboť zastávají hůře placené profese
průměrná mzda v ČR podle občanství, údaje za rok 2021, pramen Informační systém o průměrném výdělku (MPSV)
S příchodem válečných uprchlíků se situace (nejen Ukrajinců) na českém trhu práce poněkud promění.[2] To je dáno odlišnou strukturou nově příchozích v porovnání s těmi, které už eviduje Úřad práce (Graf 4). Nově příchozí občané Ukrajiny jsou především ženy (66 %). Téměř dvě třetiny příchozích jsou lidé v produktivním věku 15–64, kteří tak představují potenciální pracovní sílu. V této kategorii je převaha žen ještě silnější; muži zde tvoří pouze jednu čtvrtinu. I tak aktuální příchod mužů z Ukrajiny v absolutním vyjádření hypoteticky zvyšuje pracovní sílu v ČR asi o 1 %.
Graf 4 – Ve struktuře uprchlíků z Ukrajiny v souvislosti s válkou převažují ženy
absolutní počty k 29. 4. 2022, pramen Ministerstvo vnitra ČR
Nově příchozí občané Ukrajiny budou zřejmě zpočátku vyhledávat podobné pracovní pozice jako jejich zde již registrovaní krajané. Vzhledem k odlišné kvalifikační struktuře nově příchozích by se však postupně měla zvyšovat průměrná kvalifikace Ukrajinců zapojených do českého trhu práce a tedy i jejich průměrná mzda. Jak je uvedeno výše, kvalifikační rozptyl Ukrajinců je značný. Lze očekávat, že pokud by Ukrajinci zastávali stejný mix pozic, jaké jsou v ČR v průměru k dispozici, pak by i jejich mzda byla velmi podobná tuzemským pracovníkům, a vliv na průměrnou mzdu by byl v podstatě zanedbatelný. Při porovnání průměrné mzdy na daných pozicích v ČR[3] je totiž zřejmé, že na českém trhu práce nedochází k systematickému mzdovému podhodnocování (či naopak mzdovému nadhodnocování) pracovníků z Ukrajiny (Graf 5). Průměrný rozdíl ve mzdách mezi českými a ukrajinskými občany na dané pozici (napříč všemi pozicemi) činí necelá 4 %, což je na hranici statistické chyby.
Graf 5 – V profesích zastávaných ukrajinskými pracovníky nedochází k systematickému mzdovému podhodnocování či nadhodnocování
průměrný rozdíl v platu na jednotlivých pozicích ukrajinských pracovníků v ČR oproti průměru v ČR, v %, každý vodorovný sloupec grafu představuje skupinu pozic v rámci dané skupiny CZ-ISCO, stejnou barvou jsou označeny pozice ve stejné kvalifikační úrovni, údaje za rok 2021, pramen Informační systém o průměrném výdělku (MPSV)
Poznámka: Mezi vysoce kvalifikované pozice (CZ-ISCO 1-2) se řadí např. ředitelé podniků či IT specialisté. Mezi pozice CZ-ISCO 3-4 patří např. odborníci a úředníci. Do skupin CZ-ISCO 5-7 jsou řazeni např. řemeslníci, kovodělníci, prodejci nebo pečovatelé. Ve skupinách CZ-ISCO 8-9 se nacházejí montážní dělníci, řidiči, obsluha stacionárních strojů nebo pomocní pracovníci.
Příchod velkého počtu Ukrajinců do ČR nicméně i tak ovlivní mzdové statistiky. Předně lze (z výše uvedených důvodů) předpokládat čistě kompoziční efekt, neboť občané Ukrajiny pravděpodobně minimálně zpočátku obsadí pozice v nižších patrech mzdového spektra. Tlumící efekt na budoucí růst mezd bude mít také zvýšená nabídka pracovní síly v tuzemsku a tedy i vyšší konkurence na trhu práce, resp. tlak na snížení jeho aktuálně vysokého napětí.[4] Ve statistikách sledovaných pomocí výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) by mělo dojít ke značným změnám. Ty budou vyplývat jak z výrazného zvýšení celkové pracovní síly a postupně i počtu zaměstnaných osob, tak současně z předpokladu, že Ukrajinci budou v ČR shánět práci přece jen obtížněji než čeští občané, a budou tak zvyšovat celkovou nezaměstnanost (více než proporcionálně). Z povahy daného šetření ovšem vyplývá poměrně vysoká nejistota ohledně zachycení vlivu ukrajinských pracovníků.[5]
[1] Cizinci nepotřebují pracovní povolení, pokud například mají v ČR trvalý pobyt, umístí je sem zaměstnavatel v rámci dlouhodobého kontraktu, nebo zde vystudovali střední, vyšší odbornou nebo vysokou školu (viz např. přehled pravidel na webu Sdružení pro integraci a migraci (externí odkaz)).
[2] Po vypuknutí války se přírůstky uprchlíků z původních více než 10 tisíc denně postupně snižovaly a na počátku dubna se ustálily v intervalu 2 až 3 tisíce denně. Prognóza ČNB předpokládá, že v rámci současné uprchlické vlny do třetího čtvrtletí 2022 do ČR přesídlí celkem 300 tisíc imigrantů z Ukrajiny, u nichž nepočítáme s jejich odchodem až do konce prognostického horizontu (tj. do konce 2023) a z nichž asi polovina se zapojí do pracovního trhu.
[3] Profese jsou agregované podle klasifikace CZ-ISCO.
[4] Nicméně efekt přímé konkurence bude nižší v důsledku velkého počtu volných pracovních míst, která jsou v ČR k dispozici. Ze začátku tedy pravděpodobně bude konkurenčně působit jen malá část příchozích. Až dojde k překonání prvotních bariér (jazyk, administrativa, ubytování atd.) budou Ukrajinci pravděpodobně konkurovat na všech kvalifikačních úrovních.
[5] Šetření VŠPS probíhá formou dotazování v domácnostech a případně dalších ubytovacích zařízeních, přičemž četnost kontaktu se zahraničními respondenty je podstatně nižší než s českými respondenty.